„Šéf ECB Mario Draghi není bohužel nezávislý ani apolitický, jak by se v jeho funkci slušelo a patřilo. Pracoval v Goldman Sachs, když tato americká banka pomáhala řecké vládě falšovat data, aby mohla země vstoupit do eurozóny,“ poukazuje Lafontaine a varuje před stále se zvyšující nezaměstnaností v celé jižní Evropě. „Především mladí lidé nemají práci a žádnou budoucnost, díky čemuž posiluje nacionalistická krajní pravice. Právě proto je naprosto zbytečné řešit, jestli je pro Řecko lepší udržet si euro, nebo se vrátit k drachmě. Levice by si spíš měla jasně říci, jestli má smysl hájit euro navzdory katastrofickým sociálním důsledkům, které s sebou přináší. Nebo jestli by nebylo lepší vrátit se k Evropskému měnovému systému (EMS),“ uvádí bývalý německý ministr financí.
Lafontaine se osobně přimlouvá za návrat k EMS, byť připouští, že ani tento systém nebyl dokonalý. „Fungoval však mnoho let a rozhodně lépe než současná jednotná měna. Na rozdíl od eura EMS podporoval spolupráci mezi evropskými národy. Postupnému zhodnocování a znehodnocování brání příliš velké rozdíly mezi jednotlivými evropskými ekonomikami. Dominance Německé centrální banky představovala problém vždycky, ale její důsledky byly nesrovnatelně nižší, než nyní vidíme na politice Merkelové, Schäubleho a Gabriela,“ tvrdí Lafontaine a kritizuje německé vedoucí politiky za to, že vedou diskuzi špatným směrem. „Každý, kdo požaduje decentralizaci a tedy převedení určité rozhodovací pravomoci na národní úroveň, je ihned obviněn z nacionalismu a šíření nepřátelství vůči Evropě,“ podivuje se Lafontaine.
V další pasáži svého textu levicově orientovaný Lafontaine překvapivě připomíná gurua pravice a významného ekonomika Friedricha Augusta von Hayeka, který ve svém textu publikovaném v roce 1976 kritizoval převod národních pravomocí na mezinárodní úroveň. „Sebekriticky musím dodat, že jsem tuto evropskou politiku také dlouho podporoval. I když dnes víme, jaké to mělo a stále má zničující důsledky, ještě stále se najde mnoho německých i evropských politiků, kteří si svůj omyl nepřipouštějí. Evropské národy jsou v důsledku uplatňování převodu národních pravomocí na evropskou úroveň stavěny proti sobě. Thomas Mann snil o evropském Německu, ale jeho přání se bohužel plní přesně opačně. Dnes totiž máme německou Evropu,“ konstatuje Lafontaine.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Návrat k Evropskému měnovému systému by měl být dle Lafontainova návrhu proveden krok po kroku. „Evropská centrální banka by měla podpořit případný návrat Řecka k drachmě. Samotná řecká vláda by potom nejspíš měla přistoupit na Schäubleho návrh a dočasně eurozónu opustit. On navíc osobně přislíbil, že poté dojde k restrukturalizaci dluhů a technické podpoře potřeb k růstu řecké ekonomiky. Pokud byla tato nabídka myšlena upřímně, potom by se všechny ty katastrofické scénáře příznivců eura nevyplnily,“ míní Lafontaine a pozastavuje se nad tím, kolik levicových i pravicových ekonomů se shodlo na tom, že optimálním řešením je pro Řecko vystoupit z eurozóny. Pochvalně se zmiňuje zejména o bývalém řeckém ministru financí Varufakisovi.
„Varufakis měl dokonce připraven plán B, pokud šéf ECB Draghi odřízne řecké banky od financí. To se také stalo a bývalý investiční bankéř Draghi tuto zbraň hromadného ničení skutečně použil. Stal se tak společně se Schäublem největším zloduchem eurozóny. Draghi se od začátku snažil pomocí různých mučivých nástrojů dostat Tsiprasovu vládu na kolena. Nyní tedy nastal čas, aby nechala evropská levice vypracovat takový plán B, pokud se do obtížné situace dostane další levicová vláda .V rámci transformace bychom měli odstranit ECB, která nemá žádnou demokratickou legitimitu. Euro se stalo nástrojem dominance německé ekonomiky a vlády nad Evropou. Po řeckých zkušenostech, musí evropská levice, která si přeje demokracii a sociální spravedlnost v Evropě, změnit celoevropskou politiku a vydat se po nové cestě,“ uzavírá Lafontaine.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
