Švihlíková uvedla, že ona i další dnes hovoří o rentiérském kapitalismu. A v souvislosti s oslavami 17. listopadu pravila: „Pro mě je skutečně klíčové, kde jsme se ocitli, a teď opravdu není moc důvod zde něčím mávat, prostě jasně si říct, tady máme nějaké strukturální defekty, co s tím budeme dělat.“ Tvrdila, že jsme se integrovali do světové ekonomiky, aniž bychom měli strategii, která by řešila vliv velkých nadnárodních korporací. Dodala, že bez patřičné strategie vznikne vakuum, které pak vyplní někdo jiný, což rozhodně nemusí být v našem zájmu. Prý jsme se stali závislou ekonomikou, tedy kolonií.

„Máme tady velkou přítomnost zahraničních korporací, jsme v té německé orbitě, což geograficky je poměrně jasná věc,“ jmenovala Švihlíková znaky toho, že Čechy jsou kolonie. Dodala, že transformace byla formována tzv. Washingtonským konsensem, tedy s velkým důrazem na konkurenceschopnost založenou na levnosti. „Jamile s tímhle vlezete do toho systému, tak ono se to s vámi táhne dál,“ prohlásila. Právě levná práce a podhodnocený kurz sem podle ní přilákal firmy, ale za účelem vytváření produktů s nižší přidanou hodnotou. Od Washingtonského konsensu se nyní prý distancují i ti, kdo kdysi prosazovali.

Ekonomka pak srovnala země podle platů. „Za jednoho německého dělníka tady máte tři.“ A dodala, že to je dlouhodobé nastavení ekonomiky, které je třeba si přiznat a řešit, co se s tím dá dělat. Jinak prý není dlouhodobě udržitelný prostor pro zvyšování životní úrovně.