Jiným návrhem zákona by se stát zavázal ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu. Na programu jednacího dne jsou také pravidelné interpelace na členy vlády.

V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem.

Novela upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní Ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici.

Ke zvýšení obranných výdajů na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. Návrh zákona by ale mohl nabýt účinnosti už od července, a vztahoval by se tedy už na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak Ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.