Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu patřil k nejostřejším, jaké kdy vůči Evropě pronesl. Zelenskyj tentokrát nešetřil kritikou ani vůči zemím, které Ukrajinu finančně a vojensky podporují, a evropské lídry vykreslil jako slabé, roztříštěné a neschopné rozhodného jednání v době, kdy se mění globální rovnováha sil.
Evropu označil za kontinent, který je natolik pohlcen vnitřními spory, že není schopen vystupovat jako „skutečná globální mocnost“. Podle něj se evropské státy raději nekonečně baví o budoucnosti, než aby činily kroky, které jsou nutné dnes. „Rády diskutují o zítřku, ale vyhýbají se okamžitému přijímání opatření,“ řekl Zelenskyj před publikem složeným z politických lídrů a ekonomických elit.
Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
Zelenskyj otevřeně naznačil, že evropská nerozhodnost je patrná i ve vztahu k Donaldu Trumpovi. Připomněl, že před jeho cestou do Washingtonu ho evropští lídři žádali, aby po Trumpovi nechtěl americké rakety Tomahawk, aby „nekazil náladu“. Tento přístup kontrastoval s tím, co označil za rozhodnost samotného amerického prezidenta, byť s jeho politikou Ukrajina často nesouhlasí.
Slabá Evropa
V projevu se opakovaně vracel k otázce obrany a bezpečnosti. Evropě vytkl, že do obrany nezačala investovat dostatečné prostředky, dokud ji k tomu netlačil tlak z Washingtonu. „Proč může prezident Trump zastavit tankery stínové flotily a zabavit ropu, a to Evropa nedokáže?“ ptal se řečnicky. Krátce po jeho vystoupení přitom francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie na základě informací britské rozvědky zadržela tanker ruské „stínové flotily“ ve Středozemním moři.
Zelenskyj rovněž kritizoval Evropu za to, že nedokázala účinně zastavit dodávky klíčových komponentů ruskému raketovému průmyslu ani využít zmrazená ruská aktiva k přímé podpoře ukrajinského válečného úsilí. Přesto poděkoval konkrétním lídrům, jmenovitě britskému premiérovi Keiru Starmerovi a francouzskému prezidentovi Macronovi, za přísliby vyslat vojáky na Ukrajinu v případě příměří. Zároveň ale dodal, že pro skutečný mír je zapotřebí „záchranná síť“ v podobě Spojených států a Donalda Trumpa.
Výraznou část projevu věnoval i Grónsku, kde se podle něj ukazuje evropská slabost v přímém přenosu. Rozhodnutí vyslat na ostrov pouhých 40 vojáků označil za symbolické a nedostatečné. „Čtyřicet vojáků nic neochrání,“ řekl. „Jaký vzkaz to vysílá Putinovi, Číně – a co je ještě důležitější, jaký vzkaz to vysílá Dánsku, vašemu blízkému spojenci?“
Zelenskyj dokonce naznačil, že Ukrajina by měla kapacity bránit Grónsko lépe než evropské státy. „Víme, jak tam bojovat, pokud bychom byli požádáni, a pokud by Ukrajina byla v NATO,“ uvedl s dodatkem: „Ale my nejsme.“ Tím znovu otevřel otázku ukrajinského členství v alianci, které zůstává jedním z nejcitlivějších témat evropské bezpečnostní politiky.
Svůj projev zahájil symbolickým odkazem na film Na Hromnice o den více a uvedl, že opakuje totéž poselství jako před rokem. „Evropa musí vědět, jak se bránit. Uplynul rok a nic se nezměnilo,“ prohlásil. Podle něj by kontinent měl vytvořit vlastní společné ozbrojené síly, protože důvěra v NATO je založena na předpokladu, že Spojené státy vždy přijdou na pomoc. „Ale co když nepomohou?“ položil otázku, která v sále vyvolala napětí.
Výpady vůči Orbánovi
V závěru projevu se Zelenskyj ostře pustil do maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého označil za politika, jenž těží z evropských peněz, ale zároveň podkopává evropské zájmy. „Každý ‚Viktor‘, který žije z evropských peněz a zároveň se snaží ničit evropské zájmy, si zaslouží facku,“ řekl bez obalu.
Orbán na slova ukrajinského prezidenta reagoval tvrdým prohlášením, v němž Zelenského označil za „člověka v zoufalé situaci“, který podle něj ani po čtyřech letech války nedokázal konflikt ukončit. Zároveň zdůraznil, že Maďarsko nebude podporovat další válečné úsilí Ukrajiny, i když bude nadále dodávat zemi elektřinu, palivo a pomáhat uprchlíkům.
Podle Orbána překročil Zelenskyj svou kritikou evropských spojenců všechny meze. „Prezident Zelenskyj včera v Davosu překročil hranici,“ uvedl na síti X.
„Není nic nového na tom, že s blížícími se volbami v Maďarsku opět zamířil na maďarskou vládu a na mě osobně. Překvapivé však bylo, že ve svém projevu kritizoval také všechny ostatní evropské lídry. Tvrdí, že podpora poskytovaná Ukrajině je nedostatečná, zbraně jsou nedostatečné a odhodlání Evropy je nedostatečné,“ podivil se Orbán.
A ihned se pustil do kritiky Evropské komise, která podle něj skáče, jak Zelenskyj píská. „Na odpověď z Bruselu jsme nemuseli dlouho čekat. Včera večer Ursula von der Leyenová představila plán rozvoje Ukrajiny. V něm Brusel přijal všechny ukrajinské požadavky. 800 miliard dolarů pro Ukrajinu, urychlené přistoupení k EU do roku 2027 a další podpora až do roku 2040. Taková je současná situace. Prezident Zelenskyj má všechno obráceně, ale Brusel je ochoten zaplatit,“ nechápe Orbán ponížený přístup Evropy.
Maďarsko ale prý Ukrajině nic platit nehodlá. „Připravuje se národní petice, prostřednictvím které můžeme Bruselu vyslat jasný vzkaz: Nezaplatíme!“ dodal rázně.
Yesterday in Davos, President @ZelenskyyUa crossed a line.
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) January 23, 2026
There is nothing new in the fact that, as elections approach in Hungary, he once again placed the Hungarian government, and me personally, in his sights. What was surprising, however, was that in his speech he also…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Mělo by se Česko podílet na financování obnovy Ukrajiny?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Vader
