Na stránkách měsíčník My, což je nový tištěný magazín bývalého mluvčího Václava Klause Petra Hájka, jenž má i webovou verzi, vyšel rozhovor s Vladimírem Železným, zakladatelem a prvním ředitelem TV Nova. Nova byla první komerční televizí, jež byla na českém trhu spuštěna. Začala vysílat v roce 1994, kdy mezi jedny z nejpopulárnějších pořadů patřil Volejte řediteli, o němž je v rozhovoru řeč. Vladimír Železný byl i politikem – v roce 2002 byl již v prvním kole zvolen senátorem a v roce 2004 se stal europoslancem. Oboje bylo za hnutí NEZÁVISLÍ.
Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?Anketa
Nejprve se Petr Hájek ptal, v čem přesně spočíval zázrak Novy a co předurčilo, že se stala polistopadovým fenoménem. Železný odpověděl, že začali v devadesátém čtvrtém a byl to prý okamžik, kdy se Česká republika poprvé konfrontovala s vnějším, tehdy prý ještě relativně normálním světem. „Do té doby měli lidé u nás dojem, že televize je to, na co denně koukají. Že jinak to být nemůže. Ono to lze přenést i na všechno ostatní. I mnozí moji kolegové z Novy si mysleli, že budeme dělat vznešené intelektuálské pořady,“ popsal Železný a dodal, že pak jen udiveně sledovali to, jak aplikoval běžné mediální a tržní ekonomické principy.
Šok byl prý primárně v tom, že se tu objevila televize, jež lidi primárně bavila a neměla je potřebu vychovávat a vzdělávat. „První tři roky jela mediální kampaň: co to ten Železný dělá? Vždyť on nám sem tahá sitkomy! Oni si neuvědomovali, že televize musí přinášet to, k čemu je určena. To, co chce divák, nikoli naopak,“ vylíčil.
Následně se přešlo k tehdejšímu hitu – pořadu Volejte řediteli. Na ten odpověděl Železný následovně: „Když si dnes s odstupem uvědomíte, jak se dál vyvíjela elektronická média, tak zjistíte, že jsem byl vlastně první youtuber. To byl předobraz budoucího vývoje kontaktních elektronických médií: já si s vámi povídám, něco říkám, a vy se mě ptáte. V přímém přenosu. To bylo neporazitelné zjevení. Protože jiný youtuber tady nebyl. A hrůza z toho úspěchu. Kolega Mathé nasazoval proti Volejte řediteli na ČT v sobotu ve dvanáct hodin americké filmy první kategorie. Marně,“ pousmál se.
„Ale jak to bude s televizí dál? Když dnes sledujeme ty vášnivé politické boje, kdo bude v radě veřejnoprávní ČT, zdá se, jako by si ani neuvědomovali, že vliv klasické televize klesá. Nebo se mýlím?“ tázal se Hájek. Televize má podle Železného přijmout, že již brzy přestane být hlavním elektrickým médiem, internet je podle něj daleko více kontaktnější, ten již prý brzy bude daleko úspěšnější než tradiční televize. „Netflix a další internetové aplikace jsou vám schopny pustit jakýkoli film nebo pořad, ale nadto – je to nekonečné Volejte řediteli. Čili televize dnes musí přijmout roli doplňkového média. To je po letech absolutní dominance pro dosavadní vládce nejen veřejnoprávních médií samozřejmě velmi těžká představa. Že teprve kombinace internetu a televize vytvoří hybridní dvojče, které opět bude neporazitelné.“
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
Kdy se to však stane, na to odpověděl Železný takto: „To záleží na tom, dokdy budou mít sílu všechny ty směry takzvaně liberální, které kladou hlavně důraz na veřejnou službu, protože ji ovládají. Nejen u nás. Čili vše záleží na tom, kdy některá země bude mít odvahu zbavit se veřejné televize. Fosilie uměle udržované za neuvěřitelné peníze daňových poplatníků. Tenhle mastodont přitom dnes dělá totéž, co produkují komerční televize. Ty sice nemají za povinnost dělat veřejnou službu, ale také na to nedostávají obrovské veřejné prostředky.
Když pozoruji hysterické scény kolem ČT, jak si ji kavárna brání, protože za peníze všech má k dispozici svůj neformálně privatizovaný mocný mediální nástroj, jak šílí, když někdo jen vysloví, že veřejnoprávní televize nemusí nutně už existovat, tak to asi hned tak nebude…
Ale dojde k tomu. Dříve, nebo později. Podívejte se, jak teď po brexitu dělá britská vláda ostré kroky proti oné slavné veřejnoprávní BBC, modle našich Kavčích hor. Protože nejen premiér Johnson si uvědomuje, že právě tato instituce spoluzpůsobila to strašné období mezi referendem a definitivním odchodem Británie z EU. Byla to právě BBC, která místo aby reflektovala většinový názor veřejnosti vyjádřený v referendu, snažila se vyvolat pravý opak.“
Podle Železného to však není pouze v Británii, ale jde o obecný jev. Demokraticky zvolená většina prý ztrácí svůj vliv, který dostává menšina, a čím je ta menšina extrémnější, tím prý má větší vliv. „V neposlední řadě také proto, že dostává právě prostřednictvím veřejnoprávních médií možnost silně uplatnit svůj hlas proti většině. Britští konzervativci mají zrušení BBC přímo v programu. A i když to také asi hned neprojde – zatím jí začnou alespoň omezovat rozpočet, a také mnohé napoví, kdo se nyní stane jejím novým ředitelem – cíl je jasný. Takže pokud se mě ptáte, kdy se prosadí moderní internetově-televizní trendy také u nás, moje odpověď zní: nestane se to do doby, dokud tu bude Česká televize,“ rozvinul.
Dále se ho Hájek tázal, zda rozdělení společnosti jak v České republice, tak obecně na Západě má na svědomí nová komunikační technologie. To však Železný odmítl. Je to způsobeno něčím daleko hlubším, za čímž se údajně skrývá liberalismus. Podařilo se prý mladou generaci přesvědčit, že právě liberalismus je pro ně východiskem. K tomu mělo dojít na přelomu tisíciletí. A kdo má na tom podíl? Prý tři až čtyři společenské entity. „Na prvním místě jsou to žurnalisté. To jsou z povahy věci většinově levicoví liberálové. Závistiví. Když z něj uděláte hvězdu, rád sice přijme všechny ty požitky, domy a bazény a tak dále, ale ponechá si svou ideologii – on přece ví všechno lépe než politici. On by uměl podnikat mnohem lépe než podnikatelé. On lépe rozumí ekonomice, lépe by rozhodoval o státu než státníci. On to ví lépe, neboť o tom přece píše či vysílá,“ rozebral bývalý ředitel Novy. Navíc prý takový novinář nenese žádnou zodpovědnost, ale má skvělý pocit toho všeho, kdy se z něj tak automaticky stává příznivec levice, jež se vyznačuje revolucí a bořením. „Devadesát pět procent z nich vytváří jednotnou frontu, která podpoří cokoli, co povede k rozleptání normálního světa. Takže žurnalista je první.“
Druhým má být vysokoškolský pedagog. To opět platí všude po světě. „Nedávno jsem četl průzkum, kolik procent vysokoškolských profesorů v Americe poslalo předvolební příspěvek levicové Demokratické straně a kolik republikánům: Bylo to 97 : 1! Těch devadesát sedm procent drží v rukou celé budoucí generace vlivných. O tom to je,“ poznamenal. Celá generace absolventů univerzit je tedy po nějaký čas vychýlena nalevo. Ke konzervativismu se kloní až kolem čtyřiceti či padesáti let, což však už prý je docela pozdě. „Takže první tvor určený ke zničení civilizace je žurnalista. Druhý je vysokoškolský učitel. Třetím je učitel obecně. Od základní či mateřské školky. Takový, který třeba teď v Anglii nutí malé chlapce, aby chodili v dívčích sukních. To je ta hrůza nastupujícího světa všech těch transgenderů přicházející doby, v níž duhové vlajky na stožáry světa vyletí, řečeno v parafrázi na kdysi populární bolševickou píseň z padesátých let.“
A kdo je čtvrtý? Údajně to je soudce, z nichž se měli stát téměř bohové, již jsou neodvolatelní a zcela vyjmuti z odpovědnosti. Zatímco je prý moc výkonná či legislativní měnitelná volbami, tak justice nikoliv. Ten se tak podle Železného vznáší nad realitou a je nezávislý na celé společnosti. „Když se náhodou stane idiot třeba vrchním soudcem, neštěstí je hotovo. Zase bych si vzal příklad z Ameriky, kde to dnes vidíme nejvíc ilustrativně. Na místa soudců se podařilo v uplynulých deseti dvaceti letech liberálům dosadit postavy, které dnes fakticky vládnou. Vláda, zákonodárce, prezident, kdokoliv demokraticky zvolený většinou se může pokusit o cokoli – ale bude to nevolený levičácký soudce, který nakonec rozhodne,“ popsal.
Kdyby býval Železný věřil na konspirační teorie, tak by vysvětlil důvod stavu těchto věcí tím, že šlo o cílený atak, jelikož nikdo jiný zvenčí by nedokázal narušit fungující společnost jako právě tyto čtyři entity, jež obsadily důležité funkce. Mezi jejich hlavní cíle prý patří likvidace státu, národa a pohlaví. Navíc likvidací pohlaví, když kluci budou nejistí v tom, zda jsou kluci či děvčata či oboje, tak se znejistí i ve společenských oblastech a likvidace národa a státu údajně půjde o to snadněji.
Následně přešla řeč na islám. „Když přijedu do jednoho malého východočeského města, na náměstí mě praští do očí Döner Kebab. A pak pod sjezdovkou na Šumavě vidím Döner Kebab. A přijedu na jižní Moravu a ve městě vystoupím přímo před Döner Kebab. Síť je připravená, hotová. A teď už jde jenom o to, rozleptat elementární hodnoty. Aby na hradbách nikdo nebyl. Kdo bude bojovat? Kdo za tuhle civilizaci a tuhle zemi bude někdy bojovat? Ti, kteří o sobě od dětství pochybují? Z těch nikdy nebudou bojovníci,“ pronesl. To si prý však uvědomil již jako europoslanec, kterým v období 2004 až 2009 byl, prý když řečnil o Kosovu. „Říkal jsem tomu shromáždění: uvědomujete si, o čem budete hlasovat? O tom, aby si muslimové vytvořili malý umělý islámský stát v podstatě uprostřed Evropy. A kde? V místě Kosovského pole, kde ve čtrnáctém století srbská nobilita, ti nejstatečnější ze statečných, bránila náhlému vpádu muslimů do Evropy. Téměř všichni tam padli, ale zpomalili je, takže pak bylo možné, aby je Jan Sobieski porazil u Vídně. Víte, co děláme? Tu nejsvětější půdu Evropy prosycenou krví nejstatečnějších srbských bojovníků teď vezmeme Srbsku a vytvoříme z ní muslimský stát. Byl jsem tehdy jediný z českých europoslanců, který hlasoval proti,“ informoval.
Fotogalerie: - Nekšeftujte s rouškami!
Avšak prý ještě není vše ztraceno. Vždycky ho zahřeje na srdci, když razantně promluví hlas voličů. Ať už se to stalo v Rakousku, kde vyhrál mladý a prý konzervativní kancléř Kurz či když vyhrál navzdory běsnění demokratů, kteří mají ovládat přes devadesát procent médií, Trump či když se v Itálii objevil Salvini.
„Pokud ho teď nezavřou, protože se odvážil na tři dny pozastavit německou neziskovku importující mu do země nelegální migranty,“ namítl Hájek. „Tak jest. Pak prohlásí Soros v Davosu, že dá miliardu dolarů univerzitám, které budou ještě dramatičtěji prosazovat takzvané otevřené ideje. To sice u nás ještě nemáme, ale co máme a co jako první kdysi geniálně odhalil Václav Klaus, totiž zrůdnost neziskovek. To je ten klíčový útok na demokracii. Když nějací tři lidé rozhodují jako většina v nějakém městě, okrese, kraji či státu, protože takováhle ‚menšina‘ má dnes stejné právo vstoupit třeba do správního řízení. Tři lidé založí nevládní organizaci a prohlásí: ‚My vyjadřujeme vůli občana!‘ Přestože občan již vyjádřil svou vůli ve volbách. Oni prohráli – a přesto mohou rozhodovat! A mají nekonečné zdroje. Soros investuje miliardu. Zkuste na obdobné veřejné věci investovat miliardu z druhé strany – kdyby ji někdo chtěl dát. To nejde! Můžete ji investovat jen přes tyhle takzvané neziskovky,“ odvětil Železný.
S jednou tezí Sorose však Železný souhlasí, a to v tom, že o dalším osudu západní civilizace rozhodnou prezidentské volby v USA. Soros to samozřejmě má myslet tak, že je třeba podniknout vše pro to, aby Donald Trump nevyhrál, jelikož ten je prý prvním prezidentem po padesáti letech, který nechodí na homosexuální průvody, zato navštěvuje průvody, které protestují proti potratům. Ty označuje Železný dokonce za vraždy, kdy tento „levicový holokaust“ má na svědomí přes šedesát milionů obětí. Tolik jich mělo být spácháno od šedesátých let, kdy Nejvyšší soud uznal právo každé ženy na potrat. V těchto volbách se tedy skutečně bude rozhodovat mezi civilizací a liberálním šílenstvím.
A jak se to projeví v České republice? Na to odpověděl Železný tak, že je třeba si nejdříve uvědomit, že zde nerozhodují naši občané, ale rozhodují prý „tupé hlavy v Bruselu“. „Blok středoevropských zemí – do budoucna snad i s Rakouskem – by snad mohl něco z těch jejich připravovaných hrůz zpomalit. Mám-li však být upřímný, nejsem zrovna optimista. Znáte přece ten bonmot, že optimismus je jen nedostatek informací...,“ pravil. Na závěr citoval z nedávno zemřelého Rogera Scrutona, jenž konzervativismus popsal takto: „Co máme rádi, chceme, aby zůstalo,“ což je prý smysl jeho života.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
