Ve středu večer se francouzský prezident Emmanuel Macron sejde s kancléřem Friedrichem Merzem ve vile na okraji Berlína. Jejich schůzka, která se ponese v neformálním duchu, má symbolizovat novou kapitolu ve vztazích dvou klíčových zemí Evropské unie.
„Francouzsko-německá dynamika byla znovu objevena,“ uvedl pro Politico představitel Elysejského paláce. Na druhé straně Rýna podobný optimismus zaznívá z řad německých úředníků. „Atmosféra je zcela jiná,“ řekl vysoký německý vládní činitel obeznámený se situací.
Oba lídři mají podobné vize – podporují podnikání, deregulaci a hledají shodu i v otázkách migrace či jaderné energie. V květnu například Merzova vláda naznačila ochotu uznat jadernou energii jako obnovitelný zdroj, čímž by se mohla překonat dlouholetá překážka v evropské energetické politice.
Navzdory pozitivnímu tónu však spolupráci brzdí zásadní rozdíly v otázkách zahraničního obchodu a obrany. Podle německého konzervativního poslance Rolanda Theise „existují dvě hlavní otázky, které Německo a Francie musejí vyřešit, abychom mohli skutečně pokročit“.
Jedním z klíčových bodů napětí je přístup k obranné politice a závislosti Evropy na Spojených státech. Zatímco Berlín podporuje iniciativu na dodávky amerických zbraní Ukrajině, Paříž trvá na větší evropské soběstačnosti a výrobě obranných prostředků na vlastním území. Macron se dlouhodobě staví proti nadměrné závislosti na USA a podporuje posílení evropského zbrojního průmyslu.
Neshody se projevují také v klíčových evropských projektech, například v programu vývoje stíhacího letounu nové generace. Ačkoliv představitelé obou vlád tvrdí, že „chtějí pokročit“, důvěra zůstává křehká.
Další napětí panuje v oblasti mezinárodního obchodu. Merz usiluje o rychlé uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a USA, čímž by se vyřešila Trumpova cla, která mohou silně zasáhnout německý průmysl. Francie ale prosazuje tvrdší podmínky. Macron se zároveň staví proti obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, protože se obává dopadů na francouzské zemědělce.
„Za každým francouzským tlakem na větší evropeizaci našeho zbrojení Německo vždy vidí trojského koně, který Francouzům umožňuje prosazovat jejich vlastní zájmy,“ uvedl Theis. Zároveň ale dodal, že „Francouzi musejí pokročit v otázce volného obchodu“.
Zatímco na mezinárodní scéně se Merz a Macron snaží prezentovat jednotnou frontu, doma čelí rostoucímu tlaku. V Německu posiluje pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která kritizuje Merze za to, že se více soustředí na zahraniční otázky, než na domácí problémy. Ve Francii pak Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové dominuje průzkumům veřejného mínění se ziskem kolem 36 %.
„Kancléř a prezident mají dilema,“ říká Jacob Ross z Německé rady pro zahraniční vztahy. „Musejí obětovat věci v oblasti domácí politiky, aby dosáhli pokroku v oblasti zahraniční politiky.“
Čas však hraje proti nim. Macron už znovu na prezidenta kandidovat nemůže a do prezidentských voleb ve Francii v roce 2027 zbývá jen omezené období, kdy je ještě možné činit zásadní rozhodnutí. „Zbývá už jen rok, kdy mohou nějak rozumně spolupracovat,“ upozorňuje Ross. Poté už podle něj „mohou Němci zapomenout na to, že by se mohli spoléhat na funkční a aktivní francouzskou vládu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měla by být zavedena zóna volného obchodu mezi EU a Spojenými státy?
autor: Jakub Makarovič
vesan
