Leschtina jubilanta nazval jako „mistra politického přežití“, za jehož „ponuré návraty“ platil národ vysokou cenu.
Nejprve se vysmál velikášství jubilanta, který si na kulatých narozeninách nechává zpívat Lucii Bílou a vydává se hovory s Petrem Hájkem. Před deseti lety dokonce neváhal (jako prezident) slavit své narozeniny na Hradě a s pompou, ačkoliv se mu prý zrovna celý svět smál kvůli zcizení chilského pera.
To všechno prý ukazuje na Klausovu zázračnou schopnost politického přežití. A Leschtina se k jeho narozeninám rozhodl odhalit, v čem tajemství Klausova politického úspěchu spočívá a jaké zbraně při tom používá.
Psali jsme:
_635600018810251104.JPG&id=69772)
Poprvé se Václav Klaus vrátil v roce 1998 po pádu své vlády, ačkoliv si všichni mysleli, že je zničen.
„Jeho vynucená demise z postu premiéra, odehrávající se v dusné atmosféře krachů bank, tunelování investičních fondů a zpráv o černých stranických sponzorech a kontech, zastihla veřejnost zcela nepřipravenou,“ líčí komentátor.
Nepřipravená veřejnost podlehla Klausově demagogii a lži, se kterou ze sebe udělal mučedníka „sarajeveského atentátu“. Ten byl podle Leschtiny vlastně první dezinformací naší polistopadové éry.
„Společnost, která neměla zkušenost s dezinformačními kampaněmi, ve značné míře uvěřila konspirační teorii protiklausovského spiknutí,“ vysvětluje komentátor.
Popis jeho politické kariéry pokračuje „dohodou mafináských bossů o rozdělení terirorií (tušíte správně, tu Leschtinovi připomínala Opoziční smlouva) a po porážce od Vladimíra Špidly přišel další comeback v prezidentské volbě 2003. Ten sice nebyl dezinformací, ale „uondaným vítězstvím technologa moci v devátém kole“.
„Cena za tohle Klausovo vítězství byla pro společnost opět vysoká. Jejím znakem byla společná fotografie Klause a Grebeníčka na balkoně lánského zámku. Tedy na teritoriu, kam za prezidenta Havla nesměl vůdce komunistů (stejně jako na Pražský hrad) ani páchnout,“ vzpomíná komentátor.
Z lánského balkńu podle něj vede přímá cesta k nástupu „nomenklaturního člena KSČ a evidovaného agenta StB Andreje Babiše“ do čela vlády.
Klaus na Hradě podle Leschtiny založil tradici „desktruktivních postojů“ a „vyhraněného antievropanství“.
„Po svém odchodu z Hradu Václav Klaus rychle radikalizoval své postoje a promlouvá už zcela bez zábran ,“ uzavírá komentátor. Z těchto „promluv bez zábran“ si vybral Klausova slova o ukrajinském Majdanu vyprovokovaném USA a EU nebo distancování od „liberální demokracie“.
V deváté dekádě svého života prý Klaus před podzimními volbami určitě bude podporovat „mocenské souručenství Zemana a Babiše a nemilosrdnou dehonestaci jejich demokratických konkurentů“.
A v tom je prý nebezpečný, protože od „sarajevského atentátu“ se ukazuje, že ze všeho nejtalentovanější je vypravěč, manipulátor a dezinformátor.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
