V sobotu ve večerních hodinách se na sociálních sítích kombinací víkendového dostatku času a alkoholu poměrně často odehrávají zajímavé debaty a přestřelky. Tuto sobotu večer ale český Twitter nevěřícně sledoval veřejnou výměnu názorů mezi dvěma členy Babišovy vlády.
Začal to Jan Hamáček, ministr vnitra, který konverzoval s šéfem odborů Josefem Středulou. Ten nadhodil, že ochranné pomůcky pro domovy pro seniory mělo obstarat ministerstvo zdravotnictví, ale neučinilo tak, takže je vděčen aspoň za to, co zajistilo ministerstvo vnitra.
Debaty si bohužel všiml Adam Vojtěch, odpovědný za zdravotnictví, a zapojil se: „Nechci vést zbytečnou polemiku, ale toto má skutečně na základě rozhodnutí vlády zajistit ministerstvo vnitra“. Pak ujistil, že jako partner Janu Hamáčkovi rád pomůže.
Jan Hamáček odepsal: „Pane ministře, nebudu se s vámi hádat na Twitteru, řekneme si to v pondělí na vládě“.
Vojtěch se ale zjevně dále hádat chtěl, takže kolegovi připomněl, že „je zcela jasné, kdo koho zásobuje“. Nicméně na vládě si o tom prý rád pohovoří.
V tu chvíli Janu Hamáčkovi zřejmě povolily nervy definitivně, což prozradila jeho poznámka „OK, tak fajn“. Načež na mladšího vládního kolegu vychrlil, že je naprosto absurdní, že probíhá „dvojí distribuce“.
A pak už se vylila všechna špína vládních kuloárů: „Kdybych nemusel pustit na palubu čtvrtečního China Eastern 2 mil. ‚vašich‘ respirátorů, mohl jsem přivézt 2 mil. ‚svých‘ respirátorů,“ zdůraznil s tím, že ty už mohly být dávno na krajích a nemusel mu Vojtěch 200 tisíc „půjčovat“.
Šídlo: Po třetím pivu už si jenom čteme
A začíná s první lekcí, naprostým základem působení na všech sociálních sítích: Cokoliv na Twitter napíšete, může vidět spousta lidí. S tím souvisí i druhá lekce, určená speciálně pro politiky, vykonávající právě nějakou funkci: „Cokoliv na Twitter napíšete, může být a bude považováno za vaše oficiální vyjádření - a je úplně jedno, jestli to píšete sami nebo to za vás píše nějaký najatý expert z PR agentury“.
Třetí bod je určen Janu Hamáčkovi, ale ani Adamu Vojtěchovi neuškodí si jej připomenout: Nejsou žádné „moje“ a „vaše“ respirátory, jak se oba vykonavatelé veřejných úřadů zjevně domnívají. „Existují pouze respirátory, které česká vláda nakupuje za peníze svých občanů a pro své občany,“ objasňuje jim novinář základní princip fungování veřejné správy. Občanům, kteří celý tento cirkus platí, je úplně jedno, kdo ochranné pomůcky koupil a jak je do Česka přepravil. Zajímá je pouze to, aby je měli k dispozici alespoň teď, když už je nemají od začátku.
Fotogalerie: - Není důvod k panice
Další poučka komunikace na sociálních sítích zní, že je sice hezké, že si ctihodní ministři vykají a oslovují se „pane ministře“. Vzhledem k obsahu vzkazů je ale tato etiketa celkem k ničemu. „Většina publika tam stejně - slovy klasika - „cítí takové to p..o,“ myslí si Šídlo.
S tím souvisí další poučka, které je radno se držet na sociálních sítích, a to i když nejste ministr, v tomto případě ale dvojnásobně: „Po třetím pivu si už jen čteme a nic nikam nepíšeme.“ V sobotu večer platí s dvojnásobnou intenzitou.“
Celkem naivní je také představa, že pokud po několika hodinách zakliknu u svého tweetu funkci „smazat“, zmizí tím z povrchu zemského. Nezmizí, protože už mezitím koluje po síti v mnoha kopiích.
Fotogalerie: - Nekšeftujte s rouškami!
Další Šídlova připomínka se týká mezilidských a politických vztahů. Vášniví tweeteři by si podle něj měli uvědomit, že jsou pořád členy jedné vlády. Že každého z nich do ministerské sesle posadila jiná partaj na tom nic nemění. Tato vláda navíc úřaduje ve stavu nouze, v situaci, kterou tato země ještě nezažila. Tím spíše by občané ocenili, kdyby aspoň veřejně budila zdání, že si její členové nejdou po krku.
A pokud mají ministři pocit, že premiérovo ujišťování, že vláda je stále online, znamená, že zasedání probíhá v sobotu večer přes Twitter, je to omyl. „Až bude vláda zasedat na Twitteru, budete o tom s předstihem informováni,“ ujišťuje Šídlo Hamáčka s Vojtěchem.
S veřejností souvisí i další lekce. Lidé v této zemi totiž mají strach, celkem pochopitelný vzhledem k tomu, že všude po světě umírají lidé po tisících. A „shodou náhod a volebního výsledku nemohou spoléhat na nikoho jiného než na sebe a na vás,“ vysvětluje novinář. Do ministerských funkcí Hamáčka ani Vojtěcha nikdo nenutil, vybrali si je sami. Tak by si mohli být vědomi, co tato funkce obnáší.
A pokud s tím mají problém, existuje ještě jedno řešení, předvídané Ústavou. Doslova se v ní píše, že „demisi podává člen vlády předsedovi vlády“. Ten demisi posléze doručí prezidentovi a pak budou mít oba pánové všechny respirátory a čínská letadla z krku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
