Je Evropa stále ještě bezpečná? Nejen o tom před kamerami České televize diskutovali poslankyně hnutí ANO Ivana Dobešová, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, europoslanec Jan Zahradil (ODS), předseda uskupení Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, místopředseda KSČM Jiří Dolejš a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Za sociální demokracii do pořadu Devadesátka ve čtvrtek večer nikdo nedorazil.
„Já se domnívám, že Evropa byla velmi dlouho velmi bezpečným místem, ale situace se radikálně mění," varovala Dobešová. Evropa bohužel na měnící se situaci reaguje příliš pomalu. Zahradil doplnil, že některé státy Evropy jsou stále ještě bezpečné, ale některé státy už prostě bezpečné nejsou. Svůj díl viny na tom podle jeho názoru nese i německá kancléřka Angela Merkelová a podle politika jí za to němečtí voliči vystaví účet v příštích volbách. „Uvidíme, jak to dopadne," řekl Zahradil. Je přesvědčen, že evropský establishment není schopen přijmout jednotné řešení migrační krize. Já myslím, že to ukazuje, že se tito lidé ocitli jednoznačně mimo realitu," udeřil Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Okamura byl v hodnocení situace ještě mnohem ostřejší. „Evropa skutečně už přestala být bezpečným místem. Vždyť si vezměte, že starosta Uherského Brodu včera zrušil vánoční trhy a byl to přitom senátor za KDU-ČSL , který ještě nedávno migranty vítal. Já jen připomenu, že jsem byl jediný politik, který už v roce 2013 upozorňoval na rizika, která s sebou přináší migrační vlna. A jsem rád, že ostatní politici mé názory postupně přebírají," pochvaloval si před kamerami Okamura. Poukazoval přitom na starostu Uherského Brodu Patrika Kunčara.
Mihola se předsedovi SPD postavil a oponoval, že jako lidovecký politik rozhodně nehodlá přebírat názory Tomia Okamury.
Ten si vzápětí k tématu ještě přisadil, když vyčetl současné vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL, že nechce udělat víc, aby zabránila šíření radikálního islámu, jak to údajně už dlouho navrhuje SPD. „Je to nepochopení podstaty islámu, které je v podstatě expanzivním náboženstvím. A samozřejmě je to zcela nezvládnutá politika vládnoucích elit," rozohňoval se ve studiu Okamura. Diváky varoval, že teroristické útoky a vraždy budou pokračovat. Nevíme sice kdy a nevíme jak, ale budou pokračovat.
V praxi dnes podle Okamury vidíme to, že se muslimové nechtějí integrovat do naší společnosti ani ve druhé až třetí generaci. Odmítl ovšem myšlenku, že by Angela Merkelová byla jediným viníkem aktuální situace v Evropě. „Vzpomeňte si, že rozhodnutí Angely Merkelové donedávna podporovala Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda. Já jsem si nechal vytáhnout čísla a jen za loňský rok Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda vyplatila neziskovým nestátním organizacím jen na trvalou integraci migrantů do České republiky 71 milionů korun" rozpaloval se takřka do běla poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Langšádlová se domnívá, že Česká republika stále je bezpečnou zemí, ale musíme dělat všechno, co můžeme, aby bezpečným místem také zůstala. „Evropské země by se především měli chovat zodpovědně. Dneska je známo, že kdyby potravinová pomoc mířící do uprchlických táborů byla dostatečná, tak by migrační krize nebyla taková, jaká byla," poznamenala k tématu místopředsedkyně TOP 09. Oponovala však Zahradilovi v tom, že by Evropa neuměla hledat společná řešení těchto krizí.
Mgr. Helena Langšádlová
Z úst moderátora posléze zaznělo, že v Německu se jen zlomek migrantů dopouští trestné činnosti. Znásilnění má na svědomí jen jedno procento z nich. Německé úřady k tomu dodávají, že tato procenta nijak nevybočují z průměru páchání trestných činů v celé německé společnosti. Dobešová, Zahradil a Okamura se shodli na tom, že těmito slovy nelze zločiny migrantů omlouvat. Čísla zločinů prý jen dokazují, že migranti nepřispěli k posílení vnitřní bezpečnosti v zemi.
Podle Dolejše leží kořeny dnešních problémů v řadě zemí v jejich koloniální minulosti. Když se podíváme např. do Francie, tak tam zamířilo v minulých desetiletích mnoho migrantů. Francie o ně stála jako o levnou pracovní sílu. Problém však nastal v okamžiku, kdy levné práce ubylo, mnoho lidí bylo najednou bez práce a začala vznikat problematická ghetta.
Ve druhé polovině pořadu se Dobešová tvrdě vymezovala vůči západním zemím, které kritizovaly - kupříkladu Maďarsko za stavbu plotů na hranicích -, zatímco stavba plotů ve Francii byla v pořádku. Tato dvoukolejnost Evropskou unii brzdí.
„Přišlo-li řešení ze západní části Evropy, tak bylo považováno za kladné, ale přišlo-li z východní či střední, tak bylo kritizováno, tak tato dvojkolejnost je jednou z příčin toho, že se nepodařilo najít společné řešení. ... Při těch evropských jednáních se stále zdůrazňovala solidarita a pomoc, ale do pozadí se odsouvala bezpečnost a zájmy vlastních obyvatel, zesilovala hlas poslankyně Babišova hnutí. EU nedokázala dostatečně rychle reagovat na to, jak se svět mění.
Následně se ke slovu znovu dostal Tomio Okamura, který si podle vlastních slov připadá jako v Jiříkově vidění, protože tady se stále dokola řeší následky a ne příčiny celé krize. Příčiny leží v rozvrácené Sýrii či Libyi. Na rozvrácení těchto zemí se podle poslance podílela i Evropská unie. Posléze zopakoval, že Sobotkova, Babišova, Bělobrádkova vláda umisťuje v České republice migranty z muslimských zemí proti vůli občanů.
Imaginární fakta pana Okamury, kroutil hlavou Mihola
Já jsem si aktuálně nechal vytáhnout aktuální údaje z detenčního zařízení Předlice, protože my jsme tady ve vedení kraje. A i tam jsou migranti z Iráku a z dalších zemí," rozčiloval se ve studiu Okamura. Stejné to je prý i v jiných detenčních zařízeních a to vše se děje proti vůli českých občanů. „Vy tady normálně přijímáte migranty a v Ústeckém kraji je z toho velké haló. Ví o tom poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) i hejtman (Oldřich) Bubeníček (KSČM)," pokračoval v kanonádě Okamura.
Mihola se jal zklidňovat situaci. „Já bych nešířil poplašné zprávy, tak jak to on často dělá, když vytrhává věci z kontextu. My jsme v Poslanecké sněmovně řekli jasné ne kvótám. „Fakta", která předkládá Okamura, jsou podle Miholy imaginární.
Napětí částečně zmírňoval i Zahradil. Jestliže jsou v nějakém středisku migranti, tak to ještě neznamená, že tady zůstanou," doplnil k tématu europoslanec Zahradil. Migranti mohou v detenčních zařízeních čekat na výsledek azylového řízení a pokud neuspějí, musíme je umět poslat pryč z České republiky. Podle jeho názoru nesmíme připustit, aby se Česká republika stala odkladištěm uprchlíků, kupříkladu z Německa. „To je zásadní útok na suverenitu státu. To je zásadní věc, které se nesmíme vzdát," hřímal na kameru Zahradil.
Sluší se dodat, že podle údajů ministerstva vnitra je v detenčních zařízeních v České republice umístěno 77 migrantů. O azyl v Česku požádalo asi 1300 migrantů. Pro srovnání. V roce 2001 to bylo asi 18 tisíc lidí. Moderátor v této souvislosti také konstatoval, že nejednou zmiňované neziskové organizace, které se starají o uprchlíky, jsou kontrolovány několikrát za rok.
Okamura si přesto trval na svém. „Vy asi nevíte, jak to chodí. V těch detenčních zařízeních jsou lidé jen dva měsíce, pak jsou puštěni ven. Slyšíte dobře, do volného prostoru a dostanou jen takovou průkazku a příkaz, že musí do sedmi dnů opustit Českou republiku, ale dál o nich nikdo nic neví," pálil dál do politiků i do médií předseda SPD. Byl však jediný. Ostatní hosté se shodli na tom, že současná česká vláda přistupovala zodpovědně k řešení migrační krize. Trvala na tom i opoziční poslankyně Helena Langšádlová.
Komunista Jiří Dolejš konstatoval, že česká vláda byla k přijatým řešením v podstatě dotlačena tím, že se slovenský Robert Fico postavil proti evropské politice kvót. Zahradil doplnil, že na současném řešení uprchlické krize mají podíl i předchozí vlády, které rozumně nastavily migrační politiku v České republice i systém sociálních dávek, čím se prý lišíme kupříkladu od Německa nebo Švédska.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
