Jste pro to, aby homosexuální páry směly adoptovat děti?Anketa
Nejsledovanější sněmovní debatou týdne byla rozprava v prvním čtení novely Občanského zákoníku, která byla svými propagátory marketingově označena jako „manželství pro všechny“. Manželství mají podle tohoto návrhu uzavírat i sexuální menšiny, které aktuálně uzavírají registrované partnerství.
V atmosféře, kdy předseda Senátu pořádal k tématu jednostranně orientovaný seminář a Česká televize opakovaně informovala, kolik lidí „manželství pro všechny“ podporuje, přišla tato změna ve formě novely občanského zákoníku do Poslanecké sněmovny ve čtvrtek.
Poslanci nakonec změnu pustili do druhého čtení a do projednávání ve výborech. Ještě předtím se ale odehrála o návrhu debata.
Zásadní etické otázky přinášejí v parlamentní rozpravě emoce vždy. Debaty o právech sexuálních menšin byly velmi „šťavnaté“ už v devadesátých letech, kdy je pravidelně ovládal jihomoravský lidovec Pavel Tollner s projevy mixujícími sprostá slova s dovoláváním se Panenky Marie.
Nic takového tentokrát nepřišlo, ale velmi ostře se prezentoval poslanec SPD Jan Síla. Ostravský neurochirurg pojal téma komplexně z pohledu lékaře.
„Dříve se říkávalo: za vším hledej ženu. Já říkám: hledej cestu peněz. Prosazením takzvaného manželství pro všechny bude zrušena poslední legislativní překážka masivnímu rozvoji výnosného byznysu privátních center asistované reprodukce, což jsou lékařské postupy a metody, při kterých dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami nebo přímo s embryi,“ varoval. A připomněl, že tento byznys může mít nedozírné negativní následky na lidské zdraví.
Pak hovořil o průzkumech, podle kterých děti nejlépe prospívají v péči svých biologických sezdaných rodičů. V USA, které byly průkopníkem, jsou podle něj dnes už i data na to, že děti z rodin gayů a leseb jsou znevýhodněny. Předčítání z této studie probíhalo za stoupajícího hluku a výkřiků z pléna.
Pak v jeho projevu došlo i na výroky o přidělování dětí pedofilům. „Musím upozornit na to, že Praha se stala vlastně střediskem a takovým, jak oni to říkají, teď je to moderní, centrem prodeje dětí do zahraničí ve spolupráci s ukrajinským pracovištěm, takzvané asistované reprodukce a nechci tady jmenovat nikoho. A tyto děti, které odcestovaly z naší republiky, nikdo neví, kde skončily. Nikdo nezná, kdo si je vlastně koupil. Mimochodem, za jedno takové dítě se platilo 60.000 eur,“ zaznělo také z jeho úst.
Projev poslanec Síla dokončoval ve velmi napjaté atmosféře. Několik poslanců vládní koalice ho poté od pultíku vyzývalo k omluvě.
Lidovecký poslanec Šimon Heller varoval, že slova nevznikají tak, že je odhlasuje parlament. Svůj příspěvek obohatil lidovou moudrostí z rodných jižních Čech, že „hovězí je hovězí“.
Tím se pak dobře bavil komentátor Jindřich Šídlo.
K dnešní debatě ve sněmovně a moudrosti poslance Hellera z KDU na téma "hovězí je hovězí". https://t.co/0jwuxl4t9h
— Jindřich Šídlo (@jindrichsidlo) June 29, 2023
Na debatu emotivně reagovali i jiní. Jihomoravský hejtman Jan Grolich se na všechny strany omlouval za své bigotní spolustraníky a varovně psal, že pokud v té straně zůstanou, nebude mít budoucnost.
Vše ovšem překonala Klára Šimáčková Laurenčíková. Někdejší sněmovní kandidátka za Stranu zelených působí coby nominantka STAN a Pirátů na Úřadě vlády jako zmocněnkyně pro lidská práva.
Na oficiálním profilu své instituce ocenila: „Poslanci poslali do druhého čtení novelu zákona o manželství pro všechny. Další významný krok na cestě ke svobodné a rovnoprávné společnosti. Díky za to.“
Na svém soukromém facebooku se ale pustila do komentování poslanecké debaty před hlasováním.
O té psala, že zaznívající výroky jsou „ostudné a zraňující“ a nepatří do slušné debaty. Zmocněnkyně prosila všechny příslušníky sexuálních menšin, aby v zájmu zachování duševního zdraví sněmovní debatu nesledovali.
V médiích pak varovala, že některé výroky poslanců byly tak závažné, že by mohly vést k útokům z nenávisti.
Podle mnohých se tím úřednice vládního aparátu dostala na hodně tenký led.
Ústava: Vláda zodpovídá Poslanecké sněmovně
„Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu,“ stojí v Ústavě ČR. Právní teoretici i soudní judikatura vytvořili komplex zásad, pod kterých má probíhat tzv. „dělba moci“ mezi jednotlivými ústavními orgány.
Role Poslanecké sněmovny je v českém ústavním systému klíčová, protože jako přímý reprezentant vůle voličů-suverénů vykonává nejen moc zákonodárnou, ale rovněž vyslovuje důvěru vládě a ta se pak podle Ústavy poslancům zodpovídá.
Z historie českého parlamentarismu pamatujeme řadu konfliktů mezi vládou a vedením Sněmovny. Kdysi bývalo hezkou ústavní tradicí, že k posílení kontrolní role parlamentu vůči vládě byla funkce předsedy Sněmovny přenechávána opozici.
Současná vládní koalice, ovládající všechny nejvyšší ústavní funkce, ovšem pojímá dělbu moci po svém. Předsedkyně Poslanecké sněmovny se běžně účastní nejen koaličních jednání o vládní agendě, ale i tiskových konferencí vlády a naopak předseda vlády v jednom případě dokonce sám svolával sněmovní grémium, když se Markéta Pekarová Adamová při obstrukcích opozice ztratila v jednacím řádu.
Fialova vláda disponuje v Poslanecké sněmovně spolehlivou většinou sto osmi hlasů, nově s možností sto devátého, nezařazeného poslance Ivo Vondráka. Touto většinou schvaluje všechny vládní návrhy a ty opoziční naopak odmítá. Z opozice pravidelně zaznívají stížnosti, že legislativní proces připomíná válec.
Přehlíživý postoj premiér Petr Fiala opakovaně ospravedlňoval tím, že sněmovní opozici tvoří „extremisté a populisté“.
Jedinou možností opozice tedy zůstalo z parlamentní tribuny upozorňovat na dění veřejnost. Tento přístup místy přechází v obstrukce a blokování Sněmovny, které může pro někoho být za hranou vkusu, ale na druhou stranu všechny takto zpochybňované návrhy vláda nakonec prohlasovala.
Možnost opozice hovořit v Poslanecké sněmovně je ze strany koalice kritizována dlouhodobě. Místopředseda této parlamentní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) již avizoval, že bude usilovat o změnu jednacího řádu.
K tomu je třeba dodat, že právo poslance vystupovat na plénu bylo i historicky považováno za posvátné a na jeho obsah se vztahovala imunita. Za Rakousko-Uherska měli poslanci možnost v řečništi říkat i věci, které úřady zakazovaly v tisku.
Zpochybňování práva poslance zcela volně hovořit na schůzi je tedy vážným zpochybněním všech demokratických procedur. Pokud navíc probíhá ze strany zástupce vlády, kterou má Poslanecká sněmovna kontrolovat, dochází současně ke zpochybnění dělby moci coby základu ústavního uspořádání.
Advokát: Skupina aktivistů ve funkcích chce převychovat národ
ParlamentníListy.cz k tomuto ústavnímu konfliktu oslovily několik právníků, zabývajících se ústavním právem či svobodou slova.
Advokát Radek Suchý zdůraznil, že „působnost a pravomoc zmocněnkyně pro lidská práva je jasně vymezena“. Její vyjádření na oficiálním profilu je pro něj především dokladem, kam až se dnes posunula diskuse o tom, co je lidské právo.
„Platí nějaká doktrína, navíc definovaná orgány EU a vlivným neziskovým sektorem, a sílí snaha delegitimovat jakékoli odlišné názory. Netýká se to jen paní Šimáčkové Laurenčíkové. Celá státní správa je dnes pod vlivem určité ideologie, a to je špatně. Pro kritické myšlení už nezbyl prostor,“ obává se právník.
Soukromé výroky úřednice, kádrující výroky poslanců jako ostudné, zraňující a nepatřící do slušné debaty, jsou podle něj samy neuvěřitelnou urážkou. „Myslím, že by měl paní zmocněnkyni někdo ty její kompetence přečíst, aby věděla, kde jsou její hranice. Asi má za současné politické situace vyšší politické ambice, tak využívá prostor, který tak říkajíc bere za svůj,“ dodal.
Že tím překračuje svůj mandát výkonné moci, o tom podle advokáta není pochyb.
Bohužel se ale jedná o součást mnohem rozsáhlejšího trendu „pochodu institucemi“. Tento termín vznikl v Německu, kde generace studentských radikálů ze šedesátých let ovládla státní správu a začala svou agendu prosazovat cestou úředních rozhodnutí.
A u nás se prý nyní děje to samé.
„Skupina aktivistů ve funkcích má potřebu v rámci své svaté revoluce nás převychovávat. A to navzdory názoru většiny, a ve svém důsledku i navzdory řádu, ustálených pravidel a zvyklostí, za cenu zničení i těch základních pilířů společnosti, které jsou ověřené staletími a podle kterých je rozumné žít,“ říká.
Práci jim podle Suchého usnadňuje i to, že premiér Fiala příliš netuší, co se mu na úřadě děje. „Věří všem nesmyslům, které vyřkne, nepřipouští si žádný problém a jen dokola opakuje hloupé floskule a fráze,“ obává se.
Ústavní právník Zdeněk Koudelka s Laurenčíkovou nesouhlasí, ale považuje právo úřednice na svobodné vyjádření názoru za cennější než omezení úřednickým slibem. „Aspoň lidé mají možnost poznat, kdo a s jakými názory drží u nás moc,“ oceňuje.
Souhlasí ale s tím, že tato vláda je zcela mimořádně aktivistická a v ambicích převychovat lidi k obrazu svému se začíná blížit vládám totalitním. „Ale stejně jako za totality vládě a jejím úředníkům ne všichni věří. Průzkumy ukazují, že důvěru většiny občanů nemá,“ dodává.
ParlamentníListy.cz oslovily s dotazem, jak hodnotí útoky na suverenitu Parlamentu, i několik poslanců.
Patrik Nacher z hnutí ANO především nechápe, kde zmocněnkyně Laurenčíková došla k představě, že sněmovní debata byla „ostudná a zraňující“.
„Paní zmocněnkyně by spíše měla vášně tlumit. Za mě je to nepravdivý obraz, vyvolává to dojem, že celý den docházelo k nějakým urážkám,“ odmítá. Z jeho pohledu byla debata až na jeden příspěvek docela kultivovaná a odpovídající problematickému tématu. Ale pokud si občan dělal obrázek jen z twitteru vládní zmocněnkyně, musel mít pocit, že se u pultíku střídal jeden útok na menšiny za druhým.
Souhlasí i s tím, že státní úředník by měl výkon zákonodárné moci komentovat velmi uvážlivě. „Myslím, že si trochu plete svoji roli. I hloupé názory mají právo zaznít,“ dodal poslanec. Ale když už má paní Laurenčíková potřebu dění ve Sněmovně komentovat, měla by to podle něj dělat férově.
Samotná Klára Šimáčková Laurenčíková na dotazy ParlamentníchListů.cz neodpověděla, stejně jako vedoucí Úřadu vlády.
Zmocněnkyně Laurenčíková ale ve strukturách Úřadu vlády figuruje rovněž jako náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka. Ten ale na dotaz ParlamentníchListů.cz sdělil, že „necítí potřebu se vyjadřovat k postům na soukromých profilech“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
EvilSpirit
