Usiluje o zrod celospolečenského hnutí na podporu manželství a rodiny. Jejím cílem je uchovat jedinečné místo manželství ve společnosti, aniž by docházelo k oslabování tohoto postavení zaváděním jiných právních institutů, které mají snahu se svou povahou manželství připodobnit. To lze ve stručnosti říci o spolku Aliance pro rodinu, který se stal v poslední době terčem útoků významných političek dvou vládních stran. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová vytáhla do boje jako první, když Alianci pro rodinu obvinila, že spolupracuje s polskou konzervativní organizací Ordo Iuris, která je podle ní financovaná Kremlem.
Aliance pro rodinu se proti tomuto nařčení ohradila. „Informace naznačující, že Institut Ordo Iuris je financován z kremelských peněz, pochází od novináře Tomasze Piątka, který o Institutu Ordo Iuris publikoval několik pomlouvačných článků v deníku Gazeta Wyborcza, levicově liberálních novinách. Institut Ordo Iuris proto podal na novináře, šéfredaktora a vydavatele Gazety Wyborcza žalobu na ochranu osobních práv a odškodnění. Řízení skončilo soudním smírem, odstraněním článků pomlouvajících Ordo Iuris,“ uvedl spolek na svých stránkách s tím, že institut předkládá pravidelně výroční finanční zprávy, podle nichž většina darů pochází od soukromých subjektů. Navíc se Ordo Iuris přímo vymezuje vůči politice Ruska.
Richterová žádá manželství stejnopohlavních párů a útočí na rodinu
Pikantní v souvislosti s výpadem pirátské političky proti spolku hájícímu tradiční hodnoty je skutečnost, že právě Olga Richterová je podepsaná pod nedávným poslaneckým návrhem umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství. „Útoku na Alianci pro rodinu vůbec nerozumím, je to celé pomatené. Upřímně řečeno, nerozumím ani požadavku na manželství stejnopohlavních párů. Přijde mi, že to je pokus odvést pozornost veřejnosti od podstatných problémů k problémům velmi nepodstatným až marginálním, pro většinovou populaci až lehce nepochopitelným,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz mediální poradce a právník Václav Musílek.
„Ale je zajímavé, že před několika dny jsem navštívil jednu kavárnu, v níž sedělo poblíž několik mladých lidí. A je pravda, že tématem jejich hovoru bylo manželství pro všechny. Tak se zřejmě podařilo toto téma implantovat velmi úspěšně do veřejného diskurzu. Musím jen podotknout, že z těch mladých až na jednoho byli všichni zásadně proti, což mě překvapilo. Ale to téma zřejmě žije a momentálně možná přebíjí taková ‚nepodstatná‘ témata, jako je nehorázný nárůst cen energií, naše vyzbrojování jednoho účastníka konfliktu na Ukrajině, zákaz automobilů se spalovacím motorem a podobných šíleností. Tak asi žijeme v době šílené,“ poznamenává místopředseda krajské organizace Trikolóry v Praze.
Bojovnice s dezinformacemi Langšádlová jedné podlehla
Pirátská poslankyně při svém pokusu dehonestovat Alianci pro rodinu nezůstala sama. „Již nemohu podporovat Alianci pro rodinu. Jde totiž o spolek, který je napojen na Putinův režim a který se uchyluje k nenávistným projevům, a proto jsem požádala jejich předsedkyni, aby stáhli mou podporu ze všech komunikačních platforem,“ uvedla následně ministryně pro vědu, výzkum a inovace a někdejší místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Na obranu spolku se však postavil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný, který pro deník Echo24 uvedl: „Myslím si, že je to naprostá fake news. Helena Langšádlová se fenoménu dezinformací dlouho věnuje a podle mě jedné z nich evidentně podlehla.
Psali jsme:
„Já jsem to vyjádření pana poslance Výborného četl. Ale je to velmi ojedinělý hlas té vládní pětikoalice. Ostatní raději mlčí, jak je teď dobrým zvykem. Slova obou dam je samotné usvědčují z nesmyslnosti celého tzv. boje s tzv. dezinformacemi. Máme totiž informace pravdivé na jedné straně a informace nepravdivé neboli lživé na druhé straně spektra. Mezi nimi je mnoho odstínů, ať už jde o informace zavádějící, manipulativní úmyslně, či neúmyslně. Navíc se za dezinformace často označují opačné názory. Ale demokratická společnost se musí umět vypořádat i s informacemi, které se nezakládají na pravdě. Důležité je, jestli někoho poškozují, nebo nepoškozují. A pokud někoho poškozují, tak máme právní nástroje na to, aby se ten poškozený bránil. To je všechno, co se o informacích a tzv. dezinformacích dá vážně říci,“ konstatuje právník Václav Musílek.
Lituji všechny chudáky, co argumenty s napojením na Rusko používají
Udivující je i to, že se k takovým výrokům uchýlila politička, která se dlouhodobě stylizovala do role té, která se věnuje dezinformacím a je na toto téma expertkou. Ve Sněmovně prosadila vznik stálé komise pro hybridní hrozby, která se zabývá kybernetickými útoky a dezinformacemi, jejichž cílem má být ovlivnění demokracie v České republice. Ohledně dezinformací rozdávala Helena Langšádlová rozumy na všechny strany, a v jednom rozhovoru dokonce tvrdila, že dezinformace ohrožují naše zdraví. Konstatování – a to nejen její – „je napojen na Putinův režim“, i když bez důkazů, je nástrojem a návodem na to, jak dehonestovat v médiích či na sociálních sítích nepohodlného oponenta.
Mgr. Helena Langšádlová
PhDr. Olga Richterová
„Nevím, kolik lidí je schopno tenhle argument vstřebat a souhlasit s ním. Nepodceňoval bych zdravý rozum většiny populace, která si při jeho vyslechnutí musí ťukat na čelo. Ale dehonestovat oponenta jeho spojením s Ruskem či Putinem se tu vžilo už dávno. Jakmile řeknete něco, co se nenosí, tak jste Putinův agent, kremlofil. To se děje léta a je to svedení veřejného diskurzu na falešnou cestu. Z příchylnosti k Putinovu režimu je tu obviňován každý nepohodlný, prezidentem Klausem počínaje přes Jaromíra Nohavicu, v poslední době profesora Druláka či ekonoma Karla Kříže. Je to celá škála lidí. Všichni dostávají instrukce z Kremlu a hromady peněz, zřejmě rublů, nevím. To nemá s politickou či jinou debatou vůbec nic společného. Reagovat na ta obvinění je nemožné, dají se jedině ignorovat. Upřímně řečeno, lituji všechny ty chudáky, kteří tenhle argument používají. Ale že jich tedy je,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Václav Musílek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
