Na základě odhadu analytiků Frontelligence Insight Rusko od září obdrželo zhruba 2 000 nákladních kontejnerů, v nichž se dohromady nacházel arzenál více než půl milionu dělostřeleckých nábojů. Tyto dělostřelecké granáty zahrnují ráži 152 mm i 122 mm, což znamená podstatné posílení ruských vojenských schopností při bojích na Ukrajině, zejména s blížící se zimou.
Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?Anketa
Porovnání tří sad satelitních snímků pořízených 8. srpna, 19. srpna a 14. října potvrzuje, že tichorecký muniční sklad se rozrostl o tisíce beden s municí, které byly přepraveny až ve dvou tisících nákladních kontejnerech. Jedná se o standardní šestimetrové kontejnery, běžně používané při přepravě zboží po celém světě.
Podle propočtů s ohledem na počet kontejnerů, který se dá odvodit ze satelitních snímků a maximální hmotnosti každého kontejneru, vypočítali analytici množství dodané dělostřelecké munice. Každý kontejner tak mohl obsahovat necelých 300 krabic s náboji ráže 122 mm i 152 mm.
Bílý dům zároveň potvrdil, že mezi 7. zářím a 1. říjnem bylo do Ruska z KLDR vypraveno 1 000 takových kontejnerů. Podle informací z dalšího informovaného zdroje v říjnu následovalo dalších 1 000 kontejnerů. To, že doručování dělostřelecké munice pokračuje, ostatně potvrzují i satelitní snímky nákladní lodě v severokorejském přístavu Rajin z konce října. Při jedné takové plavbě se podařilo vizuálně potvrdit přes 100 kontejnerů.
Podle dalších matematických operací tak analytici odhadují, že Rusko obdrželo nejméně půl milionu dělostřeleckých nábojů, přičemž více než polovinu tvoří nejžádanější ráže 152 mm. Tento odhad se navíc shoduje s čísly poskytnutými estonskými zpravodajskými službami.
„Za předpokladu, že jeden námořní kontejner pojme 300–350 kusů dělostřelecké munice, lze říci, že bylo převezeno celkem 300 000–350 000 kusů,“ uvedl velitel estonské rozvědky plukovník Ants Kiviselg. Proto při dvojnásobném počtu kontejnerů je zřejmé, že Rusko obdrželo více než 500 000 kusů munice.
Množství dodané munice je podle expertů pro Ukrajinu důvodem k obavám, zejména vzhledem k velké závislosti na dělostřelectvu. „Ačkoli docházelo k občasným nedostatkům a snížené rychlosti dělostřelecké palby, ruské síly stále udržovaly vlastní zásoby dělostřelecké munice. Nyní byly tyto zásoby posíleny dalšími dodávkami ze Severní Koreje. V počátečních fázích invaze mělo Rusko značné výhody, pokud jde o munici a dělostřelectvo, což v kombinaci s různými dalšími výhodami umožnilo Rusům obsadit značná území. Ačkoli tato várka munice neposkytne Rusům podobnou výhodu, protože operační prostředí se výrazně změnilo, může tato várka munice stačit k provedení další velké, případně dvou menších operací. To bude kontrastovat s ukrajinskými silami, které právě vyčerpaly velkou část své munice v letní protiofenzivě,“ varují experti.
Dodávky munice a zbraní ze Severní Koreje navíc můžou pokračovat, protože KLDR patří dlouhodobě k zemím, které vydávají na zbrojení obrovské částky. V příštím roce by podle zpráv defensenews.com měla KLDR věnovat na zbrojení 15,9 % státního rozpočtu, aby podpořila úsilí o „další posílení válečného odstrašení a obranu důstojnosti a bezpečnosti země a lidu“, uvedla severokorejská agentura KCNA.
Vzhledem k omezeným statistickým údajům je obtížné odhadnout, kolik peněz by mohla na své vojenské schopnosti vynaložit. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí například Severní Korea v roce 2019 pravděpodobně vydala na obranu přibližně čtyři miliardy dolarů, což představovalo 26 % jejího odhadovaného hrubého domácího produktu. To je nejvyšší podíl mezi 170 zeměmi, které zpráva zkoumala. Pro srovnání, Česká republika dlouhodobě nesplňuje ani závazek 2 % HDP na obranu, jak požaduje NATO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.