„Stop migraci, zrušit Schengen. Tvrdost.“ A Šabatová tloukla knihou o stůl. To nečekala

28.04.2021 8:44 | Analýza

Profesor Petr Drulák, bývalý český velvyslanec ve Francii a expert na mezinárodní politiku, napsal společně s Matějem Stropnickým knihu Budoucnost levice bez liberalismu. Nedávno ji představovali v diskusi Masarykovy dělnické akademie, kde ji hájili například před Annou Šabatovou. Tu Drulák velmi vytočil například slovy o asociální chudině, ale zejména nápadem na zrušení Schengenu a vrácení některých pravomocí EU na národní úroveň. Dokonce tak, že k představám Stropnického a Druláka použila historický citát „socialismus hloupého chlapa“.

„Stop migraci, zrušit Schengen. Tvrdost.“ A Šabatová tloukla knihou o stůl. To nečekala
Foto: Screen Facebook
Popisek: Anna Šabatová

Levice je podle Druláka historicky definována konceptem sociální spravedlnosti, který ale opustila.

Anketa

Nosíte venku roušku nebo respirátor?

15%
47%
hlasovalo: 17942 lidí

Levicová politika podle něj musí začít od spravedlivého rozdělení příjmů a majetků. Základem tohoto dělení je práce, a to práce za spravedlivou odměnu.

Statistiky přitom ukazují, že odměna za práci v poslední době neroste tak rychle jako výnosy zaměstnavatelů.

Přitom profesor odmítl úvahy o „univerzálním příjmu“, který by dostával každý. Tento nápad, vzniklý v prostředí liberální pravice, zní sice líbivě, ale v reálu to znamená minimální mzdu pro všechny. „A pomíjí i sociální roli práce. Práce je také integrační faktor,“ připomněl Drulák.

Aby společnost fungovala, musí mít jasná pravidla a ta musí být vynucována. „V současných společnostech to často funguje tak, že pravidla jsou vynucována především ve vztahu ke středním třídám. Ty jednak ta pravidla mají v sobě, a jednak jsou tím státem více hlídány. A pak jsou dvě úzké skupiny, které se vymykají,“ přednášel. Jedna skupina je nejužší vrstva miliardářů a asociálních oligarchů, která vydělává na špatném nastavení daňového systému a díky ekonomické moci může společnost využívat jako „dojnou krávu“.

Celá debata zde:

Druhá asociální skupina, narušující společenské vazby, jsou ale „ti dole“. Lidé vyloučení ze společnosti. Z nichž každý určitě musí dostat šanci se do společnosti začlenit. „Ale společnost také musí ukázat, že když jedinec tu šanci nepřijme, tak bude následovat sankce,“ myslí si profesor.

V další části příspěvku se zamyslel nad tím, jak může být fungující společnost, z principu vázaná na stát, vytvářena na úrovni Evropské unie.

Společensky udržitelný systém podle něj nelze realizovat v podmínkách volné mobility kapitálu, který tak „utíká před daněmi“. A to je první problém.

Druhým problémem je migrace, která jak sociálně, tak kulturně, narušuje společenské vazby. Jednak ve prospěch asociální elity, které přináší levnou pracovní sílu. A také ve prospěch „vyloučených“. Střední třída, která je stále více „dupána“ a navíc to všechno ze svých daní platí, je pak stále více frustrována a promítá se to do jejího negativního postoje k jednotlivým skupinám, například k rasismu.

Řešením je podle Druláka zrušení Schengenu a přenesení některých pravomocí na úroveň členských států.

„No, tuhle levici asi nechám pravici,“ komentoval to na twitteru Bob Čáp, místopředseda krajně levicové strany Budoucnost, který širší veřejnost zaujal ironickým výsměchem zemřelému miliardáři Petru Kellnerovi. Není bez zajímavosti, že se tak stalo v přátelském „sociálním dialogu“ levicového radikála s místopředsedou Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem.

Šabatová: Nechci socialismus hloupého chlapa

Přímo v debatě Masarykovy demokratické akademie pak protestovala bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Ta vystoupila coby oponent a pobouřil ji už název knihy, uvažující o levici bez liberalismu.

Bez zapojení liberálů by totiž podle Šabatové z celé levice zbyl „nelidský systém“. Levici bez liberalismu si vůbec neumí představit.

V některých textech prý exombudsmanka cítila „až nenávist vůči liberalismu“ a vůbec nechápala, kde se bere.

Lidskoprávní koncept liberalismu podle Šabatové „po druhé světové válce skutečně přinesl velmi mnoho přínosu, také pro obyčejné lidi“.

Rozcházení levice s „lidovými vrstvami“ podle Šabatové nastalo proto, že lidové vrstvy přijaly konzumní „kapitalistický“ způsob života. Po pádu komunismu se levice dostala do defenzívy a teď jí spolupráce s liberály nabízí historickou šanci opět převzít iniciativu.

Nelíbí se jí ani odmítání evropské integrace a nesouhlasí s vývody profesora Druláka o utíkání oligarchie před daněmi. „Já se zcela ztotožním s tím, že je třeba danit. Je třeba progresivní zdanění, je třeba danit majetek, ale i spekulativní kapitál,“ souhlasila s rukou v pěst. Ale musí to být na nadnárodní úrovni. Zbožňování národního státu, které předváděli někteří autoři ve sborníku, je podle Šabatové slepá cesta.

Zcela vadná je podle ní teorie, že když pracuji pro lidové vrstvy, tak musím sdílet jejich pohled na svět. „Kromě toho, že se obrací proti menšinám, tak ten koncept je úplně vadný,“ postěžovala si. Musí se podle ní hlídat i skupinová práva menšin a že je zpochybňují levicoví autoři, je pro bývalou ombudsmanku otřesnou novinkou.

Pak svůj příspěvek proložila exkurzem do dějin dělnického hnutí, které se ani v historii „rozhodně neskládalo z lidí, kteří by měli správné názory“. Připomněla, že mezi dělníky byli mnozí antisemité. „Bylo odpovědností vůdců dělnického hnutí se nepřizpůsobit tomu ‚socialismu hloupého chlapa‘, jak to nazval Liebknecht,“ vzpomněla německého socialistického klasika. Obvinila hlasatele těchto postojů, že míří proti právům jiných lidí.

Šokovaně z knihy předčítala o „asociálních skupinách“, které je třeba omezovat v zájmu ostatních. Líbilo se jí, že je to této skupiny řazen kapitál a oligarchie, s jejich omezováním Šabatová souhlasí, ale pobouřila jí poznámka o asociálech ze dna společnosti, kteří zneužívají sociální podporu jako prostředek k asociálnímu životu. „To je představa, že lidé, kteří jsou nezaměstnaní, tak zneužívají dávky a parazitují na zbytku společnosti. Ale to se naprosto míjí se socialistickým a obecně humanistickým pohledem,“ mlátila zuřivě knihou o stůl.

Nezaměstnanost je podle Šabatové složitá otázka, ovlivněná také tím kdo jste, kde žijete a jak jste diskriminován. A tyto „zranitelné skupiny“ (posměšně nazývané jako „menšiny“) je třeba chránit, aby dosáhly na sociální úroveň většiny.

Názory předestřené v knize prý Šabatová poprvé slyšela na ombudsmanství od svého zástupce Stanislava Křečka a „úplně jsem nechápala“, protože ten koncept je naprosto vadný.

V dalším průběhu debaty se pak Drulák s Šabatovou střetli v tématu trestání „těch nejchudších“, jak to nazvala Šabatová. Drulák zmínil případy, kdy tato skupina obtěžuje spoluobčany a ti se u státních orgánů nesetkávají s ochotou tyto drobné incidenty řešit. „Z mé zkušenosti na ty nejchudší je rozhodně přísnost velká,“ nelíbilo se Šabatové.

Navíc prý bývalá ombudsmanka ví od policistů z problematického severomoravského kraje, že když přišla konjunktura, tak poklesla kriminalita o 15 procent. Takže řešením problému zjevně je materiální pozvednutí oněch „zranitelných skupin“.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jav

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejma: Zeman vyleze a bude zle. Slyšel jsem. Havel v kómatu? Pamatuju

7:51 Hejma: Zeman vyleze a bude zle. Slyšel jsem. Havel v kómatu? Pamatuju

Ondřej Hejma se ve své show nejdříve věnoval Petru Fialovi a jeho plánům do budoucna. Andrej Babiš m…