Na riziko, že by mohlo být kůrovcem napadené dřevo živnou půdou pro případný požár, upozorňovali zástupci některých okolních obcí a kritika zněla i například od místostarosty Krásné Lípy a senátora Zbyňka Linharta (za STAN). „Nerozporuji přístup národního parku, podle kterého byl rozsah kůrovce tak masivní, že už nebylo možné zasahovat a nechalo se to na přírodě, ať si poradí. Jako zástupci obcí jsme ale upozorňovali na to, že jestliže tady necháme 2,5 milionu kubíků suchého dřeva, vyplývají z toho dvě zásadní věci: zvýšené požární nebezpečí, na které se musíme připravit, a dopad na cestovní ruch a stav komunikací. K tomu měl park přihlížet a bohužel se to ignorovalo,“ vyjádřil se dříve Linhart pro server iDNES.cz.
Ze starostů i dobrovolných hasičů, kteří na to upozorňovali, si prý „dělali srandičky“ a správci parku tak problematiku „řešili“ tím, že starosty měli uklidňovat slovy: „Moc koukáš na zprávy.“
Že byla přitom kritika starostů, jdoucí ke správě národního parku kvůli neodklizenému dřevu po kůrovcové kalamitě v blízkosti nemovitostí, odůvodněná, míní i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která sdělila, že „to není obhajitelné“.
Nadační fond Svědomí národa v této věci upozornil také na červnové setkání starostů na Modravě, kde se již tehdy hovořilo o značném riziku požáru uschlého dřeva, a kromě senátora Linharta na věc upozorňoval například starosta Starých Křečan František Moravec.
Podle Moravce však na připomínky starostů obcí nebyl brán příliš důraz. „Ten důsledek se dostavil o pár týdnů později,“ podotýká. Kromě správy národního parku podle něj podcenilo rizika také Ministerstvo životního prostředí.
Vyšetřovatelům chce dodat dokumenty, které zajistí, aby se podobné katastrofy v Česku v budoucnu neopakovaly. „Myslím si, že to bude tlak i na Ministerstvo životního prostředí,“ doplnil.
Tiskový mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov tvrdí, že byl požár pro přírodu vlastně prospěšným jevem. „Z hlediska obnovy lesního porostu může být oheň prospěšný pro změnu stavu přírodního prostředí, jelikož se výrazně povzbudí přirozená obnova v porostech,“ míní s tím, že v národním parku před sto lety byly uměle zasazeny některé jehličnany na nevhodných místech.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak