„Osobně bych dnešnímu režimu nesloužil. Ten chaos, co dneska vládne, a co se děje ve světě, to je neuvěřitelné,“ řekl šéf zahraniční špionáže Československé socialistické republiky v převratném roce 1989 Vilém Václavek, který měl krycí jméno Kainar. Stalo se nedávno při představení jeho knihy vzpomínek. Přečtěte si například, jak v současnosti smýšlí bývalý vysoce postavený zpravodajský důstojník.
Žvanivá válka
Říká se, že Evropská unie dnes vede „žvanivou válku“ proti Rusku, Číně, ale i proti Trumpovým USA. V té tečou veletoky zbytečných slov a frází, ale „skutek utek“. Když Václavek řekl výše citovaná slova o režimu, z davu se v připomínce označení pracovníků Bezpečnostní informační služby (BIS) někdejším prezidentem Milošem Zemanem ozvalo „čučkaři“. Sklep ve Slovenském domě v Praze byl přitom nejspíš plný zpravodajců, ať bývalých či současných. Ostatně kniha Vilém Václavek alias Kainar – Šéf zahraniční špionáže ČSSR 1989 byla v té chvíli již decentně pokřtěna a zapita. Poznámkovým aparátem ji opatřil Peter Rendek z Archivu bezpečnostních složek (ABS).
„Možná jsme všechno nedělali úplně správně, ale snažili jsme se o vyvážený stav. Sověti se obávali úderu ze strany Američanů, ale my jsme jim dodali informace, které naznačovaly, že Američané nechtějí uskutečnit nenadálý raketový útok. Za celou dobu jsme nezjistili nic, co by naznačovalo, že chce Reagan nečekaně napadnout SSSR. A sovětské vedení se uklidnilo. Za určitých okolností bych tu rozvědku dělal, ale muselo by to být jasně vedené. Když není plán, nevíte, kam se má směřovat, takže bych to nedělal,“ doplnil Václavek.
Jeden bývalý zpravodajec z publika, prý působil v Brazílii, sdělil: „Chápu vás, proč říkáte, že byste to dnes nemohl dělat. Vždyť byste nevěděl, co máte dělat. Dnešní politici hlavně ve vedení Evropské unie nemají vizi. Vizionáři, jako byli de Gaulle, Churchill, Adenauer a podobní, zmizeli.“
Setkání moderoval Jan Schneider, který působil ve zpravodajských službách od roku 1990 a byl mimo jiné ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost. Ten doplnil, že je rozdíl mezi loajalitou ke státu a národu, přičemž ta druhá je mnohem hlubší. Také zmínil, že komunismem už se nestraší, protože plná Letná oslavovala rozvědčíka Petra Pavla alias Pávka, což je podle něj chvilková kontrarevoluce a doufá, že jen chvilková. Americký panák prý má hliněné nohy, protože když o něco jde, není schopen zabezpečit ani Hormuzský průliv a žádá o pomoc nejen spojence z NATO, ale i Čínu a Rusko. Podle něj Američané dnes nemají v Rusku dobré zdroje.
Studená válka
„Ve svých vzpomínkách se vracím do světa dvou velmocenských soustav, Spojených států amerických a Sovětského svazu, a jejich spojenců. Do světa, v němž svou roli sehrávala i špionáž a lidé, kteří ji prováděli. Dnes můžeme konstatovat, že vyvážená a zodpovědná politika obou velmocí disponujících jadernými zbraněmi bránila a zabránila světové válce. Na jejíž hraně jsme se nejméně jednou, ale spíše vícekrát ocitli. Špionážní služby obou bloků k této vyvážené politice přispívaly, i když to tak na první pohled někdy nevypadalo,“ přečetl z předmluvy autor.
Dýka a plášť, tradiční označení špionů, bylo prý v jejich pojetí intelektem, lstivostí a konspirací. Do československé rozvědky přišel Václavek v roce 1967, přičemž ji krátce mezi lety 1989 až 1990 vedl. Nejdříve absolvoval rozvědnou školu, a jelikož byl nestraníkem, prošel prověrkami po sovětské invazi a nemusel se zpovídat stranickým komisím, což znamenalo pro řadu zpravodajců konec kariéry. V roce 1971 do KSČ, což byl předpoklad pro výjezd do zahraničí, vstoupil, a kvůli zaměření na němčinu byl nasazen v Západním Berlíně, v Bonnu a v Rakousku. Pracoval pod diplomatickým krytím. Úspěšně třeba vytěžoval důstojníka americké armády Clyda Lee Conrada.
V roce 1983 se v Evropě konalo vojenské cvičení zemí NATO Able Archer, které mělo prověřit schopnost rychle přejít z konvenčního boje na nukleární a jeho vrcholem mělo být cvičné provedení koordinovaného jaderného útoku. „Získali jsme informace, že do bombardérů B-52, které sem z USA letěly, byly nakládány buď atrapy, anebo skutečné jaderné pumy. V Sovětském svazu se reagovalo nervózně, byly také aktivovány jaderné zbraně. Situace se nakonec uklidnila také díky zpravodajcům,“ podotkl Václavek. Schneider k tomu zmínil jméno dvojitého agenta Olega Antonoviče Gordijevského z KGB, který poskytoval informace i britské MI6.
Chartista, bubeník The Plastic People of the Universe a polistopadový zpravodajec Schneider také zavzpomínal: „Měli jsme ve východních Čechách případ vynikajícího technika, jenž si dobře rozuměl se zámky. Oni říkali, že skončí, že otvíral na Hrádečku Havlovu chalupu, aby mu tam vyměnili odposlechy. Ptal jsem se, jestli to Havel poznal? Prý nepoznal! Tak jsem prohlásil, že toho člověka chci, aby pro nás pořád dělal. To byl technik, profík. Jde o věc, která je ideologickým fanatikům těžko zdůvodnitelná, ale jde o profesionalitu.“
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Měli být zpravodajští profesionálové bývalého režimu ponecháni ve služebním poměru i po roce 1989?
