„Palmy a písek, palmy a písek.“ Zájezdy do Thajska trnem v oku

20.05.2023 18:00 | Ze sítí

Prakticky před každými volbami politici slibují, že zajistí bohatství a prosperitu. Investiční bankéři nás lákají na zisky z akcií a podílových fondů, firma, která neustále neroste, zaostává za konkurencí. Zároveň už ale existuje řada studií, podle kterých je myšlenka neustálého růstu chybná. Navíc často vede jen k větší spotřebě, ne k většímu štěstí. Dá se ale očekávat, že se lidé dobrovolně zřeknou růstu ekonomiky třeba v zájmu ochrany přírody? Také o tom je rozhovor s kanadským vědcem českého původu Václavem Smilem na Českém rozhlasu Plus.

„Palmy a písek, palmy a písek.“ Zájezdy do Thajska trnem v oku
Foto: Archiv
Popisek: Airbus A220 - JetBlue

Anketa

Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 44425 lidí
Podle Smila si musíme nepochybně uvědomit, jak moc plýtváme. Už si to uvědomujeme? „Mnoho lidí si to uvědomuje již padesát let, ale ten cenový signál pořád není. Ta energie je pořád levná. Kdyby energie nebyla pořád levná, tak by polovina Čech nelítala do Thajska. Jak by to bylo možné? My si musíme říct, že třeba v Evropě je daleko dražší benzin než ve Spojených státech. Není to ale v Evropě vidět. Já připomínám mnoha lidem... Loni Německo neudělalo ten první zásah, který já bych udělal: Omezit rychlost na autobahnen. Byla hrozná krize, všechno se hroutilo, není energie a autem můžete jet 300 km/h. Jak je to možné? Každý žák v malé školce pro inženýry by vás naučil, že když jedete velmi pomalu, tak plýtváte energií. Když jedete 40-50, to je optimální. A když jedete rychleji, plýtvá se čím dál víc, když jedete přes 100 km/h, prakticky plýtváte všechno. Takže na jednu stranu Německo je paragon zelenosti, ale ani v době ekonomické a energetické krize neomezili rychlost na dálnici, což je největší možné plýtvání energie," sdělil Smil. Podle něj je tedy uvědomování si jedna věc, ale to, zda tak jednáme, věc druhá. „A nejednáme," zaznělo.

Cestování je podle něj nejmarkantnějším příkladem plýtvání. „Lidé si neuvědomují, že až donedávna, což je statistika, která je úplně ohromující, až asi do 2015, nebo 2016 Německo jako národ s málo přes 80 milionů lidí utratilo za rok víc peněz na cestování do zahraničí na osobu než Spojené státy. To je neuvěřitelná statistika. Evropané mají ohromnou intenzitu cestování do zahraničí. Lidé dneska běžně jezdí na jiný světadíl," sdělil Smil. „Kdyby lidé jezdili za něčím, co je jedinečný zážitek. Ale to jsou palmy a písek, palmy a písek. Thajsko, Bali, Cancún," zmínil. 

Jak je možné dosáhnout podle Smila úspor v průmyslu? „To je základní problém vyřešit potíže s energií. Kdyby se to dalo vyřešit autem, tak dám to auto na benzin pryč a koupím elektroauto. Ale to, čemu říkáme konečná spotřeba energie, to je rozptýlené na malé kousíčky. Ne na tak malé, ale na mnoho kusů. Letecká doprava, železniční doprava, silniční doprava. Když vyřeším silniční dopravu, nevyřešil jsem železniční - a vůbec jsem nevyřešil leteckou dopravu. A vůbec jsem nevyřešil dopravu po mořích. Já můžu mít elektromobily všude, ale jak dopravuji všechny ty věci, abych ty elektromobily dopravil. Jak já dostanu ten grafit, v každém elektrickém autě je skoro sto kilogramů mědi. Jak já dostanu tu měď z Chile do Evropy, aby to ten Volkswagen vyrobil? Musím to naložit na obrovskou loď, která je poháněná čím? Obrovskými dieselovými motory. Mám nějakou obrovskou loď, která by jela na sluneční elektřinu, nebo větrnou elektřinu? Nemám," poznamenal.

„Všechno patrně, co máte na sobě, bylo vyrobeno v Číně, nebo v Indii, nebo v Pákistánu. Jak se to dostalo k nám? Na té obrovské lodi v tom kontejneru. Ty lodě mají největší dieselové motory na světě. 80 až 90 MW. Když já tedy vyřeším elektromobily, vůbec jsem nevyřešil kontejnerové lodě. Když jsem vyřešil kontejnerové lodě, tak jsem nevyřešil létání, jenom doprava. Pak mám průmysl, pak mám zemědělství a pak mám lehký a těžký průmysl, pak mám budovy, takže to je právě to, že vyřešit jednu věc..." zmínil dále Smil. 

Řeč byla i o industrializaci. Podle Smila je žádoucí, aby se Evropa znovu industrializovala, není to ale příliš pravděpodobné. Vlády se totiž podle jeho slov mění a jde o proces, který zabere 10 a více let, než přinese výsledky. 

A co vede lidi k tomu, aby si pořizovali větší a větší SUV? Větší a větší domy, větší bazény? „Byl jsem minulý týden v Texasu a v roce 1950 průměrná rozloha nového domu postaveného ve Spojených státech byla 90 metrů čtverečních. Dneska průměrná rozloha domu má ve Spojených státech asi 250 metrů čtverečních a průměrná rozloha domu soukromého v Texasu je 500 metrů čtverečních. Tam musí být místnosti, které ten obyvatel za několik let nenavštíví. Zároveň velikost rodiny se za posledních 50 let zmenšila. V padesátých letech měli lidé 3-4 děti," podotkl Smil. „Zrovna tak s velikostí bazénů, aut, všeho. Nejen ve Spojených státech, je to na celém státě. Argentina je jedna z nejzkrachovalejších zemí na světě. Ale přistáváte na letišti v Argentině a vidíte kolem sebe samé bazény. Létání do Thajska, bazény v Argentině, 500 čtverečních metrů baráky v Texasu, je to možné. A co je možné, to lidé udělají. A kdyby mohli postavit tisíc, postaví 1000 čtverečních metrů," rozhorlil se Smil. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Porucha u KB: Klient učinil bance nabídku, jakou ještě nezažila

11:12 Porucha u KB: Klient učinil bance nabídku, jakou ještě nezažila

Kdo se chtěl v pondělí dostat k penězům na svém účtu u Komerční banky, ten ji s největší pravděpodob…