Na začátku reportáže jsou diváci seznámeni pomocí infografiky s tím, že aktuální volební výsledek komunistů 7,76 % a zisk 15 mandátů je jejich nejhorším od roku 1921. KSČM si však vyjednala 24 pozic ve sněmovních orgánech, tedy nejvíce ze všech stran přepočteno na jednotlivý poslanecký mandát. „Pozice KSČM je v současné době v relativním slova smyslu historicky nejlepší. Pokud bychom dělili počet postů počtem jejich mandátů, které získali ve volbách, tak si určitě vedou nejlépe,“ řekl v reportáži Petr Dudek, dramaturg Českého rozhlasu a spoluautor knihy Kdo ve stínu čeká na moc, která se zabývá pozicí komunistů po roce 1989.

Autoři dále zmiňují skutečnost, že s komunisty se začalo vyjednávat o účasti na vládě. Věc dříve nemyslitelná. „Je to pro ně završení jakési dlouhodobé snahy o legitimizaci komunistické strany v českém politickém systému,“ popisuje politolog Daniel Kunštát, autor knihy Za rudou oponou, která analyzuje porevoluční vnitřní vývoj ve straně. K tomu KSČM pomáhá i relativně široká veřejná akceptace jejich působení na politické scéně. „Nějaká vláda s podporou KSČM je přijatelná pro zhruba 40 %. Je to v populaci zhruba půl na půl mezi lidmi, kterým to vadí a kterým to nevadí,“ dodal na téma přijatelnosti komunistů sociolog Daniel Prokop. Za smířlivějším postojem ke KSČM vidí odborníci fakt, že od sametové revoluce je to již 29 let. Roli „strašáka“ navíc na politické scéně převzalo hnutí SPD, poznamenává autorka reportáže Kristina Ciroková.

„Komunistický režim nechal v Československu z politických důvodů popravit 248 lidí. 327 jich bylo zabito při útěku přes hranice. Dalších 4 500 jich zemřelo ve věznicích. Z politických důvodů bylo odsouzeno přes 205 000 lidí. Nesvoboda trvala dlouhých 41 let,“ vyjmenovává Ciroková a podotýká, že komunisté přesto na tu dobu vzpomínají v dobrém. V reportáži jsou poté přehrány ukázky z nedávných projevů komunistických činovníků. „Soudružky a soudruzi. Zkušenosti plynoucí z vítězného zápasu KSČ, pracujících a lidu naší země v únoru 1948 jsou zdrojem inspirací pro naše hnutí i v současnosti,“ říká na březnové nahrávce Milan Krajča, člen výkonného výboru KSČM Praha 3. „Rozhodně nepatřím k těm, kteří by odsuzovali tu minulost. Já patřím k těm, kteří říkají: ‚Ne všechno bylo v pořádku.‘ Spoustu věcí bylo potřeba udělat jinak. Ale to, co prospívalo lidem, a toho bylo hodně, tak to se mělo podržet,“ pronáší na dalším záznamu Miroslav Grebeníček.