Ústavní soud na začátku týdne zrušil paragrafy, jimiž poslanci stanovili pevnou výši platové základny soudců. Šlo o jejich „zmrazení“ pro rok 2025 na základně 121 685 korun, od které se potom odvíjí výše platů podle soudcovských tabulek.
Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?Anketa
Po rozhodnutí Ústavního soudu se základna zvedne výrazně přes 130 tisíc, a navíc mají mít soudci nárok na zpětné doplacení od začátku roku 2025. Podle odhadů Ministerstva spravedlnosti to bude státní pokladnu stát 620 milionů korun, dříve přitom odhadovalo 800 milionů.
Zmrazení bylo provedeno jednorázovou zákonnou novelou, která měla „přebít“ automatické novelizace soudcovských platů, odvíjející se od výše průměrné mzdy. Nebylo to poprvé, nedávno poslanci takto „zmrazili“ soudcovské platy v letech 2022 a 2024. Podobně bývaly zmrazeny i platy dalších ústavních činitelů, ale soudci si na toto omezení celkem pravidelně stěžovali a Ústavní soud jim obvykle dával za pravdu.
Problém se odvíjí od výkladu české ústavy, podle které jsou zástupci moci soudní považováni za součást skupiny „ústavní činitelé“. Do ní spadají společně se zástupci mocí zákonodárné a výkonné, tedy politickou reprezentací země. A ta se čas od času rozhodne veřejně předvést, jak dýchá s národem tím, že si „zmrazí platy“.
Základem platů veřejných činitelů je už od roku 2004 průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství za předloňský rok, z níž se určí platová základna vynásobením koeficientem. S jeho výší se ale někdy „čaruje“ podle politické poptávky.
Soudcům se ale obvykle nelíbí, že kvůli politikům je krácena jejich valorizace. Obraceli se na Ústavní soud, který opakovaně konstatoval, že situace soudců a politiků je jiná a jejich platy by v rámci kategorie „ústavní činitelé“ měly být odděleny. Roky se mluví o nové legislativě místo současného zákona o soudech a soudcích, která by mimo jiné vytvořila zvláštní samosprávný orgán, který by platy soudců řešil tak, aby nebyly součástí politické licitace.
Fotogalerie: - Poslední schůze
Tentokrát podnět ke zrušení „zmrazení“ podal soudce okresního soudu v Děčíně, který se domáhal dorovnání platu a náhrad podle původní valorizace soudcovských platů.
Že se soudci ozvou, se dalo očekávat už od doby, kdy byla na začátku roku novela přijata.
„Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt ÚS, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá,“ shrnul tehdy server Česká justice.
Zástupci soudcovské samosprávy žádali prezidenta Petra Pavla, aby návrh vetoval. Odkazovali na starší judikaturu Ústavního soudu, podle které materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti a vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně, byť některé škrty, třeba v rámci finančních přesunů po živelní katastrofě, se dají pochopit. Právě tímto argumentem „přiměřenosti“ jsou úpravy valorizace zdůvodňovány.
Jsou to i jejich platy...
„Platy ústavních činitelů jsou navázány na průměrnou mzdu všech zaměstnanců. Roste-li průměrná mzda všech, roste i ústavním činitelům. Když neporoste, nebudou se zvedat ani platy ústavních činitelů. Chyba Ústavního soudu je v tom, že se stará jen o soudce. Tím z nich vytváří kastu nadlidí. Měl by zmrazení zrušit všem dotčeným, nebo nikomu,“ říká pro ParlamentníListy.cz ústavní právník Zdeněk Koudelka, kterého kdysi Václav Klaus navrhoval na ústavního soudce.
„Ústavní soudci ve své většině dokazují, že jim jde jen o platy soudců, protože jsou to i jejich platy,“ krčí rameny. Je podle něj zřejmé, že o rovný přístup ke všem ústavním činitelům zde tak úplně nejde, spíše platí, že bližší košile než kabát.
„Ústavní soud neustále (předvídatelně) tvrdí a tvrdí, že platové restrikce vůči soudcům musejí mít podobu restrikcí v celém veřejném sektoru, avšak pro pět ran do soudcovské čepice, tento postoj záhadně zmizí, když se řeší naopak navyšování platů pouze a jen soudců,“ souhlasí i Petr Kolman.
Rozhodnutí Ústavního soudu se podle něj v zásadě dalo předvídat, to ale automaticky neznamená, že je správné a spravedlivé.
„Drtivá většina zaměstnanců veřejného sektoru je na tzv. platových tabulkách, které nedrží krok s růstem průměrné mzdy, respektive za dosluhující vlády se zvedly jednou o procentuální částku a jednou o fixní částku pár tisíc,“ připomíná.
Reálně je to tedy tak, že zaměstnancům ve veřejném sektoru se platy zvyšují nepravidelně a obvykle o pár stovek. „Soudcům se oproti tomu v návaznosti na automat zvyšují platy meziročně o vyšší tisíce korun – u vyšších soudů meziročně klidně o deset tisíc a více,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Vypadá to podle něj velmi účelově, když Ústavní soud jednou diskriminaci vidí a kritizuje a jindy nevidí.
Připomíná navíc, že Ústavní soud vůbec nezohledňoval ekonomickou realitu soudcovských platů, což se odchyluje od jeho dřívější judikatury, kdy v případě důchodů hovořil o tom, že příjmy musejí odpovídat ekonomické situaci státu.
Důchodce se nemůže spoléhat, u soudců šermují ústavou
Ústavní soud v roce 2023, když zamítl stížnost hnutí ANO na škrty ministra Jurečky ve valorizaci důchodů, do nálezu vepsal: „Oblast důchodového zabezpečení představuje značně specifickou materii, kdy dochází k napětí mezi legitimním očekáváním (a zájmem) příjemců důchodů na straně jedné a veřejným zájmem na právní úpravě, která by odpovídala aktuálním společenským poměrům a ekonomické situaci státu, s ohledem na něž se již jednotlivec nemůže spoléhat na ‚neměnnost‘ právního řádu“.
„Seniorům autoritativně řekl, že mají dýchat se společností – proto nižší nárůst důchodů je prý legitimní, ale u samotných soudců to neplatí? Dělají si snad z lidí legraci? Jsou to nadlidé?“ ptá se doktor Kolman.
V případě soudců autorka nálezu Zuzana Dolanská Bányaiová uvedla: „Tíživá finanční situace může být jedním z důvodů pro přijetí dočasné restrikce soudcovských platů. Ústavní soud však má pochybnost o tom, že vláda a Parlament skutečně pokládaly finanční situaci za tak tíživou.“
Restrikce valorizace soudcovských platů pro rok 2025 podle ní proběhla v situaci, která nebyla tak výjimečná, aby restrikci ospravedlňovala. A připomněla, že Úřad vlády si ve stejné době navýšil náklady na svůj provoz z 1,2 miliardy téměř na 1,6 miliardy korun.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa hovořil o tom, že zmrazení soudcovských platů bylo porušením ústavy, které nesmí být tolerováno ani z ekonomických důvodů. Navíc hovořil o tom, že ze strany poslanců šlo o úmysl.
Platy soudců již několik let převyšují 100 tisíc korun už od začínajícího soudce na okresním soudě, který, jak připomíná Petr Kolman, soudí bazální prvoinstanční kauzy. Platy se jim nadále zvyšují s přibývající praxí, například jedez ze soudců na obvodním soudě v Praze (obdoba okresního soudu) bere podle serveru Hlídač státu 189 tisíc korun.
V případě soudních funkcionářů se pohybujeme ještě výše, v médiích se hovoří až o částkách kolem 350 tisíc korun měsíčně.
Fotogalerie: - Soud s Popelkou
„Začínající okresní soudce má dnes vyšší plat než náměstek ministra spravedlnosti či vnitra – absurdní. Navíc má na rozdíl od poslanců a senátorů celoživotní jistotu,“ dodává Petr Kolman. A často působí a žijí v regionech, kde je platová základna výrazně nižší než ve zbytku republiky.
Jeho slova potvrdil i ústavní soudce Jan Wintr, který se jako jediný postavil proti argumentaci formulované kolegyní Dolanskou a ve svém disentním stanovisku napsal: „Soudce krajského soudu s pětiletou praxí má o 21 % vyšší plat než poslanec a po zásahu Ústavního soudu bude mít o 29 % vyšší. Soudci krajských soudů s praxí delší než 26 let budou mít po zásahu Ústavního soudu plat vyšší než ministři, soudci Ústavního soudu plat vyšší než vicepremiér a místopředseda Nejvyššího soudu bude mít plat premiéra.“
Kolman navíc se zkušeností právníka i akademika poznamenává, že výkony českých soudců rozhodně nejsou tak skvělé. U vyšších soudů za ně navíc podstatnou část práce odvádějí asistenti a asistentky.
„Možná by stálo za úvahu uzákonit, že poslanci mají nárok na stejný plat jako soudci krajského soudu, paradoxně by si dost polepšili,“ uzavírá s nadsázkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Jsou čeští soudci přepláceni?
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
