Za posledních 15 let se podle Dvořáka mediální scéna změnila neuvěřitelným způsobem v mnoha aspektech. „Ten klíčový aspekt je, že média, která neměla příliš velkou sílu, jsou dnes extrémně silná,“ poukázal zejména na internetová média. „V době mého fungování byla ještě v plenkách. Skok, který udělala, jsem v té době neočekával,“ doplnil.
Problematika v médiích ho stále zajímá, ale určitě z jiného pohledu než v minulosti. „Upřímně říkám, že jsem měl jedno dlouhé období, kdy jsem se snažil relativně úspěšně o takzvaný mediální detox. To znamená, že jsem se opravdu striktně médiím vyhýbal. A po osobních velmi negativních zkušenostech jsem se nedíval ani na televizi, nečetl jsem noviny, což paradoxně nečtu dodnes. Ale postupně se vracím k tomu, abych čerpal informace z těch klasických konzervativních zdrojů, jako jsem to dělal v minulosti. To znamená zejména z televize,“ konstatuje Martin Dvořák.
Novináři dnes zastávají role soudců a diktují nám, jak máme žít. „Klíčová změna je, jak se novináři dostali do pozice nikoli těch, kteří mají informovat a pokud jsou chytřejší a vzdělanější, tak si mohou dovolit komentář – ale dostali se do pozice soudců a těch, kteří říkají, jak máme žít, co máme dělat, kdo je dobrý a kdo zlý. Nebo kdo mluví pravdu, a kdo lže. To je zničující posun,“ hodnotí Dvořák obecně práci novinářů a aktivistů v médiích.
Snaha novinářů sebestředně poučovat tu byla vždy, ale ne v takovém rozsahu. „Dodnes jsem hrdý, že za mé éry bylo zpravodajství nedílnou součásti televize. Nikdy jsme si nehráli na to, že je televize, pak hluboký příkop, a pak až zpravodajství. Televize má být jednolitý celek. Generální ředitel má řídit zpravodajství a má veškerou zodpovědnost se všemi následky a důsledky.“ dodává někdejší ředitel TV Prima.
Prozradil, jaké zkušenosti měl s médii coby generální ředitel poté, co byl obviněn v jízdenkové kauze. „Přišlo mi neuvěřitelné, že když se kauza rozjela, tak o mně bylo napsáno a odvysíláno 11 tisíc článků a reportáží. Všem těm novinářům, kteří se v první fázi začali kauzou zabývat, jsem posílal informace, data, auditované podklady. Nikdo z nich nepoužil ani jedinou větu,“ popisuje Dvořák.
„Prostě všichni měli jasno, že já jsem ten zločinec nebo sluha zločinců a že je potřeba mě zdehonestovat, poplivat a zašlapat do země,“ shrnuje Dvořák. V květnu 2019 Dvořáka pražský městský soud zprostil jakékoli viny. Kauza však stále není u konce, vrchní soud verdikt zrušil s tím, že má první instance doplnit dokazování.
Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?Anketa
Největším šokem pro něj bylo chování České televize, která šířila lži. „Česká televize se mimořádně vyznamenala ve vysílání nesmyslů a lží na moji adresu. Dost často mě historicky zvala, abych vždy pod velkým tlakem moderátorů k tomu něco řekl. Vždy jsem byl ochoten přijít, nikdy jsem se žádnému rozhovoru nevyhýbal. Když jsem ale vyhrál i třetí spor... zeptejte se mě, kolik lidí z České televize mi zavolalo, abych si o tom přišel popovídat,“ usmívá se trpce Dvořák.
A dodává, že až po několika letech si uvědomil, že bojoval s větrnými mlýny, jelikož jeho vysvětlování nechtěl nikdo z nich slyšet. „Není možné po někom šlapat a označovat ho za zločince, kterého je potřeba bez soudu pověsit na nejbližší větvi – a po 9 letech, kdy se ukáže u soudu, že jsem měl pravdu, kterou nechtěl nikdo vidět, se stane jediná věc – dlouhé ticho a mediální lockdown na Dvořáka,“ zopakoval, s jak neobjektivní žurnalistikou se ve svém případě setkal.
Stejně tak prý zažil i manipulaci se spisy. „Mrzí mě, že v rámci vyšetřování jsem byl svědkem a zmonitorovali jsme neuvěřitelné přiběhy o zasahování státního zástupce do spisu. Najednou ze spisu začaly mizet některé dokumenty. Už dopředu jsme byli našimi advokáty informováni, že odpovědný státní zástupce manipuluje se spisy, a dovolím si říct, že krade věci ze spisu, i faktury ohledně státní tiskárny cenin,“ připomněl Dvořák.
Paradoxem podle něj je i to, že údajně poškozený dopravní podnik nikdy neřekl, že mu něco chybí, ale naopak uvedl, že zvolený postup za Dvořákova fungování byl naprosto v pořádku a nevznikla žádná škoda.
Má po těchto zkušenostech Dvořák chuť jít do nějaké manažerské pozice? „Nevím, jestli jsem dobrý člověk a kandidát do jakékoli veřejné funkce a pozice. Už jsem se dostal do situace, kdy nerad dělám kompromisy. Když už do něčeho jdu, tak se svou představou, relativně tvrdě a rázně,“ říká Dvořák.
Xaver Veselý se pak závěrem zajímal, co je pravdy na tom, že teoreticky zvažuje kandidaturu na generálního ředitele České televize. „Už jen to, že jste to vyslovil, znamená, že veškeré spacáky na Praze 4 budou vyprodány, že se bude chystat televizní stávka,“ směje se Dvořák. „Nedokážu si objektivně představit, že bych byl akceptovatelný kandidát. A kdyby ano, tak by došlo k obrovskému střetu civilizací. Ale nikdy neříkej nikdy, to je mé heslo. Nemůžu to vyloučit,“ uzavírá Martin Dvořák.
autor: nab