Sněmovnou prošla v minulých dnech další úprava zákona, která názorově nerozdělila jen české politické spektrum, ale také odbornou veřejnost. Jedná se konkrétně o doplnění zákona 111/200 O pomoci v hmotné nouzi. Na návrh ODS byla totiž schválena změna, která umožňuje krátit sociální dávky o pokuty těm, jež se dopustí více než dvakrát přestupků a finanční postihy přitom ještě nezaplatili. Změna má podle předkladatelů – občanských demokratů – zabránit některým lidem, kteří jsou závislí na sociálních dávkách, páchat opakovaně vážné přestupky. Nová podoba této důležité legislativní normy má také více motivovat některé sociálně slabé rodiče, aby více dohlíželi na školní docházku svých dětí. Zákon podpořili kromě občanských demokratů také například poslanci hnutí ANO na rozdíl od sociálních demokratů, Pirátů či KDU-ČSL.
Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?Anketa
Zkušená komunální politička a bývalá senátorka zákon podporuje
Nicméně stejně jako politici, je nyní rozdělená ve svých názorech na úpravu zmíněného zákona i odborná a laická veřejnost.
„Já ten zákon vítám, protože vymahatelnost práva by v každém státě měla vždy fungovat, a pokud neexistuje, tak je to určitě špatně. Je sice pravda, že v některých výjimečných případech může na tento zákon doplatit i jinak nekonfliktní člověk, jestliže se někdy dostane náhodou do nešťastné situace, ale takových kauz bude minimum. Já se v tomto případě ztotožňuji s navrhovateli zákona, tedy s poslanci ODS. Shodou okolností jsem nedávno sama na vlastní kůži pocítila absenci takového zákona. Na ulici jsem při manipulaci s mobilem ztratila sim kartu, kterou našla jedna žena z menšinové společnosti, která mi pak na „simku“ provolala téměř 7 tisíc korun. Samozřejmě jsem šla na policii případ nahlásit, ale měla jsem smůlu, protože ta paní neměla žádné příjmy, takže jí nebylo peníze z čeho strhnout a policie kauzu odložila. Přesto si nemyslím, že se jedná o protiromský zákon, jak to někteří politici nazývají. Vymahatelnost práva se prostě musí týkat všech bez pardonu,“ konstatovala bývalá senátorka a dlouholetá, zkušená starostka ostravských čtvrtí Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková.
Ing. Arch. Liana Janáčková
Protestují zejména neziskovky
Zaměstnancům různých občanských sdružení a neziskovek se ale tento „bič na neplatiče“ moc nelíbí a považuji ho za problémový.
„Z mého profesního hlediska si myslím, že je ten zákon špatně, protože z toho minima, ze kterého se nedá moc normálně žít, bude lidem závislým na dávkách ještě někdo něco strhávat. Je si třeba uvědomit, že tato finanční podpora není jen pro jednoho člověka, ale většinou pro celou rodinu, a ta pak bude trpět. Vymahatelnost práva by sice měla fungovat, ale mohla by být uplatňována i jiným způsobem, aby se to nedotklo nevinných lidí, v mnoha případech jsou pak tím postižené především děti,“ sdělila Lucie Mastná z Ostravy, zástupkyně ředitele Občanského sdružení Vzájemné soužití.
Fotogalerie: - Mimořádná schůze
Ombudsman má také zásadní výhrady
Schválení zákona v nové podobě vadí i Veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) Stanislavu Křečkovi, protože, jak uvedl, každá právní úprava musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. A ta zaručuje každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zabezpečení základních životních podmínek. Podle ombudsmana Křečka pak skutečnost, že změněný zákon umožňuje přísnější srážky z příspěvku na živobytí a na bydlení než doposud, může vést k tomu, že se někteří potřební k dostatečné finanční pomoci nedostanou.
„Podle stávající právní úpravy musí lidem po srážkách zůstat nejméně existenční minimum, u dospělého necelých 2,5 tisíce korun měsíčně. Novela ale počítá se zachováním částek životního minima pouze pro nezaopatřené děti – to začíná na 1970 korunách a je odstupňováno podle věku. Zejména u rodičů samoživitelů může při uplatnění nové úpravy srážek fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima dětí. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je ale iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výpadek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby,“ prohlásil Stanislav Křeček.
Problematický je dále podle něj i fakt, že novela předpokládá srážky nejen z příspěvku na živobytí, ale i z doplatku na bydlení. Ten by měl podle zákona sloužit výhradně k úhradě nákladů na bydlení, které je podle Křečka jednou ze základních podmínek pro vybudování vhodného prostředí k fungování rodiny. Veřejný ochránce práv proto doporučil Poslanecké sněmovně uvedenou změnu ohledně srážek nepřijímat, což se nestalo a návrh „částečně“ schváleného zákona teď míří do Senátu.
Psali jsme:
I Piráti se změnami v zákoně nesouhlasí
Z významnějších politických stran vadí zákon zejména zástupcům z České pirátské strany, kteří upozorňují na to, že tato legislativní norma bude dostávat řadu lidí do ještě větších existenčních problémů.
„Návrh se tváří, že řeší problémy špatné docházky do školy, tu rozhodně chceme zlepšit také, ale ne touto nedomyšlenou cestou. Zákon slibuje, že zlepší nedostatečnou vymahatelnost jiných přestupků a možnost postihu při jejich opakování, což je něco, na co si často stěžují obce. Nic z toho však předložený návrh neřeší. Navíc ještě zhoršuje situaci celých rodin srážkami z dávek na jídlo, bydlení a na úhradu udělených pokut za přestupek spáchaný jedním členem domácnosti. Za prohřešek jednotlivce pak bude vlastně trestána celá domácnost,“ informoval o stanovisku Pirátů poslanec Lukáš Černohorský a ještě upřesnil: „Například pokud bude hůře zvládatelné pubertální dítě chodit za školu, rodič dnes dostane od obce s rozšířenou pravomocí pokutu 5 tisíc, to už obsahuje školský zákon. Pokud bude rodič v hmotné nouzi, nebude na tuto pokutu mít a nezaplatí ji. A v tu chvíli podle návrhu odebere úřad práce tyto peníze z dávek hmotné nouze, tedy zkrátí doplatek na bydlení i příspěvek na živobytí celé domácnosti. Přitom už zároveň platí, že při spáchání přestupků, podle školského zákona, bude ten dotyčný jednotlivec (zákonný zástupce) tři měsíce bez nároku na dávky. To už je ale pro povinnou školní docházku zavedené dnes. Těchto problematických případů se při střetu s realitou bude vyskytovat výrazně víc a místo toho, aby zákon pomáhal sociální problémy řešit, bude naopak mnoho lidí dostávat do existenčních problémů.“
Jestliže bude tato legislativní norma opravdu schválená, ukážou až nejbližší měsíce. Vyjádřit se k němu musí Senát a nakonec ještě prezident. Pokud by senátoři vyslovili nesouhlasné stanovisko, Parlament ho pak může ještě jednou přehlasovat, což se asi s největší pravděpodobností stane...
Psali jsme:
autor: Jan Štěpán
_profil_top.jpg)