Prezident Petro Porošenko nedávno ve státní televizi uvedl, že se jeho země Krymu nevzdá. „Ukrajina bude používat všechny dostupné prostředky k obraně svých zájmů,“ uvedl prezident a ohlásil, že ministerstvo spravedlnosti zkoumá všechny právní možnosti, jak toho dosáhnout. Slib téhož dne výrazně úderněji zopakoval i zástupce vrchního velitele ukrajinské armády.
Obě vystoupení však zazněla jako reakce na podobně kategorická slova z druhé strany. „Krym je součást Ruska. S nikým nebudeme o Krymu diskutovat,“ oznámil šéf moskevské diplomacie Sergej Lavrov.
Zvláštní ukrajinský velvyslanec Andrej Veselovský ale říká, že právní mechanismy pro dosažení cíle ukrajinské vlády stran Krymu existují. V této souvislosti zmínil dva precedenty: Návrat Němců do Porýni téměř dvacet let poté, co o něj po první světové válce přišli, a rovněž návrat Hongkongu Číně po sto letech britské nadvlády v roce 1997. „Existuje mnoho příkladů, ale ve všech je jedna důležitá podmínka - obě strany se dohodnou že nestranní arbitři posoudí situaci. Neznám nikoho, kdo by si dokázal představit, že by Rusko s takovým procesem souhlasilo,“ uvedl. Mechanismy však podle něj existují, jen je třeba Rusko přimět k jejich dodržování.
Kyjev by se mohl obrátit na Mezinárodní rozhodčí soud ve Stockholmu a krymští Ukrajinci jej vyzývají, ať to udělá okamžitě. „Musíme vytvořit plán pro zpětnou anexi Krymu na základě mezinárodních dohod a zákonů, které existovaly v okamžiku připojení,“ píše Olexander Starisha, krymský politický komentátor. Rovněž doporučuje okamžitě začít podávat stížnosti na odcizení ukrajinského národního majetku cizím státem.
V Kyjevě však musí primárně řešit úplně jiné záležitosti, takže se příprava žaloby vleče. Ukrajinský akademik Ihor Selimovos ale Svobodné Evropě na rovinu řekl, že ve skutečnosti nevěří, že se může podařit prostřednictvím soudů získat Krym zpátky. „Neznamená to ovšem, že bychom se o to neměli snažit,“ připomněl. Obává se však, že kromě právního nároku bude třeba ukázat i politickou a možná i vojenskou sílu.
Novinář Andrej Klimenko, který vydává web Černomořské noviny, si naopak mysí, že v případě úspěchu proti separatistům na východě Ukrajiny se výrazně zvýší i šance na znovuzískání Krymu. „Když Putin nedokáže provést svůj plán získat přes Donbas suchozemský přístup do Azovského moře, bude to pro něj katastrofa,“ myslí si. Pokud by byl Krym odříznut od pevniny, nebylo by možné jej dostatečně zásobovat a to by podle novináře skýtalo šanci pro rychlý návrat poloostrova Ukrajině.
Ruský politický analytik Stanislav Belchovský ovšem mluví jasně: „Samozřejmě, že Putin jim Krym nikdy nevrátí,“ říká. Jisté šance se podle něj mohou naskytnout poté, co Putin ztratí moc, ale také nejsou moc vysoké. „Je nepravděpodobné, že by ruský lid souhlasil se ztrátou tohoto území. Možná by spíše uvažoval o tom, dát Krymu statut nezávislého státu, než ho vrátit Ukrajině,“ domnívá se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
