„Když ke mně hodně dlouhou oklikou dorazil snímek nějaké pokladní, vůbec jsem nevěděl, čeho si mám všimnout. Až po dlouhém zírání a návodu jsem si všiml svastiky na jejím předloktí,“ poznamenal úvodem Sládek a rozhodl se zamyslet se nad povahou českého národa.

„Kvůli korupci ministrů a poslanců všech vládnoucích politických stran jsme postupně přišli o veškerý národní majetek a stali jsme se smetištěm a montážním závodem v područí nadnárodních společností. Ty doslova sdírají české zaměstnance z kůže. Již mnohokrát jsme upozorňovali na to, že ženy při menstruaci musí nosit pásku na rukávu, i muži si oblékají pleny pro dospělé s inkontinencí, aby nemuseli v případě potřeby opouštět svoje místo u montážního pásu, řidiči najímaní ve východní Evropě pro IKEA jsou bezprávnými otroky, ale IKEA se v katalogu chlubí, že někde v Africe sponzoruje černé bojovnice za nějaká tamní práva, svým zaměstnancům by však mzdu nezvýšila. Kaufland jako správná prostitutka miluje v Evropě úplně každého, jak se může každý přesvědčit na billboardech, které jednou hlásají lásku k Česku, potom ke Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku,“ všímá si následně Sládek. Podle něj však ani toto heslo nebrání společnosti v tom, aby otročila své zaměstnance za minimální mzdu. 

• Původní text ZDE

Občané se pak podle něj perou o nákupní koše při pravidelných slevových akcích či by se ušlapali ve snaze být u regálu první.