„Pak budu mít pár minut na to napsat: Říkal jsem to.“ Jak může dojít k jaderné válce

22.10.2022 14:03 | Analýza

Americký zpravodajský analytik a bývalý zvláštní poradce náměstka ministra zahraničí USA pro Evropu a Eurasii Jeremy Schapiro upozorňuje, že válka na Ukrajině se postupně stále více vyostřuje a hrozí, že směřuje k cestě možné nukleární války. „Ani jedna strana není ochotna nebo politicky schopna kroky k odvrácení této trajektorie podniknout. Naopak, v Rusku jsou jaderné hrozby významnou součástí ruské válečné strategie,“ poznamenává. Putinův režim dle něj může odmávnout k fatální jaderné reakci i přesto, že by Západ zůstal i po prvním taktickém jaderném úderu stále u konvenčních prostředků.

„Pak budu mít pár minut na to napsat: Říkal jsem to.“ Jak může dojít k jaderné válce
Foto: Repro Youtube
Popisek: Odpal jaderné střely

Anketa

Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?

hlasovalo: 32342 lidí
Schapiro ve svém textu pro server warontherocks.com píše, že konflikt na Ukrajině se dostává do stále vyhrocenější fáze. „To, co začalo jako zločinná ruská agrese proti Ukrajině, se stalo zástupnou válkou mezi Washingtonem a Moskvou. Obě strany jsou uzavřeny v eskalačním cyklu, který je podle současných trendů nakonec přivede do přímého konfliktu a následně k jadernému konfliktu, který zabije miliony lidí a zničí velkou část světa,“ myslí si analytik o možné gradaci války. Dodává, že je to odvážné tvrzení a že celá věc tak skončit nemusí. Ale zatím aktéři nejednají tak, aby se to nestalo. 

Prezident USA Joe Biden dle Schapira nebezpečí takového směřování „za velké kritiky“ pojmenoval; z obou stran však nyní chybí další větší kroky k odvrácení této trajektorie. „V současné době se zdá, že ani jedna strana není ochotna nebo politicky schopna takové kroky podniknout. Naopak, v Rusku jsou jaderné hrozby významnou součástí ruské válečné strategie,“ poznamenává s tím, že zatímco Moskva nemá problém vyhrožovat světu jadernou apokalypsou, Američané se snaží o takovémto nebezpečí raději ani nehovořit a komentátoři podobné názory odsuzují.

„Jakákoli zmínka o takových úvahách na twitteru, kde je stále rok 1938, nevyhnutelně vyvolává obvinění z appeasementu a odkazy na Nevilla Chamberlaina,“ podotýká Schapiro, že takovéto názory narážejí na přirovnání k roku uzavření mnichovské dohody.

Někdejší americký zvláštní poradce náměstka ministra zahraničí pro Evropu a Eurasii píše, že „žádný rozumný nebo dokonce příčetný vůdce nemá v plánu rozpoutat jadernou válku“, a dokonce „ani ruský režim při vší své riskantnosti nevykazuje známky sebevražedných sklonů“.

Ani jedna ze stran však nemůže přijmout prohru. „Na Ukrajině se obě strany veřejně zavázaly, že tuto válku nemohou prohrát. Domnívají se, že by to ohrozilo jejich způsob života a hodnoty, které jsou jim nejdražší. Zejména v případě Ruska by prohra na Ukrajině zřejmě ohrozila přežití režimu, a dokonce i územní celistvost země,“ naznačuje analytik možné konsekvence neúspěšného ruského napadení Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že Rusko se i přes své výhrůžky dostává na mnoha místech spíše do ústupu, Západ se již podle Schapira začíná domnívat, že Rusko je „papírový tygr“, a tak Západ poskytne Ukrajincům na obranu zřejmě i systémy dlouhého doletu, i přes další ruská varování.

Problém v ruských signálech spočívá v tom, že jejich rozhodnutí o eskalaci se pravděpodobně odvíjejí od postupu, kterého Ukrajinci dosáhnou na bojišti, a nikoli od neveřejných opatření (jako je poskytnutí nových zbraňových systémů), která by Západ mohl přijmout. Jinými slovy, pravděpodobnost eskalace vycházela z vývoje na bojišti, nikoli z překročení nějaké zvolené červené linie. Odborníci na ruskou armádu mají již dlouho podezření, že ruská jaderná signalizace je promyšleným blufem, který má v malověrném západním nepříteli vzbudit strach a opatrnost. Události na Ukrajině a možnost katastrofální vojenské ztráty však možná tuto kalkulaci změnily. Nikdo to však neví. Je pravděpodobné, že to nevědí ani Rusové,“ rozebírá Schapiro.

Rusové, dle analytika, pak kvůli neschopnosti vojenských úspěchů reagují „vlastní eskalací“ a útočí tak na energetickou infrastrukturu, bombardují civilisty či se snaží dosáhnout svých cílů i za cenu mobilizace, což ukázala nedávná částečná mobilizace.

Právě mobilizace prý „s sebou nese pro ruský režim zjevná rizika, jak o tom svědčí četné protesty proti němu po celém Rusku, ale vedení dalo přednost těmto domácím rizikům před prohrou ve válce“.

Moskva dle Schapira konflikt značně eskalovala i anexí ukrajinského území. „Ruské anexe mají zahraničnímu i domácímu publiku signalizovat, že obsazené části ukrajinského území budou nyní bráněny, jako by šlo o samotné Rusko. Nejde však jen o signál, ale také o skutečné snížení schopnosti Ruska ustoupit a tyto provincie opustit,“ myslí si.

Nastiňuje též scénář, že přestože by Američané v případě ruského jaderného útoku chtěli snížit napětí a odpověděli by pouze konvenčními prostředky, případnou odpověď v podobě útoku NATO na ruské síly by si Kreml mohl vyložit jako „potvrzení svého názoru, že Západ má v úmyslu zničit ruský režim a zabít všechny jeho představitele“ i přesto, že by tomu tak nebylo. Putinův režim se tak bude chtít dle analytika dost možná uchýlit k dalším úderům – včetně možného napadnutí cílů v dalších sousedních zemích, v Polsku či v Estonsku.

Pokud tak Rusko učiní a pokud napadené státy NATO požádají o zahájení operace s cílem eliminovat útočnou schopnost Ruska provádět takové útoky, může to dle Schapira vést k ruskému zahájení jaderného strategického útoku s cílem oslabit Západ. „Pak budu mít něco v řádu několika minut na to, abych svým kolegům rozeslal e-mail se slovy: ‚Já jsem vám to říkal‘,“ uzavírá Schapiro s jasným náznakem, co by pak následovalo.

Komentátor Michael Brendan Dougherty pak v souvislosti s americkou odpovědí v případě ruského použití jaderných zbraní také pochybuje, že by Kreml po případném konvenčním protiúderu NATO dále neeskaloval.

Ve svém článku pro Nationalreview.com Dougherty také pokládá otázku, zda by vyhrocení přinesla i snaha Ukrajiny osvobodit své území na poloostrově Krym. „To předpokládá vypuzení Ruska z jeho přístavu v Sevastopolu. Rusko v minulosti vedlo velmocenské války, aby si udrželo právě tuto základnu, kterou považuje za nezbytnou pro projekci moci a odstrašení historických rivalů, jako je Turecko,“ nastiňuje, že takováto snaha by byla pro Kreml těžko přijatelná.

Otázka soužití s Ruskem má dle komentátora být trvalá. „Rusko zůstává příliš gangsterským státem na to, aby mohlo být rozumně začleněno do bezpečnostních opatření Evropy. A zůstává příliš velkou hrozbou na to, aby bylo jednoduše ponecháno mimo ně, kde je mnohem pravděpodobnější, že se spojí s Čínou a s dalšími rušivými aktéry. Proto téměř každá americká administrativa začíná snahou dvořit se Moskvě nebo pro ni vybudovat nové uspořádání, jako je Partnerství pro mír v rámci NATO,“ shrnul Dougherty, který zároveň kritizoval, jak ani u jedné války, kterou USA v 21. století vedly, se nemyslelo na to, jak vytvořit nějaký fungující geopolitický stav.

Podle něj jsou aktuálně mnohé názory k válce na Ukrajině „zásobárnou politických fantazií, které se mají realizovat globálně, a dokonce i proti domácím soupeřům“. „Velká část světa think-tanků a bezpečnostní byrokracie Západu začala k válce na Ukrajině přistupovat stejně, jak kdysi mladí socialisté přistupovali ke španělské občanské válce,“ dodává. A že „mnozí si představují, že válka skončí odchodem Putina, ruský problém bude vyřešen jednou provždy a jejich protivníci doma budou navíc navždy zdiskreditováni“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…