„Ty český pse!“ Jak nás Němci mlátili a vyháněli. Vyšla zlá svědectví o době Mnichova

25.09.2018 4:42

Právě v dnešních dnech, kdy si český stát připomíná významné 80. výročí sudetoněmeckého puče a následného mnichovského diktátu, vychází kniha vzpomínek „Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938“. Přesto, že se vláda rozhodla nevěnovat připomínce tohoto zločinu – vyhnání Čechů Němci – ani zdaleka takovou pozornost, jako třeba operaci Dunaj v roce 1968, tzv. Sudetoněmecký landsmanšaft a jeho domácí milce, kteří chtějí měnit dějiny, kniha příliš nepotěší.

„Ty český pse!“ Jak nás Němci mlátili a vyháněli. Vyšla zlá svědectví o době Mnichova
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česko okrojené o Sudety. Stále si ho připomínají v Sudetoněmeckém domě

Pro mnohé, například historika Jiřího Prokopa, přitom není možné se smířit s tím, že česká, ale i slovenská vláda vynechala ze série oslav letošního osmičkového roku letopočet 1938. „Nemá význam jen pro nás, jeho význam je celosvětový,“ tvrdí Prokop. Nebýt hlavně britské usmiřovací politiky, bylo by podle něj možné ještě tehdy zastavit Hitlera. „A tak odvrátit všechny hrůzy, které přinesla druhá světová válka,“ řekl Prokop. Podle spolumajitele vydavatelství Toužimský-Moravec, které knihu vydává, Michala Moravce, to může být i kvůli domácí politické situaci. „Současná naše vláda funguje hlavně tak, aby prostě ‚byla‘ a vyhýbá se, pokud je to možné, všem konfliktním problémům,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Moravec. To je ale podle Prokopa chyba: „Válka je černobílá záležitost, v níž není místo pro kompromisy. Můžete stát jen na jedné ze dvou stran. A i podle postojů, jaké kdo má k rozhodnutím o poválečném uspořádání, se dá poznat, na čí straně by během války byl,“ tvrdí Prokop.

Historikům také dodnes chybí to, že se tzv. sudetští Němci na rozdíl od exprezidenta Havla neomluvili za své zločiny na Češích. Což právě v těchto dnech, kdy si připomínáme kulaté a významné výročí okupace československého pohraničí Německem, Maďarskem a Polskem, působí velmi citlivě. „Samozřejmě, že mi chybí přiznání se německých obyvatel žijících v českém pohraničí za svou podporu nacistickému předválečnému i válečnému teroru. To vše bylo důsledkem roku 1938 a válečných let, za které nese vinu jediný národ – Německo. A Němci v pohraničí loajální byli. Milion a dvě stě tisíc z nich dostalo německou medaili za aktivní účast na osvobození zpod Čechů. Logicky předpokládejme, že ji dostávali hlavně muži. Stejně jako jich ale bylo i jejich manželek, družek nebo přítelkyň, matek a stejně tolik dětí. To je vlastně celá německá populace žijící v tu dobu v naší republice. Ti všichni souhlasili s německou agresivní politikou. A pokud mohli, volili ji,“ uvedl Moravec.

Jeho kniha obsahuje autentické vzpomínky několika set vybraných Čechů na dobu vyhnání svých rodin z domovů. Většina z nich je velmi dramatická, až bojová, válečná, a věrně popisuje utrpení českých hraničářů, na kterých zfanatizované sudetoněmecké obyvatelstvo pořádalo místy doslova hony. „Mému otci Němci vyhrožovali, že jeho hlavou bude flastrována silnice,“ vzpomíná například Miluše Peková z Vimperka. „Když jsme utekli, Němci nám vytřískali všechna okna v domku přitom řvali: ty český pse, dobře, že jsi utekl, my bychom tě zabili,“ popsal zase nejdramatičtější okamžiky svého života Václav Hříbat z Košťan u Teplic.

„Museli jsme odejít. A naráz! Bez toho, co si smíme vzít nebo ne. Prostě to byl skutečný, život zachraňující útěk. Vzpomínám si na tu situaci velmi přesně,“ napsal vyhnanec Josef Horák z Nýrska, jehož vzpomínky se čtou jako nějaká kronika českého holokaustu. „Stříleli po nás, po cestě jsme museli v Bruntále vystoupit a ordneři nás chtěli zavraždit. Dva dny jsme neměli nic v ústech, jen jsme pili vodu ze studně,“ vzpomíná na strašný strach, který v podobě válečného posttraumatického stresu až do konce života pociťovala Věra Borovková z Krnova. Toho násilí jen za svou národnost nebyly od sudetských Němců ušetřeny ani malé děti. „Vzpomínám, jak nás zfanatizovaní mladí hitlerčici, tato privilegovaná německá mládež, strašně tloukli. Nás, malé děti! Házeli po nás kamením, bili nás klacky a sprostě nám nadávali. A to jen proto, že jsme byli Češi,“ vzpomíná pamětníce těchto krvavých událostí Blanka Rubická z Jiříkova. „Chodili jsme domů zkrvavení a potlučení. Celé naší rodině bylo jasně řečeno, že jak to Hitler zabere, půjdeme všichni do koncentráku. Všechny nás ovládal hrozný strach.“

Vyhnaní Češi navíc za svůj ukradený nebo na místě zanechaný majetek, od kterého museli odejít, aby si zachránili mnohdy jen s prázdnýma rukama holý život, nedostali žádnou náhradu, ani za války, ani po odsunu Němců po válce.

Fotogalerie: - Hitlerovo Orlí hnízdo

Horské útočiště pro Adolfa Hitlera vysoko v bavors...
Adolf Hitler a Martin Bormann
Vstup do tunelu, na jehož konci je ve středu hory ...
Tunel vykládaný mramorem z Unterbergu
Novodobé osvětlení
Práce na Orlím hnízdě, což je neoficiální název sí...

Připomínat si události z minulosti je přitom podle Moravce stále hrozně důležité. „Každý národ by měl znát svou historii a my se učme z chyb minulých, abychom je neopakovali“. To je ale podle Moravce u nás čím dál větší problém, což dokumentuje i fakt, že české ministerstvo školství odmítlo pomoci se zdarma provedenou distribucí nové knihy do škol v celé republice. „Paní referentka byla naší žádostí skutečně zaskočená. To historické téma je podle ní příliš čerstvé a každá škola je prý učí jinak, takže by knihu možná ani nechtěly,“ popsal Moravec postoj veřejnoprávní instituce, placené z peněz českých daňových poplatníků.

Chybou podle Moravce, ale třeba i historika a publicisty Jindřicha Marka je to, že někteří čeští politici, konkrétně ze strany KDU-ČSL, jezdí na návštěvy na sjezdy sudetských Němců do Mnichova. „Nezaznamenal jsem skutečně jednoznačné přiznání viny či omluvy nejvyšších představitelů německého národa. Nezaznamenal jsem dosud ani náznak čehokoliv, co by znamenalo snahu o nějaké odškodnění bezdůvodně vyhnaným Čechům, kteří dodnes nebyli ani vlastním státem jakkoliv odškodněni. A u těch nekonkrétních omluv představitelů landsmanšaftu postrádám upřímnost. Cítím za tím úsilí o zrušení Benešových dekretů a snahu o následné finanční vyrovnání či jiné kompenzace odsunutým Němcům, což účast českých politických představitelů Hermana a Bělobrádka na sjezdech Sudetoněmeckého landsmanšaftu tyto německé zájmy pouze legalizuje,“ řekl ParlamentnímListům.cz Moravec. A není zdaleka sám. Také František Brůha z Raspenavy jakékoliv smiřování a ústupky dnešním sudetským Němcům odmítá. „Sudeťáci se nechali zfanatizovat Henleinem, zradili republiku a pomohli Hitlerovi k její likvidaci. To oni nám se mají omluvit za napáchané křivdy,“ tvrdí rezolutně Brůha.

Jak ParlamentnímListům.cz řekl historik a publicista Jaroslav Čvančara, mezi spoluzakladatele těchto spolků odsunutých Němců, např. radikálního Witikobundu, patří čelní nacisté, což nikomu ze zbytku tzv. landsmanšaftu nevadí. „Nikdy se neomluvil (landsmanšaft, pozn. red.) Čechům vyhnaným z pohraničí v roce 1938, nemluvě o jakékoliv formě odškodnění. Nikdy se neomluvil za výrazný podíl většiny tzv. sudetských Němců na rozbití Československé republiky, za jejich podíl na nástupu nacismu, za jejich podíl na činnosti okupačního potlačovacího aparátu a za spoluodpovědnost za smrt desítek tisíc Čechů, utrpení dalších milionů našich obyvatel a zplundrování národního hospodářství, uloupení československého měnového zlata a dalšího majetku, drancování nerostného bohatství a šest let teroru a hrůz,“ sdělil naší redakci Čvančara. Sudetští Němci se podle něj také nikdy neomluvili za své četné válečné zločiny, z nichž jen mezi ta nejznámější jména patří Konrád Henlein a K. H. Frank. „Němci nás už nesmějí pořád vydírat a už vůbec ne vznášet územní požadavky. Na to, co jsme prožili, se nedá nikdy zapomenout,“ odmítá současnou ofenzivu tzv. Sudetoněmeckého landsmanšaftu, podpořenou některými českými politiky, zejména lidovci, Ludmila Šimková, která před válkou musela jako malá na žebřiňáku prchat i se svou matkou před vraždícími sudetskými henleinovci.

Spolu s českými vyhnanci z pohraničí v roce 1938 tvrdě Čvančara zúčtoval i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se tzv. sudeťáků nedávno zastala. „Je třeba učit se z historie. Stačí vzpomenout batolata, která Němci nechali zemřít hladem poté, co předtím zavraždili jejich rodiče, na děti dusící se v plynových komorách. Stačí vzpomenout na všechny české vlastence – umlácené, zastřelené, sťaté, oběšené, otrávené plynem, usmrcené benzenovou injekcí. Stačí vzpomenout na vraždy lidických a ležáckých dětí. Komu tedy více sluší omluva, paní Merkelová?“ uvedl Čvančara.

„Nedávno nás navštívil příbuzný z Německa, pocházím totiž ze smíšeného manželství,“ tvrdí Helga Žižková z Dubé. „Německy nám u nás doma řekl: tady bude zanedlouho všechno Německo. To je to smýšlení mladých Němců. Tehdy volali ‚Heim ins Reich!‘, dostali, co chtěli a co zasloužili!“ sdělila pamětnice vyhnání Čechů ze svých domovů v roce 1938 Helga Žižková.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Blahuš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kocáb šokoval: Kdyby v roce 1989 lidé o demokracii hlasovali, asi by neprošla

21:04 Kocáb šokoval: Kdyby v roce 1989 lidé o demokracii hlasovali, asi by neprošla

Zpěvák a politik Michael Kocáb, o němž bylo v posledních dnech často slyšet především v souvislosti …