Nevídanou předehru měl seminář Svoboda projevu a po projevu, jehož dějištěm byl Kolovratský palác. Předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň z ODS prokádroval účastníky semináře a rozeslal hlášení, kterému říká rešerše, například na vývojáře Daniela Vávru, poslance Jiřího Kobzu z SPD, Aleše Juchelku z ANO a Ninu Novákovou z KDU-ČSL. Největším kádrovým škraloupem podle něj je být v okolí exprezidenta Václava Klause nebo podepsat něco se senátorkou Janou Zwyrtek Hamplovou. Neskončil však u toho a odňal této akci, která mu evidentně nebyla po chuti, záštitu. Té se však ujala senátorka Daniela Kovářová, která seminář moderovala. V úvodu zdůraznila, že i dnes úplně stejně jako ve všech dobách, kdy byla svoboda projevu lidem upírána, se vytahuje tisíckrát obehraný argument, že škodlivá slova mohou být nebezpečná. Nebezpečná úsilí státní moci o dobrou věc.
Nikdy žádný diktátor ani tyran neřekl: „Chci omezit vaši svobodu slova.“ Každý říká, že je pro svobodu slova, ale jenom odsaď podsaď a jenom někdy a jenom pro někoho a pro někoho jiného ne. „Jako všechny diktatury i ta dnešní začínají dobrem. V zájmu vašeho dobra, milí občané, je třeba regulovat, upravovat, omezovat. Jde o skandalizaci, nálepkování, vylučování z veřejného prostoru, opravy a přepisování knih, překrucování reality, bourání soch, přejmenování ulic. Kdo má jiný názor, toho nepozveme do televize, nedáme mu možnost promluvit. Mám s tím osobní zkušenosti. V prosinci 2021 jsem vystoupila na právnické fakultě s příspěvkem Klady a zápory feminismu. Poté, co jsem příspěvek odpřednášela, žádaly studentky této fakulty, abych už nikdy nebyla na půdu právnické fakulty pozvána, a to jenom proto, že jsem poukázala na příklady negativních dopadů feminismu. A přitom jsem jen shrnovala praktické zkušenosti svých klientek z advokátní praxe,“ uvedla Daniela Kovářová.
Fotogalerie: - Svoboda projevu
Společnost pro obranu svobody projevu
Nevládní organizace se chovají netolerantně až fanaticky
Prvním panelistou semináře byl senátor Tomáš Jirsa z ODS, i když kvůli pobytu v zahraničí jen zprostředkovaně přečtením jeho příspěvku. „Svobodné devadesátky jsou bohužel definitivně historií. Progresivisté vnesli do veřejného prostoru pojem politická korektnost, která svobodu vyjadřování zpochybnila. Z nejrůznějších nevládních organizací se staly samozvaní strážci vyjadřování. Není pochyb o tom, že politická korektnost zásadně omezila svobodu slova a zavedla cenzuru ve prospěch menšin a menšinových názorů. Nevládní organizace a nejrůznější společensko-politické bojůvky se chovají stále agresivněji, netolerantně až fanaticky a mediálními kampaněmi dehonestují každého, kdo si dovolí pochybovat o jejich pravdě. Díky tomu bývá někdy politická korektnost trefně označována jako kulturní marxismus,“ napsal do příspěvku Tomáš Jirsa.
Psali jsme:
Poukázal na to, že vedle politické korektnosti se jako další ohrožení svobody slova objevil problematický pojem dezinformace. „Desítky nevládních organizací sledují veřejnou debatu, kdo a co říká, a pasují se na strážce pravdy a přinášejí opakovaně seznamy desítek webů označených jako dezinformační. Petr Fiala, který před rokem 1989 patřil k těm, kteří posouvali hranice svobody slova, správně opustil myšlenku vzniku úřadu pro boj proti dezinformacím, myšlenku novodobé cenzury. Všichni sledujeme, jak ve veřejném prostoru testují svobodu slova dva vysokoškolští pedagogové Miroslav Ševčík a Petr Drulák. Ani jeden z nich nenabádá nikoho ke zločinu, ani neporušuje zákon. Pouze vyslovují názory, za které je mainstreamová média odsoudila a následně jim jejich zaměstnavatelé usilují dát, respektive dali, výpověď. Ale přece v celé historii byli lidé z univerzit nositeli kontroverzních názorů. Mohlo by se zdát, že doba, kterou jsme vyhodili dveřmi, se vrací zpět oknem,“ varoval senátor ODS.
Interpretace přítomného dění je dovolena jen jedna
Poslankyně Nina Nováková se jako celoživotní pedagožka věnovala vzdělávání a výchově. „Máme povinnost upozornit mladou generaci na svou obavu, že se může stát, že médiu, vysílači, bude dovoleno vysílat jen jednu věc. A to pro žáka či studenta, který si představuje věci zcela konkrétně, znamená, že to vidění je jenom jedno, interpretace zejména přítomného dění je dovolena jen jedna. A z jedné jediné interpretace toho přítomného samozřejmě vychází i zploštělé vidění budoucnosti, na které mladé generaci nesmírně záleží. Tudíž se vlastně i omezuje počet modelů, jakými smíme reagovat na přítomné výzvy a i jakými budeme modelovat budoucnost. Před šesti lety bylo za poplašnou zprávu označeno dokonce kázání v rámci mše svaté pana profesora Piťhy. To bylo přímo označeno a žalováno jako šíření poplašné zprávy,“ připomněla Nina Nováková.
Poslanec Aleš Juchelka následně pohovořil o veřejnoprávních médiích, jejich financování a také o definici pojmu poplatník. „Opozice možnost podílet se na tvorbě zákona o veřejnoprávních médiích navzdory slibu ministra kultury Martina Baxy zatím nedostala. To, co se odehrálo se záštitou tomuto semináři, byl ale opravdu útok na svobodu jako takovou. Pokud by tady byl senátor Goláň, tak bych mu chtěl říct, že svoboda slova znamená též konec dehonestace opozičních politiků, jak jsem se o sobě dozvěděl v té jeho tzv. rešerši o panelistech na tomto semináři. Také to, že svoboda slova znamená respekt k odlišným názorům a postojům, že svoboda slova není šíření nějakých pomluv, že svoboda slova není ohýbání informací a jejich šíření mezi ostatní i mezi novináře,“ vzkázal Aleš Juchelka novodobému kádrovákovi.
Zkuste dnes mluvit o Romech, černoších či LGBT komunitě
Senátor Jiří Čunek začal své vystoupení řečnickou otázkou, jestli by se seminář s tímto tématem konal v letech 1991 až 2000 nebo ještě tak do roku 2004. „Odpovím si sám, že nekonal. Nikdo by totiž nepřišel. Bylo by to nezajímavé téma, když si každý v té době mohl říkat, co chtěl. Považovali jsme to za samozřejmé. Když se vám stříbří hlava, což znamená, že jste toho už víc zažili, tak že si můžete zažít to, kdy si nemůžete říkat, co chcete, musíte selektovat informace nebo je říkat jenom doma, pak přijde doba, kdy si říkáte, co chcete, ale nesete si za to zodpovědnost, pak si říkáte, co chcete a ještě za to nenesete odpovědnost, a pak si zase neříkáte, co chcete. V jaké fázi jsme teď, nechám asi na vás,“ konstatoval senátor.
Jiří Čunek
Ale pak připustil, že by se možná i tehdy seminář mohl konat, protože jsme v té době četli Orwella a jeho román 1984. „Tak by to byla možná filozofická diskuse hypotetického vývoje naší civilizace a uměli bychom možná vyjmenovat témata, která ve veřejném prostoru, v médiích i na sociálních sítích jsou dnes naprosto nevhodná, protože na ně přece nelze mít jiný než stejný názor. A vtírá se proto logická otázka, jaký názor. Odpověď je jednoduchá: samozřejmě stejný. Nebo také ten očekávaný. Zkuste bez negativních emocí, náznaků vulgarity či opovržení nebo zesměšňování mluvit dnes o Romech, černoších, LGBT komunitě, genderu či ženách nebo jaký máte názor na přijetí Ukrajiny do NATO a podobně. A pak už máme dalších 50 odstínů. Nebo vlastně ne, to už nejde, protože teď už máme jenom černou, nebo bílou. A tak to dnes, zdá se mi, funguje v tom veřejném prostoru,“ zhodnotil Jiří Čunek.
Ministrem by neměl být nikdo, kdo neprošel trestním řízením
Potom pohlédl do sálu zaplněného do posledního místečka a prohlásil, že se seminář mohl konat ve větší místnosti, protože je Senát má, ale z už zmíněných důvodů se akce konala v menší. „Od té doby, co jsem si prošel trestním řízením, zahájeným v době, kdy jsem byl vicepremiér, zcela vážně tvrdím, že ministrem této vlády by neměl být nikdo, kdo neprošel trestním řízením. Protože pak teprve pochopí, v jaké republice jsme, čemu vládne, jak to tady chodí, jak to chodí s médii, s policisty, státními zástupci, soudci. A když to prožijete v plné nahotě, tak pak teprve tu plnost ‚lidství‘ poznáte a můžete pomáhat těm druhým. Protože když si myslíte jako já do 48 let, že policisté se dopouštějí chyb jenom na té cestě, jestli vám pokutu dají, nebo ne, pak je všechno špatně a nemáte na tom místě co dělat. Protože ti, kteří jsou obdarováni mocí, by ji měli využívat pro to, aby zlepšovali situaci ve společnosti a musejí ji znát,“ vysvětlil senátor Jiří Čunek.
Připomenutím bývalého prezidenta Zairu Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu Wa Za Bangy, který prohlásil, že svoboda projevu je zaručena, ale svoboda po projevu už nikoliv, začal své vystoupení poslanec SPD Jiří Kobza. Zabýval se bojem režimu s „dezinformacemi“ bez ohledu na to, jak pravdivé mohou být. „Dezinformační průmysl, takzvaný boj proti dezinformacím, velmi dobře živí řadu organizací, pseudoexpertů a ‚odborníků‘. Jeden z nich, František Vrabel ze společnosti Semantic Visions, nedávno prohlásil: ‚Propagandu z východu je třeba tvrdě potírat i zákazem celých sociálních sítí!‘ Další jeho citát je rovněž pozoruhodný: ‚Nejlepší dezinformace je ta, která je zcela pravdivá a její síla spočívá v přetočení narativu na konci této informace.‘ Opravdu to nenapsal Orwell ani Huxley…,“ ujistil Jiří Kobza, že jde o vyjádření tohoto „experta“.
Běda, když vyslovíte něco, co se nám nehodí do krámu
Vyzval přítomné, ať si položí otázku, co vlastně znamená svoboda slova v podání nejvlivnějšího média v naší zemi, tedy takzvané veřejnoprávní České televize. „Je to svoboda projevu a názoru pro úzkou a názorově stejnorodou skupinu novinářů a údajně nezávislých expertů, svoboda šířit éterem účelově vybrané informace, polopravdy i prosté lži – prostě šířit vládní a eurounijní propagandu, ať je sebepokrytečtější či úplně tupá. Za peníze všech koncesionářů, všech občanů České republiky. I těch, které vybraná sorta politiků a pseudoexpertů z veřejnoprávních obrazovek denně napadá,“ upozornil poslanec na naprostou absurditu.
Pak zavedl řeč na předsedu ODS, která měla nominálně vždy v erbu svobodu slova. Přesto předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro regionální Deníky poměrně nedávno pravil: „My musíme chránit za každou cenu, a na tom záleží osobně i mně, svobodu slova, projevu, všechny atributy, které ke svobodné společnosti patří, na druhé straně lidé mají právo na to, aby informace byly korigovány. My se soustředíme hlavně na pozitivní vyvracení dezinformací, ale neopustíme ani cestu nástrojů pro legální postih těch, kteří je šíří…“ Jiří Kobza to překládá takto: máme zde svobodu slova, ale běda, když vyslovíte něco, co se nám nelíbí a nehodí do krámu. V tom okamžiku je vaše svoboda slova omezena, protože jste dezinformátor, a my s vámi zatočíme. Po bolševicku, chtělo by se dodat slovy jedné české filmové klasiky. Prostě svoboda slova podle vlády platí jen pro jimi povolená slova. Svoboda projevu je fajn, ale co takhle svoboda po projevu?“
Kvalita demokracie je taková, jak se menšina chová k většině
V úvodu diskuse dostal slovo senátor Lumír Aschenbrenner z ODS, který se zaměřil na pozici a roli menšin. „Já jsem si poslední dobou upravil definici kvality demokracie. Podle mě je kvalita demokracie taková, jak se menšina chová k většině. A tam jsme poslední dobou dospěli. Pak tady také zazněl pojem autocenzura. O tom jsem sám pro sebe také kolikrát přemýšlel, když se sám cenzuruji. A zjistil jsem, že to je stejné jako s otázkou, co bylo dřív, zda slepice, nebo vejce. Protože pokud je prostředí, kde člověk potřebuje autocenzuru a bojí se říct svůj vlastní názor, tak to prostředí vytváří už tím, že se sám cenzuruje. To je skutečně jako otázka slepice, nebo vejce,“ poznamenal Lumír Aschenbrenner.
Senátor Lumír Aschenbrenner
Moderátorka Rádia Universum Martina Kociánová se v úvodu svého diskusního příspěvku pustila do polemiky se slovy senátora Jirsy z úvodu semináře. „Tedy s tou poznámkou, kde řekl, že pan Fiala ‚správně opustil‘ myšlenku zřízení úřadu bojujícího proti dezinformacím. Já se obávám, že se to jenom zméněviditelnilo. A že se ta agenda jenom přesunula hlouběji na jednotlivá ministerstva. Toho se bojím. Protože na Ministerstvu vnitra můžeme najít zprávu Krizového informačního týmu KRIT, ve které jsou úředníci upozorňováni na to, že pravděpodobně budou existovat jedinci a enklávy, které nebudou souhlasit s veřejně proklamovanými systémy a pravdami, takže je potřeba tyto jedince a skupinky vyhledat, pojmenovat a dehonestovat. To je trochu jako Nepřítel státu, kdy ten agent FBI o svědkovi vraždy říká: ‚Musíte na něj najít cokoli, musíte média zahltit informacemi, co se dělo na studiích, koho jako právník zastupoval. Než ten člověk promluví, už musí být diskreditovaný.‘ Takže tuto zprávu KRIT bych velmi doporučila,“ řekla Martina Kociánová.
Moderátorka Martina Kociánová
Dorostla generace, pro niž svoboda nepředstavuje hodnotu
Reagovala také na to, že je třeba připravovat mladé na pestrost myšlení a na tázání se. V 90. letech se říkalo, že my všichni musíme vymřít, aby přišli ti, co už se narodili ve svobodě a kteří už nezažili to totalitní myšlení. Ale teď nám zvolna dozrála a dorostla generace, pro kterou svoboda nepředstavuje skoro žádnou hodnotu. Kamery, tzv. profízlovaný systém jim nevadí, protože já přece nemám co skrývat. A i to myšlení mě mate. Když jsem své studenty před léty vystavila takovému antickému cvičení, kdy tahle skupina je pro multikulturalismus, tahle je proti multikulturalismu, argumentujte, diskutujte a pak si to prohodíme. Ale neuspěla jsem, protože studenti, kteří byli pro multikulturalismus, mi řekli, že si nebudou ani představovat, že by byli proti multikulturalismu. Jakási zvazivovatělost myšlení nás dovedla k tomu, že v současné době – obávám se – lze za svobodu slova bojovat především s důchodci. A to nevím, jestli má v historii nějakou paralelu,“ dodala Martina Kociánová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Viktor12
