Primátor Mostu Jan Paparega do značné míry naplňuje pověsti o drsném městě na severu. Místní rodák z hornické rodiny, který neváhal s prásknutím dveří opustit TOP 09 a zbytku republiky nemá problém říct, že zbohatl na mosteckém uhlí a „ten region strašně moc dává a strašně málo dostává“.
Nebo když naposledy přijel do Mostu premiér Andrej Babiš: „On mi říkal, že je potřeba stavět. Já jsem mu říkal, že my nepotřebujeme stavět, ale potřebujeme bourat, protože máme město pro 90 tisíc osob, ale žije jich tu 65 tisíc. Pak se nedivte, že sem chodí spekulanti. Byly to akorát kecy,“ líčil primátor v podcastu Insider redaktorům Michalu Půrovi a Tomáši Jirsovi.
Primátor, který kandiduje do krajského zastupitelstva s kandidátkou Lepší sever, si nebere servítky ani u tématu, které má zbytek republiky spojené s Mostem asi nejvíce: Ghetta a vyloučené lokality.
„Teď do krajských voleb určitě zase každý vyleze s tím tématem dávek. Je to nepopulární, na vládní úrovni do toho nikdo neřízne, protože nechce. Vědí, že to může vyvolat negativní věci - bezdomovectví."
Téma krajské volby 2020
Skutečná systémová opatření se přitom podle něj vymyslet a nastavit dají. V jiných zemích se to podařilo. „Je potřeba těm lidem místo těch keců něco nabídnout. Něco reálného, co lze splnit,“ myslí si.
Zděsil se při zmínce o vládní Agentuře pro sociální začleňování. „Ježiši marja, tu mi nepřipomínejte. Asociální agentura možná spíš,“ kroutil hlavou. Vzpomínal, že právě v Mostě si tato vládní agentura zkoušela své první projekty za velké peníze ze státního rozpočtu.
Psali jsme:
„To byly ty měkký projekty, co se akorát prožerou peníze a nic z toho nezůstane,“ popisoval. Paparega, který je primátorem od komunálních voleb v roce 2014, měl pocit, že tyto projekty nejsou příliš systémové.
CELÝ PODCAST SI POSLECHNĚTE ZDE
První střet s agenturou měl kvůli „problémové lokalitě Chánov“. V ní jsou lidé zvyklí si žít „svým životem“ a je to specifická komunita, která si je schopna své problémy řešit sama a po svém. V takovém případě se například kriminalita nijak výrazně nevymyká ze statistik okolí.
„Ty starý struktury si tam dokážou zjednat pořádek. Já neříkám, že je to úplně v pořádku, že tam žijou v ideálních podmínkách, ale dokážou si tam zjednat pořádek“.
Vedení města Most na sídlišti postupně bourá rozpadlé domy, které už jsou pro lidi nebezpečné. A měl plán, že je nahradí kontejnerovými domy. „Kontejnerové je vlastně sprosté slovo, takže modulové bydlení,“ dodal v narážce na někdejší „rasistickou“ kauzu vsetínského primátora Čunka.
Dnes jsou podle něj modulové domy už tak kvalitní, že je to plnohodnotné a pěkné bydlení.
Jenže s tímto plánem narazil u Agentury pro sociální začleňování. Tam mu řekli, že by kontejnerové domy raději stavět neměl, a místo toho mu doporučili, aby obyvatele zbouraných paneláků raději začlenil mezi ostatní obyvatele města mimo chanovské sídliště.
„Ale oni nechtějí pryč,“ namítal primátor. „Ne, to je špatně, vy je segregujete, a takový řeči,“ popsal reakci pražských úředníků. Jejich plánem bylo Chanov zbourat a jeho obyvatele rozestěhovat do ostatních mosteckých čtvrtí, kde se budou integrovat. A po primátorovi chtěli, aby s nimi podepsal dokument, že se to začne provádět. Nesouhlasilo s tím ani vedení města, ani obyvatelé Chanova, ale agentura to stále agresivně prosazovala.
Fotogalerie: - Vznikla stezka "Dycky Most!"
Kvůli této roztržce Agentura nakonec přestala s Mostem spolupracovat a primátorovi je to líto, protože měli rozjeté projekty za čtyřicet milionů, které měly pomoci místním školám.
V Agentuře podle jeho zkušeností vedení v Praze nebylo schopné pochopit, jak to v problematických regionech funguje a místní koordinátoři zase nebyli schopni jim to vysvětlit. Třeba proto, že si u svých šéfů nechtěli dělat zle.
Tato vládní agentura je podle něj „zralá na zrušení“. Dá se podle něj nahradit spoluprací místních samospráv s ministerstvem bez prostředníka.
Mostecko podle něj bude potřebovat peníze na investice, protože místní průmysl - těžební a petrochemický - je prostě na odchodu. K tomu je potřeba změnit vnímání a image Ústeckého kraje, protože dnes se tam někteří lidé, ovlivněni předsudky, nehrnou. „Lidi mají zaškatulkované, že Most je díra, Chanov, chemička a problém,“ lituje primátor Paparega.
Skladba obyvatelstva podle něj skutečně není úplně ideální, především kvůli tomu, že nízké ceny bydlení a nemovitostí celkově v minulosti přilákaly spekulanty. A nejde jen o vyloženě „problémové“ obyvatele, ale třeba i o to, že lidé, kteří se přistěhovali, nemají v regionu kořeny a příliš jim na něm nezáleží.
Moderátoři mu pak nadhodili téma „nepřizpůsobivých“, které je s Mostem tradičně spojováno. Po republice kolují legendy, jak si otec velké rodiny jezdí pro desetitisícové sociální dávky v Mercedesu, a jak se dávkami dá vydělat na luxusní život bez práce.
„Jsou tam lidé, co ten systém zneužívají a dojí,“ připustil primátor. Je to frustrující zejména pro místní, kteří pracují v normálních profesích, přinesou si za celodenní dřinu domů dohromady 35 000, a z toho musí uživit dvě děti a třeba ještě hypotéku. „A pak přijde člověk co nikdy nepracoval, má čtyři děti a zabere na dávkách 45 000,“ připustil, že to vyvolává nevoli.
Psali jsme:
Na překvapené dotazy moderátorů, jestli se opravdu dá dostat na 45 000 v dávkách, primátor odpověděl, že „úplně v klidu“. Sociální dávky tu podle něj být musí, bez nich by to asi v této zemi vypadalo úplně jinak, ale v Mostě je velmi vidět, že mnoho lidí je zneužívá.
„Já na ten místní Úřad práce koukám z okna, mám ho přes ulici. Takže vidím, jak se to tam v ty exponované dny hemží. Neříkám, že tam jezdí Mercedesy, už proto, že se tam blbě parkuje, ale těch lidí tam chodí mraky. A pak ve zbytku toho týdne, kdy se vyplácely dávky, vidíte u všech supermarketů, jak si ti lidé s narvanýma nákupníma taškama volají na odvoz taxíka,“ líčil. A nediví se, že to ostatní lidi samozřejmě rozčiluje.
Udělat s tím ale nemůže nic, dávky jsou zcela v gesci ministerstva Jany Maláčové a Úřadů práce. V Mostě s příjemci dávek přichází do styku odbor sociálních věcí a o mnohém vypovídá, že je to největší odbor na magistrátě.
„Je na místě, abychom jim poskytovali pomoc, protože ne vždycky jsou to ti notoričtí zneužívači dávek, a život taky není úplně jednoduchý,“ dodal Paparega.
Vysvětloval, že dávkový systém je vázaný na trvalý pobyt, takže pokud chce rodina čerpat dávky, musí se přihlásit na příslušné radnici k pobytu. „Trvalý pobyt má nějaké zákonné parametry. A pokud je splní, a ony nejsou zase tak náročné, tak mu ten trvalý pobyt udělit musíte a on automaticky může žádat,“ vysvětloval. Snažil se prosadit, aby to fungovalo jinak, ale bylo mu řečeno, že to nejde a dnes jakákoliv snaha o změnu ustala.
Město se může bránit jako účastník správního řízení, ale jedná se v podstatě jenom o oddálení. „Pokud on splní ta zákonná kritéria, tak mu vyhovět musíme,“ uzavřel s tím, že neúspěšný žadatel se pak může bránit i u soudu, takže z 99 procent je tato snaha úspěšná.
„Ten systém je nedokonalý. Takže každý nepřizpůsobivý ze Slovenska se může sebrat a přijet se nastěhovat do Mostu. Řekne si - tady se mi líbí, tady mám spoustu strýců, a tady budu,“ dodal hořce primátor Jan Paparega.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
