Podle Švihlíkové by bylo zjednodušené tvrdit, že nová vláda přebírá ekonomiku v ideálním stavu. Připouští, že česká ekonomika sice roste, a to především díky spotřebě domácností, klíčovou podmínkou dalšího vývoje je ale růst reálných mezd a udržení poptávky tak, aby směřovala hlavně k českému zboží a službám. Zároveň upozorňuje na slabý výkon průmyslu, úbytek pracovní síly i dlouhodobě nízký index nákupních manažerů, který nenaznačuje výraznou expanzi sektoru. Přestože koruna vůči dolaru posílila a působí protiinflačně, dlouhodobé strukturální problémy české ekonomiky podle ní nezmizely. 

„Bylo by jednoduché říct si, že nová vláda přebírá ekonomiku v úplně ideálním stavu. Ano, ekonomika roste, ale roste zejména díky spotřebě domácností. Nikam ovšem nezmizely dlouhodobé strukturální deformace české ekonomiky. Rozpočet je důležité téma, ale máme podstatně větší rizika, než je rozpočet. Ta rizika přicházejí zejména ze zahraničí a zároveň se týkají i našich dlouhodobých problémů, jako jsou bydlení, nízká konkurence na trzích, situace v zemědělství, potravinářství a ceny energií,“ shrnula Švihlíková.

Následně popsala další zásadní rizika, která podle ní budou určovat vývoj ekonomiky v příštích letech. Upozorňuje na vysokou míru globální nejistoty, rostoucí bezpečnostní hrozby i proměnu mezinárodního uspořádání světa. Jako zásadní rizika Švihlíková zmiňuje následující: „To znamená, jakým způsobem bude ukončená válka na Ukrajině, jakými směry se dá do pohybu velké množství lidí, což má svá obrovská rizika nejen ekonomická, ale zejména bezpečnostní. Pokračující úpadek Evropské unie, nemyslím pouze v ekonomickém smyslu slova, ale v tom celkovém, zahraničněpolitickém. Rozrůstající se militarizace, o které se stále více zemí, nejen v EU, domnívá, že právě to bude ten pravý růstový impulz. Značná míra nejistoty, omezování investic, nárůst rizikových prémií. I poslední dění ve Venezuele znamená, že se jednoznačně rozšiřuje blokové uspořádání světa. Rizika jsou tedy velmi výrazná,“ zdůraznila ekonomka.