Již tři týdny probíhá masivní vojenská kampaň izraelských ozbrojených sil proti Pásmu Gazy, kterou Stát Izrael spustil v reakci na útoky palestinského hnutí Hamás 7. října. Izraelské bombardování hustě osídlených obytných čtvrtí si podle informací gazanského ministerstva zdravotnictví dosud vyžádalo na sedm tisíc lidských životů včetně až tří tisíc dětí. Poté, co americký prezident Joe Biden nad těmito čísly vyjádřil pochybnosti, palestinské ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo konkrétní jména a identifikační údaje 6747 zabitých, z nichž 2665 tvoří děti. 281 těl prý nemohlo být řádně identifikováno. Amnesty International píše o „celých rodinách, které byly vyhlazeny“.
Mezi vybombardovanými objekty jsou školy, mešity a tržnice. Ušetřen nebyl ani řecký pravoslavný chrám svatého Porfyria, jeden z nejstarších kostelů na světě, který izraelské střely zasáhly minulý čtvrtek. Chrám sloužil jako útočiště pro stovky uprchlíků převážně z řad palestinských křesťanů. Izraelský útok, při němž zahynulo 18 lidí, odsoudila Světová rada církví. Pravoslavný patriarchát jeruzalémský jej označil za „válečný zločin, který nelze ignorovat“. „Toto je naše vlast. My ji neopustíme,“ prohlásil palestinský arcibiskup Alexios z Tiberiady, který zůstal s místními křesťany v Gaze. „Dokud bude na území Gazy alespoň jeden křesťan, nikam neodejdu, protože pro ně mohu být nadějí, takže zůstanu v provincii, která ve mě věří. Pokud zemřu, bude mým osudem důstojná smrt!“ prohlásil arcibiskup podle Orthodoxia News Agency. „Proč zabili nevinné lidi, děti, kojence, staré lidi, nemocné lidi, kteří přišli do kostela, aby se jim dostalo ochrany?“ ptá se křesťanský duchovní.
A procession was held for 18 victims, including 8 children, killed by the Israeli bombing of the administration office of the Greek Orthodox Saint Porphyrius Church in Gaza, which was serving as a sanctuary for civilians.
— Paul Antonopoulos ???????? (@oulosP) October 20, 2023
Video by @Hind_Gaza pic.twitter.com/XsVcViaffF
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Segal dále vysvětluje, že podle mezinárodního práva (konkrétně Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z prosince 1948) je zločin genocidy definován „úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“, přičemž tento genocidní záměr může být realizován například přímým zabíjením příslušníků takové skupiny či úmyslným způsobením skupině takových životních podmínek, které vedou k jejímu úplnému nebo částečnému fyzickému zničení. Politika Státu Izrael vůči Palestincům žijícím v Pásmu Gazy podle Segala naplňuje znaky této skutkové podstaty. Historik jako jeden z důkazů cituje slova izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta, který 9. října prohlásil: „Uvalujeme na Gazu úplné obléhání. Žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo. Vše je uzavřeno. Bojujeme proti lidským zvířatům a podle toho budeme jednat.“ Toto vyjádření podle Segala „výslovně naznačuje plán přivést obléhání ke konečnému cíli, jímž je systematické zničení Palestinců a palestinské společnosti v Gaze, a to jejich zabíjením, vyhladověním, přerušením dodávek vody a bombardováním nemocnic“.
Fotogalerie: - Slova o Hamásu
Izraelský historik poukazuje na bombardování hustě osídlených obytných čtvrtí, kde podle zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch ozbrojené síly Státu Izrael dokonce používají munici s bílým fosforem, která způsobuje hluboké a těžko hojitelné popáleniny. „Izraelský genocidní útok na Gazu je skutečně zcela explicitní, otevřený a nestydatý,“ píše v závěru svého pojednání Segal s tím, že pachatelé obdobných zločinů v dějinách prý málokdy své záměry oznamovali celému světu tak neskrývaně, jak to nyní dělá izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Hodnocení současného počínání izraelské vlády v kontextu historického antisemitismu, a zejména tragických událostí 20. století, podle některých komentátorů znemožňuje racionální diskusi na toto téma. Například bývalý český prezident Václav Klaus ve svém článku o arabsko-izraelském konfliktu z 12. října mimo jiné píše: „Vím, že je to nesmírně obtížné a riskantní téma. Jakýkoli otazník či pochybnost autora jakéhokoli tisku či výroku budou hodnoceny nikoli optikou dneška, ale optikou nacistického masového vraždění Židů ve druhé světové válce. To jakoukoli produktivní diskusi blokuje. Nikdo radši nic neříká.“
Mezinárodní společenství je v otázce probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu rozděleno. Zatímco islámský svět projevuje solidaritu s Palestinou a státy z uskupení BRICS volají po příměří, Spojené státy nadále pevně podporují izraelské válečné úsilí. Prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o schválení balíčku vojenské pomoci pro Izrael v hodnotě $14,3 miliard, což je více než trojnásobek částky činící $3,8 miliard, kterou židovský stát již letos od USA dostal ve formě pravidelné každoroční vojenské pomoci. Bidenova velvyslankyně při OSN předtím v Radě bezpečnosti vetovala rezoluci sepsanou brazilskými diplomaty volající po krátkodobém příměří, které by umožnilo dostat do obléhané Gazy humanitární pomoc.
„Prezident Biden a ministr zahraničí Blinken dávají již dlouho najevo, že k Izraeli chovají vášnivou náklonnost. A vzhledem k této vášnivé náklonnosti těchto dvou osob mě nepřekvapuje, že se k Izraeli hlásí a že ho podporují na každém kroku,“ říká v nedávném rozhovoru profesor politologie z Chicagské univerzity John Mearsheimer. O „vášnivé náklonnosti“ prezidenta Bidena ke Státu Izrael svědčí mimo jiné databáze organizace Open Secrets, která mapuje financování politických kampaní v USA. Údaje shromážděné touto organizací z veřejně dostupných zdrojů ukazují, že Biden během své kariéry v americkém Senátu obdržel více finančních darů od proizraelských lobbingových skupin než jakýkoliv jiný senátor v historii.
Biden se kvůli svému postoji k probíhající izraelské válce proti Gaze stává terčem masivní kritiky. Hashtag #GenocideJoe („genocidní Joe“) se dostal mezi nejčastěji vyhledávané výrazy na sociální síti X.
A brief snapshot of the “liberal” and “progressive” values which neocons like Bari Weiss so courageously defend from their posh office spaces pic.twitter.com/JOLfrSKWZ4 https://t.co/sQJuz0KeqX
— Max Blumenthal (@MaxBlumenthal) October 27, 2023
Genocide while the world watches pic.twitter.com/25JKZEYMBb
— Syrian Girl ?????? (@Partisangirl) October 28, 2023
???????? The Palestinian Ministry of Health says number of children MURDERED BY ISRAEL since October 7th in Gaza has risen to 3,038. pic.twitter.com/z9l4vEXYnG
— Jackson Hinkle ???? (@jacksonhinklle) October 27, 2023
Bezvýhradná americká podpora Izraele však podle výše zmíněného politologa Mearsheimera sahá hlouběji do historie, přičemž dlouho předcházela nástupu současné Bidenovy admnistrativy. Silný vliv proizraelské lobby ve Washingtonu rozebírá rozsáhlá studie z roku 2007 nazvaná Izraelská lobby a zahraniční politika USA, kterou Mearsheimer napsal společně s profesorem mezinárodních vztahů z Harvardovy univerzity Stephenem Waltem. Autoři docházejí k závěru, že proizraelské lobbingové skupiny, jako je Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) významnou měrou ovlivňují americkou zahraniční politiku ve prospěch Izraele, mnohdy v rozporu s americkými národními zájmy. Toho prý dosahují prostřednictvím svého bezprecedentního vlivu v obou politických stranách, jakož i v mainstreamových médiích. Autoři studie jdou se svými závěry tak daleko, že dokonce tvrdí, že „AIPAC, který je de facto agentem cizí vlády, má pod palcem americký Kongres“. Mearsheimer zároveň poukazuje na to, že jakékoliv zpochybňování bezpodmínečné podpory Izraele je v americkém veřejném prostoru silně tabuizováno. Politici se prý bojí tohoto tématu dotknout. „Každý, kdo se chce vážně podílet na tvorbě zahraniční politiky USA, dobře chápe, že pokud bude kritizovat Izrael, bude za to muset zaplatit,“ prohlásil politolog v jednom ze svých projevů v roce 2017.
Look at all those Hamas bases pic.twitter.com/d2ERxI9ZLw
— Keith Woods (@KeithWoodsYT) October 26, 2023
“Please mom come back.”
— TIMES OF GAZA (@Timesofgaza) October 27, 2023
Palestinian young man embraces the dead body of dead mother, begging her to come back after she was killed in an lsraeli air attack. pic.twitter.com/ZEfEnOSw7y
S fotkami rozbombardované Gazy, které se nyní šíří po sociálních sítích, se pomalu začínají vynořovat obavy z nové migrační vlny. Podle údajů publikovaných Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN bylo v důsledku izraelského bombardování zničeno nebo poškozeno 43 procent všech bytových jednotek v obléhaném pásmu. Počet lidí, kteří se octli bez domova, již přesahuje milion. A to ještě ani nezačala dlouho očekávaná plnohodnotná pozemní invaze, na jejíž spuštění se židovský stát dle slov svého premiéra připravuje. Co bude potom? Někteří izraelští politici již nyní otevřeně prohlašují, že by palestinské obyvatelstvo (resp. jeho přeživší část) mělo být po skončení války z Gazy vysídleno. Člen izraelského Knessetu za vládnoucí stranu Likud Ariel Kallner volá po druhé „Nakbě“, což je již zmíněný arabský výraz označující nucený exodus Palestinců z jejich země v roce 1948. „Právě teď, jeden cíl: Nakba! Nakba, která zastíní Nakbu z roku 48,“ napsal izraelský zákonodárce 7. října na sociální platformě X.
Nabízí se tak otázka, kam vyhnaní Palestinci půjdou. Prezident sousedního Egypta Abd al-Fattáh as-Sísí zcela jednoznačně odmítl spekulace o možném vysídlení palestinského obyvatelstva na Sinajský poloostrov. Odmítavě se k přijímání palestinských uprchlíků stavějí i lídři ostatních arabských států. „Arabské země nemají žádný zájem ani motivaci Palestince přijímat, takže se zdá být velmi pravděpodobné, že se dostanou do Evropy,“ míní irský ekonom Philip Pilkington, který zde spatřuje hrozbu opakování migrační krize z roku 2015, kdy na evropský kontinent zamířily statisícové zástupy z válkou zmítané Sýrie a z dalších zemí Blízkého východu. „Vzhledem k tomu, že až 2,1 milionu Palestinců se ocitlo bez domova a existuje reálná možnost, že se konflikt rozšíří, může krize v Pásmu Gazy snadno vyvolat další vlnu,“ varuje Pilkington.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Adam Šesták
Nechtík
