„Ten člověk nemá v AfD žádný vliv.” Bystroň ke kauze „ruský kurýr”. A k médiím

07.08.2023 17:41 | Komentář

Proruský německý aktivista Vladimir Sergijenko měl podle německých investigativních novinářů spolupracovat s německou parlamentní stranou AfD, označovanou za krajně pravicovou. Cílem mělo být zdržení dodávky německých zbraní na Ukrajinu. Poslanec AfD Petr Bystroň exkluzivně pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že Sergijenko ve skutečnosti nemá v AfD vůbec žádný vliv a názory o ruské špionáži jsou výmyslem levicově-extremistických plátků.

„Ten člověk nemá v AfD žádný vliv.” Bystroň ke kauze „ruský kurýr”. A k médiím
Foto: Archiv PB
Popisek: Petr Bystroň, předseda bavorské zemské organizace Alternativy pro Německo

Německý časopis Der Spiegel informuje o propojení proruského aktivisty Vladimira Sergijenka s německou krajně pravicovou stranou AfD. Sergijenko, který podle investigativních novinářů pracuje pro poslance AfD Eugena Schmidta, se měl snažit připravovat ve spolupráci s Moskvou právní stížnost proti německým dodávkám zbraní na Ukrajinu s cílem tyto dodávky výrazně pozdržet.

Časopis Der Spiegel a investigativní platforma The Insider má k dispozici e-mailovou a textovou komunikaci mezi Sergijenkem a jeho ruskými kontakty, kde se mimo jiné hovoří o připravování jakýchsi aktivních opatření.

„Aktivní opatření“ je termín, který Rusko používá pro tajné pokusy ovlivňovat politiku jiných zemí prostřednictvím dezinformací, propagandy a dalších metod již od sovětských dob. Cílem těchto opatření připravovaných Sergijenkem mělo být Německo. Z dokumentů podle Der Spiegelu vyplývá, že Sergijenko spolu s členy parlamentní skupiny AfD v Berlíně zřejmě připravoval právní stížnost proti německým dodávkám zbraní na Ukrajinu – a doufal v ruskou pomoc. V jeho zprávách se rovněž uvádí, že by byla vítána i „finanční podpora“. Cíl akce je v dokumentech uveden přímo: „Práce vlády má být ztížena. Je to situace, která je výhodná pro obě strany.“ I kdyby žaloba neuspěla, mohly by se podle něj dodávky německých tanků možná o měsíc či dva zpozdit.

Konkrétní důkazy o spolupráci ruských zdrojů a AfD chybějí, ale Der Spiegel připomíná, že pár měsíců od Sergijenkových schůzek v Rusku AfD skutečně podala stížnost na vládu za dodávky zbraní Ukrajině u spolkového ústavního soudu. AfD svůj krok odůvodnila tím, že vláda neměla nikdy dodávat tanky a další válečnou techniku na Ukrajinu bez souhlasu spolkového sněmu. Na speciálně naplánované tiskové konferenci označil vysoký poslanec AfD Stephan Brandner postup vlády za „velmi problematický“. V minulosti podle něj platilo pravidlo „žádné dodávky zbraní do válečných a krizových oblastí“.

Dvaapadesátiletý Vladimir Sergijenko je již delší dobu v hledáčku německých bezpečnostních orgánů. Spisovatel a aktivista, který se narodil na Ukrajině v sovětské éře, je k vidění při častých vystoupeních v ruské státní televizi, kde šíří kremelskou propagandu. Ukrajinské úřady ho v reakci na to začátkem letošního roku zařadily na sankční seznam.

Sergijenko nicméně může do Spolkového sněmu v Berlíně přicházet a odcházet, jak se mu zlíbí. Jako zaměstnanec prokremelského poslance AfD Eugena Schmidta má do parlamentu plný přístup. Z reportáže Der Spiegelu vyplývá, že Sergijenko v posledních letech vytvořil hustou síť kontaktů s apologety Kremlu v Německu. Do této sítě patří také Jürgen Elsässer, redaktor a vydavatel krajně pravicového časopisu Compact a nadšený obdivovatel Putina.

Sergijenko má mít také úzké vazby na Ulricha Oehmeho, poslance AfD ve východní spolkové zemi Sasko, který ho zaměstnával ve svém volebním obvodu v době, kdy byl v letech 2017–2021 poslancem Spolkového sněmu. Oehme patří mezi nejtvrdší Putinovy apologety AfD. Několik měsíců po invazi Moskvy na Ukrajinu založil spolu se Schmidtem a dalšími politiky krajně pravicové strany Sdružení na obranu proti diskriminaci a vyloučení ruských Němců a rusky mluvících spoluobčanů v Německu. Vystupuje proti údajně rozšířené „rusofobii“ v Německu a na Telegramu popírá válečná zvěrstva Moskvy.

Ještě pozoruhodnější je podle Spiegelu to, s jakými lidmi má Sergijenko kontakty v Rusku. V červenci se údajně setkal se zástupci Nadace pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí, organizace zřízené dekretem ruského prezidenta Putina. Tato organizace je od konce června na sankčním seznamu EU za pokusy o rozdělování společnosti v jiných zemích.

Při cestách do Moskvy nyní Sergijenko často používá svůj ruský pas s číslem 76-7509293, vydaný tři měsíce po začátku války, což je dokument, o který se nyní zajímají i německé úřady. Když se Sergijenko v listopadu 2022 stal naturalizovaným německým občanem, úředníci věděli pouze o jeho ukrajinském pasu; o jeho zjevném ruském občanství nevěděli nic. Sergijenko mimo jiné použil tento ruský pas k jarní cestě do Moskvy před schůzkami, kde se mělo jednat o podávání žaloby na německou vládu kvůli vojenské pomoci Ukrajině.  

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň (AfD) pro ParlamentníListy.cz komentoval údajná zjištění investigativních novinářů s tím, že zmiňovaný Sergijenko nemá v AfD žádný vliv. „Jediný můj komentář je, že ten pán, ať už dělá cokoliv, nemá v AfD žádný vliv,“ uvedl Bystroň.

Zároveň dodal, že tyto spekulace, které slepě opisují některá česká média, pocházejí z levicově-extremistických plátků. „Česká média slepě opisují z levicově-extremistických plátků, jako je Tagesspiegel,“ dodal Bystroň. V Česku o Sergijenkově případu informoval například server Novinky.cz nebo Forum24.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjeva o pomoc s …