Anketa

Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?

Vládní

97%

Opoziční

1%

Nemají si co vyčítat

2%

hlasovalo: 10483 lidí

 Francii s pravděpodobností hraničící s jistotou čeká další politický náraz do zdi. Čtvrtý premiér za poslední tři roky podle všeho padne. Tentokrát pravděpodobná porážka čeká Françoise Bayroua, který by rád prosadil potřebné škrty ve francouzské ekonomice, ale pro své kroky nemá politickou podporu.

Bayrou popsal spirálovitě rostoucí státní dluh Francie jako „strašně nebezpečné období… dobu váhání a nepokojů“ a varoval, že existuje „vysoké riziko nepořádku a chaosu“, pokud parlament nepodpoří jeho úsporný rozpočet s cílem snížit vládní výdaje o 44 miliard eur. Na slova francouzského premiéra upozornila britská veřejnoprávní BBC.

Bayrou tvrdí, že mladí lidé budou muset roky splácet dluhy „kvůli pohodlí generace „baby boomers“, pokud se Francii nepodaří vyřešit státní dluh ve výši 114 % jejího ročního ekonomického výkonu.

Podle agentury Reuters Bayrou míří k téměř jisté porážce v hlasování o důvěře, což druhou největší ekonomiku eurozóny ještě více uvrhne do politické nejistoty.

„Zdá se, že kolaps vlády prohloubí paralýzu Francie v kritické době pro Evropu, která usiluje o jednotu tváří v tvář válce Ruska proti Ukrajině, stále dominantnější Číně a obchodnímu napětí se Spojenými státy. Tato krize ohrožuje i schopnost Francie držet svůj dluh na uzdě. Riziko dalšího snížení úvěrového ratingu se rýsuje s tím, jak se rozšiřuje rozpětí dluhopisů – ukazatel rizikové prémie, kterou investoři požadují za držení francouzského dluhu,“ napsala agentura Reuters.

Pokud Bayrou padne, prezident bude pravděpodobně čelit úkolu najít dalšího šéfa vlády schopného řídit rozpočet parlamentem, a to necelý rok po sesazení Bayrouova konzervativního předchůdce Michela Barniera. A zdá se, že padne.

„Vláda padne,“ řekl Jean-Luc Mélenchon, přední osobnost krajně levicové strany Francie nezlomená (LFI).

„Je to katastrofa. Situace je naprosto zablokovaná,“ řekl BBC zkušený politický komentátor Bruno Cautrès.

Francouzské Národní shromáždění je po předčasných volbách z roku 2024 rozděleno přibližně na třetiny. Na jedné straně stojí levicová koalice. Na straně druhé Národní sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly a mezi těmito dvěma mlýnskými kameny stojí centristé prezidenta Macrona, kteří se snaží, aby alespoň nějak fungovala vláda.

Francie se nalézá v politické krizi.

„Tuto krizi vyprovokoval a přiživil prezident Emmanuel Macron a všichni, kteří mu sloužili,“ řekla v neděli Marine Le Penová, šéfka skupiny zákonodárců Národního shromáždění. „Dnes je kvůli nim nemocným mužem Evropy Francie.“

„Francouzi byli degradováni na bezmocné diváky tohoto stínového divadla a my trpíme s nimi,“ uvedla předsedkyně skupiny Národního sdružení v Národním shromáždění (RN). Dodala, že RN je „jedinou stranou, která nenese odpovědnost za tuto katastrofu“. Le Penovou citoval server francouzského listu Le Monde.

Anketa

Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?

Mám se lépe

4%

Nemám se lépe

93%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 15066 lidí

 Po pádu konzervativce a centristy na postu premiéra většina pozorovatelů očekává, že Macron bude dále hledat kandidáta z řad středolevých socialistů (PS). „Nemůže jít potřetí proti výsledkům voleb,“ řekla v sobotu rozhlasové stanici BFM Marine Tondelierová, šéfka menší Strany zelených.

Na svou šanci někdy v budoucnu kdesi čeká i Jordan Bardela.

„(Bardella) se chystá reformovat naši zemi. Nejsem vůbec rasistka, ale mám pocit, že ve Francii už teď hodně lidí čeká na bydlení a nemůžeme sem přijmout všechny ubohé lidi světa,“ řekla BBC volička Christine.

Psali jsme:

Ukrajina nemůže spoléhat na spojence. Výstupy z „koalice ochotných“

Za Macronovými zády se možná chystá nečekaný nástupce

Francie se otřásá: Ani konec Macrona nemusí stačit

Horké září ve Francii. Le Penová chce sestřelit vládu i Macrona