Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
„Je zřejmé, že sankce, které jsou na Rusko uvalovány, mají i negativní odezvu v Evropě, a nejen v Evropě. Především velké státy jako Francie, Německo, a některé problémy se objevují i ve Velké Británii – zatím stojí mimo Itálie – upozorňují, že dopady jsou velmi negativní a je zapotřebí s Ruskem znovu mluvit, byť je to pod dojmem agrese na Ukrajině velmi složité. A zpravidla všechny pokusy, které byly zahájeny, viz jednání francouzského prezidenta Macrona s ruským prezidentem Putinem, dosud vždy zkrachovaly,“ řekl Jiří Šedivý.
Podle něj je potřeba začít uvažovat, do jaké míry a jak daleko se může v sankcích ještě jít: „Protože myslím, že Evropa se dnes dostala na určitou úroveň, ze které sankce nemůže moc přitvrzovat. Jednoduše, použily se téměř všechny nástroje včetně rozhodnutí Evropské unie o odstřižení se od ruského plynu a ropy, a to bude určitě bolet i velkou část Evropy,“ sdělil generál.
Janda také na sociální síť napsal, že Ukrajině bylo naznačeno, že podpora Západu by mohla opadnout. Jak moc to záleží na množství zbraní a techniky, kterou Západ ještě může Ukrajině darovat? „Je třeba vidět, že zásoby zbraní staršího data byly vyřazené z ozbrojených sil jednotlivých států, byly vyčerpány, nebo nejsou vhodné, aby byly z různých důvodů použity na Ukrajině,“ zmínil Jiří Šedivý.
Každý stát má hranici své podpory
Co se týká modernějších zbraní, je prý nutné – a řada států tak již uvažuje - počítat s tím, že se buď musí vyrobit, což je příklad Německa, nebo se musí dovyrobit za ty, které byly poslány na Ukrajinu.
„A znovu dovybavit národní armády, což jsou investice, které zatíží rozpočty států, jež se pro to rozhody. Samozřejmě, že to nejsou peníze malé, byť možná obecně platí, že zbrojaři se radují, ale ve své podstatě se zatěžují rozpočty států. A pokud je těch darů – které momentálně vidíme a jsou zasílány na Ukrajinu v podobě zbraní a zbraňových systémů – poměrně hodně, tak si už plánovači států v Evropě uvědomují, že do budoucnosti půjde o poměrně velký problém – investování do náhrad nebo do doplnění zbrojní inventury,“ vysvětlil s tím, že se nejedná o nekonečně možný proces.
Nyní navíc sílí předpoklad, že se bude válčit déle, než se původně počítalo.
„Úvodní názory byly, že válka skončí do měsíce, do dvou, ale dochází k velkému ničení zbraní, a ty musí být nahrazeny. Tento fakt nutí i vysoké představitele zejména velkých donátorů, aby začali uvažovat více ekonomicky,“ podotkl. Jak dlouho tedy bude podle něj Západ schopen zásobovat Ukrajinu zbraněmi? „Jak dlouho bude Západ schopen doplňovat výzbroj ukrajinské armády, si nedovolím říci. Ale myslím, že signály ukazují, že každý má určitou hranici, kde bude složité Ukrajince tímto způsobem podporovat. Mimochodem, platí to i pro Českou republiku,“ upozornil Šedivý.
Válečná ekonomika je drahá ekonomika
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR dále uvedl, že i Ukrajina musí začít uvažovat, jak takové zbraně používat, aby nedocházelo k jejich ničení například kvůli špatným rozhodnutím. „Nebo kvůli takovým rozhodnutím, že pokud ty zbraně budou zničeny, tak ‚dostaneme‘ zase další, protože Západ je ‚povinen‘ zbraně dodávat, abychom neprohráli válku s Ruskem. Tohle je třeba skutečně začít brát vážně, protože ekonomika válčení není zadarmo. Všechno jsou finance, které se musí znovu nahradit. A válečná ekonomika je hodně drahá ekonomika,“ vysvětlil.
Janda z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, z.s., varoval, že pokud bude Západ tlačit na Ukrajinu, aby se s Ruskem dohodla, vyvolá tím „ducha Mnichova z roku 1938, kdy Západ bodl Československo do zad, aby uchlácholil Hitlera“. Ruského prezidenta Vladimira Putina nazval „Putlerem“, který se prý může pokusit Mnichov 1938 zopakovat.
Šedivý však takový příměr nevidí jako správný. „Tento problém se projevil hlavně na začátku celé krize a zejména v období před vlastní válkou, kdy představitelé Severoatlantické aliance, ale i jednotlivých států včetně Spojených států amerických, dávali najevo, že vojsky nepodpoří Ukrajinu v případě, že bude napadnuta. Pomůžeme Ukrajině, ale nebudeme svá vojska na Ukrajinu vysílat,“ připomněl generál s tím, že šlo v podstatě o signál pro Putina, že se střetne jenom s Ukrajinci, ale ne s vojsky některého jiného státu na území Ukrajiny.
Psali jsme:
„To byl signál, který se blížil roku 1938, ale ačkoliv neposlali vojska bránit Ukrajinu, což je na výsost odpovědnost Ukrajinců jako takových, poslali poměrně velkou škálu zbraní, systémů. A Ukrajina v současné době dostává nejen obrovské množství zbraní, ale také materiálu a financí ke svému válčení. Příměr k roku 1938 v této době neplatí,“ domnívá se Šedivý.
Řešení je třeba hledat i s Ruskem, jinak budou dopady globální
Po vyjádření, že by Ukrajina měla začít znovu vyjednávat s Rusy, se zvedl z některých míst odpor. Jak vysvětlit, že nekonečné vyzbrojování a financování Ukrajiny není možné?
„Prapor tohoto problému už zvedl Henry Kissinger (bývalý ministr zahraničí USA naznačil, že by se Ukrajina měla za cenu míru vzdát části svého území, pozn. red.). Díváme se na konflikt na Ukrajině jako na ruskou agresi. Nechtěl bych, aby si někdo myslel, že omlouvám ruskou agresi, to tedy v žádném případě ne. Ale na agresi se díváme z určité úrovně, a co se týká Evropy, tak se na to dívá z úrovně Evropy – tedy Rusko jako zásadní problém, způsobuje obrovské škody na ukrajinském území. Dnes se mluví o tom, že Rusko zabralo už 20 % ukrajinského území a ta válka dopadá především na Evropu, což je jeden z problémů,“ popsal generál.
„Představitelé velkých států Evropy – a nyní mluvím i o Henrym Kissingerovi – vidí ten problém z jiné úrovně, a to je úroveň globální. Uvědomují si významnost z jiného pohledu, tedy že tento konflikt může přerůst v konflikt globální, to za prvé. A za druhé, pokud nebudeme hledat řešení i s Ruskem na tom, jak ukončit celý konflikt, tak i dopady budou globální. Mluvíme o potenciální potravinové krizi, která by následně vyvolala další migrační vlnu, což se týká zase Francie, Británie a podobně,“ sdělil. A právě v tom – tedy kdy skupina státníků nahlíží na konflikt globálně, zatímco jiní se na něj dívají z úrovně Evropy – je dle Jiřího Šedivého zakopaný pes a rozdíly, o nichž nyní hovoří.
Vyjádření Kissingera prý proto dokáže pochopit, byť to vůči Evropě nebylo v této fázi příliš korektní. „Na druhou stranu, když se nad tím opravdu zamyslíte, tak se vždy prezentuje jedna část jeho projevu nebo jeho vyjádření, ale ta druhá vysvětluje, proč to řekl. Jak jsem už řekl, je třeba se na konflikt dívat už ne jako na lokální, ale jako na konflikt, který má globální dopad,“ poznamenal.
Síly jsou téměř vyrovnány
Předpoklad, že válka potrvá dlouho, že sankce velmi zasáhnou i Evropu a další podobná varování však byla slyšet už od začátku války z různých stran. Mělo se s tím více počítat? Podle generála Šedivého se celý pohled na ruskou agresi mění. „Drtivá většina expertů nevěřila, že Putin vůbec k něčemu takovému přistoupí. Samozřejmě, že vyhrožování silou a poměřování je téměř samozřejmé. Vidíme to i na chování Číny a USA v tichomořském prostoru. Ale že by Putin rozpoutal takovou válku, to jsme nepředpokládali, alespoň ne v takovém rozsahu.“
Je i druhý aspekt, který si nikdo nedokázal představit, a sice to, v jak špatném stavu je ruská armáda a jak jsou Rusové neschopni plnit své cíle, které si vytkli. „Určitě jsme rádi, že Ukrajinci jsou schopni velmi efektivně bojovat proti Rusům, ale zároveň to znamená změnu názorů, že válka bude relativně rychlá. Ukrajinci bohužel přišli o nějaké území, protože předpoklad byl, že ruská armáda je tak dobrá, že by ukrajinskou armádu donutila ustoupit z východoukrajinských oblastí. Dnes víme, že síly jsou téměř vyrovnány ku prospěchu Ukrajiny, a to je dobře. Ale současně to ukazuje, že válka bude vedena ještě pravděpodobně několik týdnů, možná měsíců – v té intenzivní podobě,“ uvažuje Jiří Šedivý.
I když se dle jeho názoru v budoucnu podaří zastavit postup Rusů, stejně půjde o latentní válku, která bude vyžadovat poměrně vysokou koncentraci sil na jedné i druhé straně. „Uvidíme, do jaké míry Ukrajinci přebudují svoji armádu, vyzbrojí, aby byli schopni Rusy z ukrajinského území vytlačit. Na druhou stranu musíme počítat, že i Rusové provádějí určité změny a přípravy, takže může přijít velmi těžká válka, zase o nějaké patro výš, než je ta současná,“ řekl.
Raketomety M142 HIMARS bude třeba dobře chránit
Ukrajinci s Rusy přestali o dohodě vyjednávat; dle Šedivého ani Rusové, ani Ukrajinci ze základních požadavků neustoupili, a tak jednání ani nebylo možné. Rusové podle něj budou trvat na Krymu, Ukrajinci začali tvrdit, že Krym musí být ukrajinský. „Jen tento moment znamená, že se nemohou domluvit. Připomínám, že na nižších úrovních se stále vyjednává a řeší se věci jako evakuace lidí, výměna zajatců a podobně. Ale na nejvyšší politické úrovni debata skončila na absolutně nekompatibilních nebo proti sobě stojících požadavcích,“ vysvětlil a pro ParlamentníListy.cz poněkolikáté zopakoval, že o vyjednávání rozhoduje situace na bojišti.
Nakonec okomentoval krok Velké Británie, poskytnout Ukrajině salvové raketomety M142 HIMARS, které mají dolet až 80 kilometrů. „Jde o účinné zbraně, raketomety, které střílejí na poměrně dlouhou vzdálenost. Jsou schopny vést palbu například na prostory soustředění vojsk, na přepravovaná vojska, na logistickou podporu, tedy v hlavních směrech, na které budou Rusové útočit. Otázka zní, do jaké míry budou Ukrajinci schopni takto výkonné zbraně chránit, protože Rusové po nich budou pátrat a likvidovat je. Ale obecně je Ukrajinci potřebují, protože proti nim stojí ruské raketomety, které Ukrajincům způsobují velké ztráty,“ dodal Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
