„Vím, že Romové už ve středu do práce nepřijdou.“ Stanislav Křeček odhalil zkušenosti podnikatelů. Výbušné

11.09.2020 20:10 | Zprávy

„Čtu v novinách, že ministři navštívili vyloučenou lokalitu, a vrátili se zděšeni. Ministr je zděšen z toho, s čím se řada lidí potkává denně? Jak pak může najít nějaké řešení tohoto problému, když jsou politici zaskočení tím, čím řada lidí žije denní život?“ táže se v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti ombudsman Stanislav Křeček. A obořil se proti nálepkování lidí z rasismu a z xenofobie vůči Romům. „Přeci u podnikatelů, kteří nechtějí Roma, protože přijde v pondělí, ale ve středu už nepřijde, je to jejich zkušenost,“ upozornil, s tím, že odpovědnost za své kroky by měli přebrat právě Romové, místo „házení problémů“ na většinovou společnost. Závěrem adresoval vzkaz všem „aktivistům“, kteří by ho chtěli obvinit, že zastává protiromské názory.

„Vím, že Romové už ve středu do práce nepřijdou.“ Stanislav Křeček odhalil zkušenosti podnikatelů. Výbušné
Foto: Repro ČT
Popisek: Ombudsman Stanislav Křeček

Ombudsman v rozhovoru zhodnotil „aktivní menšiny“ a poukázal, že někteří zástupci romské menšiny si protiřečí, když se označují na Čechy. „Máme zákon o národnostních menšinách, ale k národnostní menšině patří člověk, který se přihlásí k jiné národnosti než české. Jestliže Romové napíšou, že jsou Češi, a já s tím samozřejmě plně souhlasím, tak potom nejsou národnostní menšinou. A přesto si řada lidí myslí, že odlišnou menšinou jsou. Nejsou. Jsou to prostě normální Češi, jako jsme my, a mají tedy také stejná práva,“ shrnul. A upozornil, že příslušnost k menšině žádné právo nezakládá. „Mohu být příslušníkem menšiny, ale to nemění nic na tom, že jsem příslušník většího celku a že se musím řídit právy a povinnostmi tohoto vyššího celku. A vymanit se z těchto povinností tím, že jsem příslušník nějaké odlišné menšiny, to je cesta do společenského pekla,“ zaznělo.

Romy porovnal s Afroameričany a s jejich předešlým hnutím za svá práva. „V 90. roce jsem napsal článek, že by měli mít svého Martina Luthera Kinga, a to se mi vrátilo zpátky s kladnými i negativními ohlasy. Srovnávám to s tím, co museli udělat Afroameričané, aby jejich oprávněná práva byla respektována rasistickou bílou většinou. Školáci v 50. a 60. letech bojovali s rasisty, aby mohli jít do školy, proti policejní brutalitě, proti psům. Z Alabamy jsou zachovány obrázky, jak se snaží jít do té školy,“ nastínil.

U nás je to však prý „přesně opačně“. „My nutíme rodiče, aby své děti posílali do školy. Čili máme úplně opačný problém, který tedy musí být opačně řešen. Když si neuvědomíme, že to není spojené pouze s rasismem ve společnosti, tak se k žádnému posunu nedostaneme,“ řekl.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

17:40 Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s českou nominací ministra průmyslu a obcho…