„Výbor pro nepřizpůsobivé“ dostal přes prsty od experta. On Romy spíš stigmatizuje, zní protiúder od „čističe“

Jeden z nejhorších nápadů?

Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů zřídili mostečtí zastupitelé k prvnímu říjnu. Má řešit palčivé problémy severočeského města a hledat nové cesty, jak zamezit zneužívání sociálního systému. Inicioval jej radní Jiří Nedvěd (ProMost), který před časem mimo jiné spustil portál Nepřizpůsobení.cz.

„Zatím nevíme, jak bude výbor fungovat, vše ale nasvědčuje tomu, že jde o jeden z nejhorších nápadů, jakým způsobem neřešit sociální vyloučení a problémy v soužití ve městě,“ těmito slovy pleskl komunální politiky přes prsty Martin Šimáček, někdejší šéf Agentury pro sociální začleňování a nyní ředitel Institutu pro sociální inkluzi. Svůj názor Šimáček vysvětlil rozsáhleji na levicovém portálu Deník Referendum v textu „Výbor pro nepřizpůsobivé v Mostě“.

„Takové plácnutí do vody asi nemá ani smysl komentovat. Pokud někdo dokáže napsat pitomost – jako ‚Sice nevíme, jak bude výbor fungovat, ale…‘ – tak nám tím říká, že sice vůbec neví, oč jde, ale zároveň už teď ví, že to bude špatně. Navíc o tom, o čem nic neví, napíše článek na dvě A4? To je opravdu k smíchu a k pláči zároveň,“ reagoval na obsah elaborátu Jiří Nedvěd, který je předsedou zmíněného komitétu.

Hon na nepřizpůsobivé?

Šimáček v komentáři také připomněl, že sociální vyloučení v Mostě nepředstavuje jen Chanov. Pro město je typické, že „hranice mezi takzvanými vyloučenými lokalitami a okolím jsou v Mostě rozmazané, i když minimálně o šesti místech jde bez pochyb napsat, že v nich žijí vysoké počty sociálně vyloučených lidí“. Připomíná, že každý pátý obyvatel zde má jednu nebo více exekucí. Neopomíná zdůraznit, že specifická situace kolem bydlení je zde spojena především se Stavebním bytovým družstvem Krušnohor, které je spojené se Sdružením Mostečané Mostu. „Jsme v roce 2019 a hon na nepřizpůsobivé se opakuje, jen se přesunul z úrovně Krušnohoru na magistrát,“ podotýká.

Odkaz na celý text

Nezávislý think tank, který reflektuje českou veřejnou politiku v oblasti sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení od roku 2015, zvolil sarkastický tón pro komentování mostecké novoty i na svém oficiálním facebookovém profilu:

„Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.“ Co když ale osoby obdobného společenského kreditu dostanou spolu s funkcí rovnou na starosti celé město zatížené problémy? To se pak vymyslí výbor na projednávání stížností občanů. Ovšem, pozor, strukturovaně! Stěžovat si mohou jen ti označení za „slušné“ (protože vypadají jako ti, kdo výbor zřídili) na lidi označené jako „nepřizpůsobiví“ (protože posedávají, pokřikují, popíjejí, pokuřují, pobuřují... a jejich děti ničí houpačky). Když už ve městě rasismus a nesnášenlivost bují, je potřeba ty fenomény... NE ŘEŠIT, ALE PODPOŘIT! Začne se tím, že se v tom udělá POŘÁDEK. Stížnosti a nenávist je nutné institucionalizovat, což je... ehm... hodno funkcionářů.

Přáli bychom si, aby s podobným elánem mostečtí konšelé přistoupili k otázkám sociálního bydlení, inkluzivního vzdělávání, podpory sociálních služeb, občanských poraden a sociální práce. Čím více podpory všem obyvatelům, tím méně bude zapotřebí Výbor pro posilování vzájemné nenávisti.

V nadpisu svého statusu zvolil Institut ještě expresivnější označení – Výbor pro práskání na občany Mostu. Jeho skutečný název se ve facebookovém příspěvku neobjevuje, to až při kliknutí na externí odkaz na článek v Deníku Referendum.

Výpad na „čističe města“. „Je mi jedno, že je to Rom.“

Martin Šimáček se v textu nezdráhal předsedu nové komise Nedvěda označit přímo za člověka, „který je známý svými ostrými vyjádřeními vůči Romům a hlásí se k potřebě ‚vyčistit‘ město“.

Ten se přes ParlamentníListy.cz vůči nařčení vymezuje: „Ostře se vyjadřuji ke všem lidem, kteří zneužívají sociální systém, nebo nedodržují pravidla. Je mi jedno, jestli je to Rom, nebo třeba můj příbuzný. Tohle se prostě nedělá a já to netoleruji.“

Je přesvědčen, že styl, který volí hlava Institutu pro sociální inkluzi, romské populaci spíš přitěžuje a diskredituje ji, než aby byl prospěšný. „Proč lidé jako je pan Šimáček pořád Romy tak stigmatizují? Neměl by se spíš snažit, aby se s nimi zacházelo stejně jako s ostatními? Já jsem vždy mluvil o všech lidech, ne o Romech, a oni si vytáhnou vždy ty Romy, jako kdyby mezi těmi, co zneužívají systém, nebyli třeba Evropani nebo Vietnamci,“ nechápe Nedvěd a dodává:

„Nejvíc rozlišují a rozdělují společnost právě tito lidé: Snaží se Romům dát najevo, že oni jsou něco míň a že proto potřebují jejich pomoc. Já se k nim chci chovat stejně jako ke každému jinému občanovi ve městě.“

Dělejte to takhle

A konfrontace pokračuje. Podle Šimáčka měli zastupitelé Mostu přijít úplně s jinými výbory než s tím, jehož kontroverzní zaměření je předurčeno už samotným krkolomným názvem. „A nad tím vším jako zastřešující výbor by mohl vzniknout výbor pro zlepšování soužití ve městě, který by řešil, (…) proč mají jedni – vesměs ‚bílí‘ – pocit, že za všechno můžou ti druzí, vesměs Romové,“ zdůrazňuje po výčtu svých podnětů to, co mu na politice majority v Ústeckém kraji vadí nejspíš nejvíce.

Návrhy Martina Šimáčka na důležité výbory:

Proč například nepřišli s námětem ustanovit výbor k řešení důsledků a dopadů účelové privatizace bytů, která dodnes nejvíce ovlivňuje špatnou situaci v bydlení ve městě? Výbor by se mohl zabývat například výkupem relativně levných bytů a vytvořením obecního bytového fondu, který městu chybí. (Výkup bytů již v Mostě probíhá. Pozn. red.)

Nebo se nabízí založit výbor pro řešení katastrofálního zadlužení tak velkého počtu občanů města. Mohl by se také zabývat tím, proč je ve městě tak málo sociálních pracovníků a zoufale chybí protidluhové poradny.

Absolutně zásadní by byl výbor, který by se zabýval situací dětí ve městě. Je evidentní, že ne stovky, ale tisícovky dětí žijí ve městě v kritických sociálních a ekonomických podmínkách, zdaleka nejen v Chanově. (…)

A nad tím vším jako zastřešující výbor by mohl vzniknout výbor pro zlepšování soužití ve městě, který by řešil, (…) proč mají jedni – vesměs „bílí“ – pocit, že za všechno můžou ti druzí, vesměs Romové.

Zdroj: blog IPSI

„My nyní chceme řešit eliminaci negativních dopadů, které nám přináší zneužívání sociálního systému. To je jiné téma, než o kterém mluví pan Šimáček, a pro nás je momentálně toto důležité. Nebo snad panu Šimáčkovi nevadí, když někdo zneužívá sociální systém? To je snad v zájmu i jeho cílů, aby se něco takového nedělo,“ reaguje na jeho náměty Nedvěd, který šmahem reaguje i na jeho návrhy jiných výborů:

„Na bytovou problematiku byla zřízena pracovní skupina. Výbor pro řešení katastrofálního zadlužení by se měl zavést na půdě příslušných ministerstev. A co se týká dětí, tak výbor se například bude zabývat záškoláctvím a podobnými negativními jevy. Co se týká přímo pomoci dětem, nemyslím si, že by náš sociální odbor měl v tomto mezery, a pokud o nějakých rezervách ví, může se na město obrátit.“

Stát z nás dělá ubytovnu pro nepohodlné lidi

A výbor pro zlepšování soužití ve městě? „Ten nemusíme zakládat; stačí se zeptat lidí, co je trápí. Pokud mu 9 z 10 řekne, že v Mostě jim již třicet let vadí hlavně to, že si z našeho města stát udělal ubytovnu pro lidi, které v ostatních městech nechtějí, tak to tak asi bude. A to, že spousta takových lidí je romského původu, to také není zrovna tajemstvím,“ říká upřímně.

Jediné, co je podle něj na tom nespravedlivé, je skutečnost, že samozřejmě ne všichni Romové jsou takoví. „Ale to se nám, doufám, také povede ukázat plánovanými opatřeními,“ říká k tomu.

Na druhou stranu Šimáček připomíná s povděkem, že členem je i Jan Hrubeš ze Zelených, který se aktivně postavil proti výstavbě „kontejnerových“ rodinných domů v Chanově a je známý svou podporou sociálnímu začleňování. „I ve výboru to tedy bude vřít, i když – stejně jako v zastupitelstvu – tvoří jeho většinu ti, kdo se k tématu sociálního vyloučení staví skrze represi,“ podotýká Šimáček.

Řešit potíže je podle něj potřeba obecně ne nálepkováním, ale prevencí, pomocnou rukou a srozumitelnými a dosažitelnými pravidly soužití. Ne vyhrocující represí, která problémy jen eskaluje.

Nedvěd se oproti tomu domnívá, že je potřeba obou strategií a Šimáčkův úhel pohledu jej v tomhle o nic neobohatil. „Můj přístup se nemění. Ten, kdo nechce změnit svůj život k lepšímu a dál chce pouze využívat štědrého sociálního systému, na toho je potřeba zatlačit a bude lepší, když se takový člověk odstěhuje tam, kde mu jeho přístup k životu budou tolerovat. Pokud ale někdo opravdu bude chtít pomoc a bude ochoten pro to také něco udělat, tak tomu rádi pomůžeme. Na rovinu si ale myslím, že těch, kteří mají zájem něco změnit, je minimum. Protože lepší příležitost, než je nyní, mít nemohou. Dnes dostane šanci na pracovním trhu naprosto každý.

Důvěru si vysloužíme

Zřízení speciální skupiny je výsledkem politické dohody napříč celým politickým spektrem v Mostě. Mezi kritiky, kteří ale mají svého zástupce i přímo ve výboru (zelený zastupitel Jan Hrubeš je komunálně představitelem „Pirátů a Zelených Most“, pozn. red.), jsou Piráti. Podle nich se vedení Mostu snaží obyvatele, kteří se potýkají s nejhorší sociální situací, od ostatních segregovat a to se jim nelíbí.

„Představa, že jednou za čas se výbor sejde a něco vyřeší, je naivní. Mnohem užitečnější práci dělají pracovníci přímo v terénu než jmenovaní politici,“ míní pirátský zastupitel Adam Komenda, který se pozastavil i nad šéfem výboru: „Zvolení Jiřího Nedvěda je nešťastné, neboť nejenže nemá žádné zkušenosti se sociální prací, ale svými návrhy se snaží ještě více segregovat část občanů s nejhorší sociální situací. Což jsou nejen Romové, ale také senioři nebo matky samoživitelky.“ Narážel tím na jeden z nápadů, aby lidé, kteří ignorují například dopravní pokuty nebo místní poplatky za psy, přišli o bezplatný svoz odpadu, který jinak mají plošně všichni obyvatelé Mostu.

Piráti drží kritickou rétoriku vůči koalici dlouhodobě. Nesouhlasí například i s výstavbou modulárních domků pro Chanovské a podobně.

Nedvěd se nerozčiluje nad dosavadním skepticismem, nechce jej ze své strany ještě více rozdmychávat. „Víme, že důvěru pro tento projekt si budeme muset teprve vysloužit,“ napsal v neděli odpoledne na svém facebookovém profilu.

Nový výbor je zřízen pro funkční období do roku 2022 s počtem sedmi členů: Kromě předsedy je to náměstkyně primátora Markéta Stará a zastupitelé: Patricie Prokešová, Radek Belej, Roman Houska, Jan Hrubeš a Irena Čapková. Administrativně spolupracuje facilitátorka, manažerka strategického plánu sociálního začleňování a koordinátorka pro národnostní menšiny Taťána Drahošová. V říjnu absolvovali zatím první jednání, které plynulo především ve znamení základních administrativních úkonů, přivítání členů, schválení místopředsedy výboru, a především obecné přiblížení funkce a cílů výboru. „Hlavní náplní výboru budou podněty od občanů města Mostu a zastupitelů. Výbor bude spolupracovat v oblasti sociální politiky s Městskou policií Most, Policií ČR a Úřadem práce České republiky,“ podpořil aktivitu primátor města Mostu Jan Paparega. Jednací řád a statut lze nalézt na stránkách města.

Příští schůze se uskuteční 16. října a následně každou středu, jelikož k projednávání je toho prý požehnaně.