Jakub Janda ze spolku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty varuje před výzvami, které jsou slyšet například z Francie či z Německa, aby se ukrajinská vláda pokusila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout na míru. Vedou je k tomu tenčící se zásoby vojenské techniky i sankce, které dopadají na Evropu. Jde o značně jinou rétoriku oproti předchozí době, čím to je?

„Je zřejmé, že sankce, které jsou na Rusko uvalovány, mají i negativní odezvu v Evropě, a nejen v Evropě. Především velké státy jako Francie, Německo, a některé problémy se objevují i ve Velké Británii – zatím stojí mimo Itálie – upozorňují, že dopady jsou velmi negativní a je zapotřebí s Ruskem znovu mluvit, byť je to pod dojmem agrese na Ukrajině velmi složité. A zpravidla všechny pokusy, které byly zahájeny, viz jednání francouzského prezidenta Macrona s ruským prezidentem Putinem, dosud vždy zkrachovaly,“ řekl Jiří Šedivý.

Podle něj je potřeba začít uvažovat, do jaké míry a jak daleko se může v sankcích ještě jít: „Protože myslím, že Evropa se dnes dostala na určitou úroveň, ze které sankce nemůže moc přitvrzovat. Jednoduše, použily se téměř všechny nástroje včetně rozhodnutí Evropské unie o odstřižení se od ruského plynu a ropy, a to bude určitě bolet i velkou část Evropy,“ sdělil generál.

Janda také na sociální síť napsal, že Ukrajině bylo naznačeno, že podpora Západu by mohla opadnout. Jak moc to záleží na množství zbraní a techniky, kterou Západ ještě může Ukrajině darovat? „Je třeba vidět, že zásoby zbraní staršího data byly vyřazené z ozbrojených sil jednotlivých států, byly vyčerpány, nebo nejsou vhodné, aby byly z různých důvodů použity na Ukrajině,“ zmínil Jiří Šedivý.