V posledních dnech roste kritika vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému kvůli jeho přístupu k boji proti korupci a také kvůli autoritářským tendencím. Obojí vyvolalo masové protesty na Ukrajině. Nepokoje jsou největší od začátku války s Ruskem v roce 2022.

Pro mnohé české podporovatele je matoucí, že v zemi probíhají rozsáhlé demonstrace, které nejsou namířeny proti Rusku, ale proti Zelenskému. Důvodem je jeho rozhodnutí podepsat zákon, který podřizuje nezávislé protikorupční úřady (NABU a SAPO) generálnímu prokurátorovi, jehož jmenuje prezident. Tento krok je vnímán jako oslabení boje proti korupci.

Zatímco na mezinárodní scéně Zelenskyj působí jako charismatický vůdce, doma vykazuje autoritářské rysy, když obchází demokratické instituce, aby prosadil své cíle. To zahrnuje potlačování kritiků a oslabování protikorupčních mechanismů.

Analytici vyzývají k přístupu „důvěřuj, ale prověřuj“ a zdůrazňují, že Západ by měl přehodnotit svou bezvýhradnou loajalitu, zejména kvůli Zelenského nedostatečnému důrazu na reformy a jeho zaměření na válečné otázky (např. dodávky zbraní) při jednáních s evropskými lídry.

Po diplomatickém tlaku z Londýna a z Berlína Zelenskyj slíbil nový zákon, který by obnovil nezávislost protikorupčních úřadů. Tento obrat je vnímán jako reakce na domácí i mezinárodní kritiku. Zelenskyj čelí rostoucímu domácímu i zahraničnímu tlaku kvůli svému přístupu k moci a k reformám, což zpochybňuje jeho image hrdiny odporu a vyvolává otázky o budoucí podpoře od Západu.