Historik Martin Kovář v rozhovoru vedeném komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem uvádí, že popularita ruského prezidenta Vladimira Putina je tak vysoká, neboť Putin nabízí Rusům zpět velmocenskou pozici ve světě. Což je prý v příkrém rozporu s jeho předchůdci Michailem Gorbačovem a Borisem Jelcinem, kteří jsou údajně nyní extrémně nepopulární, jelikož nabídli z pohledu obyvatel pouze ústup z velmocenských pozic, hospodářský bankrot a bezpříkladnou korupci.

Popularita Vladimira Putina by ale prý kvůli Ukrajině mohla klesat, neboť je prý obecně známo, že když konflikt propukne plnou silou a objeví se první oběti, podpora lídra začíná jít dolů. Podobně jako šla údajně dolů popularita Adolfa Hitlera po vypuknutí války s Polskem. „Do té doby šlo Hitlerovi všechno jako na drátkách. Všeobecná branná povinnost, vstup do demilitarizované zóny v Porýní, anšlus Rakouska, rozbití Československa. Vše bez jediné kapky německé krve. Válka s Polskem byla vojenským úspěchem, ale přinesla mrtvé. Takže se nálada Němců začala měnit,“ popisoval Kovář s tím, že podobné to bylo i se sovětským tažením v Afghánistánu nebo s americkou válkou ve Vietnamu.

Kovář nicméně soudí, že Putin nechce velkou válku. „Ale zkouší krůček za krůčkem, co si může vůči Západu dovolit. A doufá, že se dostane hodně daleko, protože počítá s tím, že Západ nechce velký střet ještě více, než ho nechce on,“ myslí si historik s tím, že Západ čelí ze strany Ruska větší hrozbě než za studené války. „Minimálně od sedmdesátých let nebyla cílem sovětských politiků otevřená ozbrojená konfrontace se Západem. Byli schopni vyhrotit napětí, ale zároveň věděli, že musejí včas couvnout, aby k válce nedošlo. Putin má, zdá se, tu hranici posunutou dál než například Leonid Iljič Brežněv,“ uvádí Kovář.

Rozhovor k přečtení ZDE

Mravní rozklad Evropy