Do Poslanecké sněmovny může být zvolen občan, kterému je alespoň 21 let. Je tato hranice správná?Anketa
Stejně jako u dřívějších emisních povolenek by tato daň měla začínat na nízké úrovni a postupně se navyšovat. Von der Leyenová prý navíc slibuje blíže nespecifikované zmírnění finanční zátěže pro potřebné státy.
Je nabíledni, že vyšší zdanění zvýší cenu zdaněných komodit, která nakonec dopadne na spotřebitele. Jak upozorňuje na stránkách Echa24 ekonom Dominik Stroukal, ve Švédsku, kde byla uhlíková daň zavedena, byla daňová zátěž z ní kompenzována snížením daně z příjmu. Ale to podle něho v Česku už nepřipadá v úvahu.
Varuje, že tato daň dopadne na ty nejchudší, například domácnosti, které stále topí uhlím. Nemluvě o tom, že se zákonitě začnou zvedat ceny nemovitostí a podle Stroukala už z dat ze zemí, kde uhlíkovou daň zavedli, vyplývá, že vede ke ztrátě pracovních míst a nárůstu zadlužení.
Jak tento klimatický balíček uspěje je otázka. Nicméně, pokud jde o dopady, proti tomu, aby náklady nesli právě jednotlivci a rodiny, se vyslovil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj by měly za znečišťování platit právě velké společnosti, což uvedl dle deníku Hungary Today minulé pondělí před summitem evropských lídrů.
Orbán dokonce odhadl i cenu, kterou by průměrná maďarská rodina platila za boj s klimatickými změnami. Jedná se údajně o 20 000 forintů měsíčně, tedy přibližně 1 464 korun. „To je nepřijatelné,“ uvedl Orbán ve videu a dodal, že cenu musí platit ti, kdo znečišťují.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas