„Na ČT1 běží OVM, kdy při pohledu na aktéry je dopředu člověku ouzko. Podivná postava eurokomisařky s generálem, který nosil komunistické frčky a dnes má plnou pusu pruhů a hvězd. Jejich debatu moderuje aktivista v rouchu redaktora veřejnoprávní televize. Snad jen účast pana Přibáně má předstírat onu veřejnoprávní nezaujatost. Ať žije 30 let svobody,„ poznamenal k vysílání poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna.
Fotogalerie: - Kocábův Vabank
„Kdyby za ‚ liberály‘ kandidoval na post prezidenta zubař, v OVM ČST Praha nasadí téma ‚Extrakce zubů moudrosti‘,“ podotkl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
„V ČST Praha už mají zkušenosti, jak propagovat ‚liberálního‘ prezidentského kandidáta a tvářit se, že to propaganda není. To si vymyslíte krycí téma. Třeba ‚Západ a jeho další cesta‘. A šup s kandidátem do OVM. Že je to nepoctivé? To ČST Praha netrápí,“ poznamenal také Ovčáček.
„Dnes v OVM se paní komisařka Jourová, pan generál Pavel a pan profesor Přibáň docela pustili do prezidenta Macrona za jeho rozhovor pro The Economist o NATO... Aniž by zmínili složitý vztah Francie k NATO, jak vždy byl. De Gaulle dokonce nějaký čas držel Francii mimo vojenské struktury NATO. Taky nikdo nezmínil, že po odchodu Británie zůstává Francie jedinou skutečnou vojenskou mocností v EU. Kromě toho se Macronovi v pořadu vyčetlo, že brání vstupu zemí západního Balkánu do EU. Jako že když ty země budou v EU, tak budou chráněny před ruským vlivem. Jenže Maďarsko tuto perspektivu velmi problematizuje,“ podotkl filozof a publicista Boris Cvek.
„V OVM tzv. debatují Jourová, Přibáň a Pavel. Dle očekávání říkají jinými slovy totéž. A komu se tahle ‚pluralita‘ názorů nelíbí, je ruský troll a chce zničit nezávislost ČT. Ne, ale fakt. Tohle už je fraška. Politické školení mužstva,“ poznamenal k vysílání europoslanec za ODS Jan Zahradil.
„Nevím, proč bych měl očekávat, že se z neschopného generála stane mávnutím kouzelného proutku schopný politik. Pokud má být tenhle horský myslivec opravdu tím hlavním sólokaprem Američanů pro rok 2023, tak jsem v zásadě v klidu. Na toho by stačil i Jirka Ovčáček,“ poznamenal expert na oblast Blízkého východu Petr Markvart.
„Přátelé, abych nemusel číst stále dokola komentáře některých podezřívavějších jedinců, tak si to vyjasníme – nikdy nebudu podporovat na úřad prezidenta ani generála Petra Pavla, ani Václava Klause ml. Toho prvního proto, že nechci na Hradě gumu, a toho druhého proto, že se na něj nechci pět let dívat jak mele ty své populismy. Takže z kritických komentářů vůči Pavlovi nevyvozujte, že fandím VK ml, a vtipy na VK ml nekomentujte otázkou, jestli je generál lepší. Chápu, že pro řadu z vás je obtížné udržet v hlavě dva myšlenkové koncepty zároveň, ale musíte se s tím smířit,“ poznamenal marketingový expert Jakub Horák.
„A nemohl by mi někdo říct, v čem se Moravec liší od Soukupa? Když si Emanu... totiž Václav Moravec pozve Petra Pavla, Věru Jourovou a prof. Přibáně, tak je to stejné, jako když si Soukup pozve sám sebe. Akorát Soukup si to i zaplatí. Moravcovi to platíme my,“ poznamenal právník Tomáš Tyl.
Dvě výzvy stojící před EU i Českem
„Mráz, který přichází z Kremlu, a zároveň globální oteplování,“ začal Moravec pořad stanovením dvou výzev, které dnes stojí před EU a tedy i před Českem. Poté připomněl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého „se NATO nachází ve stavu mozkové smrti“. Kvůli nepředvídatelnosti prezidenta USA Donalda Trumpa a kvůli invazi Turecka na severu Sýrie. Jourová ve shodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou konstatovala, že Macronova slova byla příliš silná.
„Osobně si myslím, že bychom se měli vyvarovat všeho, že se v Kremlu bude slavit. Já si myslím, že toto byla pro Kreml dobrá zpráva. EU jasně říká, že NATO je náš dobrý partner, že nebudeme budovat paralelní strukturu, ale také to, že si občané přejí, aby se více investovalo do obrany,“ konstatovala Jourová.
Evropský rozpočet podle ní počítá s prostředky na budování společné obrany. Po roce 2020 by prý do této oblasti mohlo jít až 17 miliard eur. EU se podle ní musí vyrovnat se situací, kdy se americký prezident staví kriticky ke spolupráci v Evropě.
Pavel chápe Macronova slova tak, že francouzský prezident se snaží zvýšit svou váhu v EU. A zároveň má za to, že slova francouzského prezidenta musela potěšit v Kremlu. „Souhlasím s tím, že z toho jistě měli v Kremlu radost, protože to narušuje jednotu Aliance a nahrává to tomu plánu prezidenta Putina ve stylu rozděl a panuj,“ upozornil Pavel. Jedním dechem dodal, že ne všichni členové EU souhlasí s tím, aby Francie byla vůdčí silou evropského společenství.
Přibáň nabídl i trochu jiný pohled. Macronův projev lze číst také jako výzvu, abychom se svou bezpečností začali něco dělat, abychom se o ni začali více starat. „Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kde EU není náhražkou NATO, ale EU by mohla hrát v případných krizích daleko větší roli, než hraje doposud. Ale EU na to v tuto chvíli nemá. Když se podíváte na výdaje USA a Číny, tak evropské výdaje jejich hodnoty nedosahují,“ upozornil právní filozof.
I Přibáň věnoval pozornost Rusku. Ukazuje se podle něj, že Rusko chce být velmocí, kterou kdysi bývalo, ale ekonomicky je příliš slabé, tak se snaží ovlivňovat své okolí např. šířením dezinformací a podobnými metodami.
Měli bychom si prý ale také přiznat, že dnes žijeme v multipolárním světě, kde idea globalizace pokulhává. Stojí tu proti sobě USA, Rusko a Čína – a EU, která chtěla být výkladní skříní globalizace a silné občanské společnosti, si hledá novou roli.
Přibáň však také znovu zopakoval, že Rusko vojensky nestačí NATO a ekonomicky EU, takže na hrozby z Kremlu je třeba reagovat, ale reagovat adekvátně. „Já vůbec to riziko nepodceňuji a Vladimir Putin je člověk s myšlením KGB nebo FSB, ale je třeba na to reagovat racionálně,“ upozornil Přibáň.
Když se znovu dostal ke slovu generál Pavel, upozornil, že turecký prezident Recep Erdogan dlouhé týdny opakovaně říkal, co plánuje na severu Sýrie, ale v té době nikdo nepřišel s alternativou. Německá ministryně obrany přišla s alternativním plánem až po začátku invaze, což už podle Pavla bylo pozdě. Pak se nelze divit, že Donald Trump a Recep Erdogan jednají individuálně. „Protože jim nikdo nenabídl alternativu,“ pravil generál Pavel.
„Já se trochu obávám, abychom v EU nepřevzali tzv. twitterovou diplomacii, kterou uplatňuje pan Trump,“ varovala poté Jourová.
Přibáň konstatoval, že ve vztahu k Turecku selhala především německá diplomacie. K selhání prý došlo ve chvíli, kdy se jednalo o zadržování migrantů v Turecku. „Tady selhala především německá diplomacie, protože EU už měla připravený plán, který se velmi podobal modelu španělské migrační politiky na severu Afriky, ale v tu chvíli zahájila německá diplomacie vlastní jednání,“ upozornil právní filozof.
Pokud by byl politikem, postupoval by prý vůči Turecku razantněji. „Kdybych byl politikem, tak to zmíním. Tak zmíním, že pokud vy chcete otevřít hranice, tak mi můžeme zavřít finanční toky. Já bych řekl, že pokud chce Turecko být důvěryhodným partnerem, tak nemůže jednat tak, jak jedná,“ poznamenal Přibáň.
Jourová konstatovala, že budoucí Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen může důrazněji reagovat na okolní hrozby.
Poté se ještě jednou vrátila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který brání rozšíření EU o západní Balkán, a to podle Jourové není dobře, protože pokud tady neotevře svou náruč EU, může se stát, že se tyto země dostanou do sféry vlivu Ruska.
Tady generál Pavel zvedl varovný prst. „Já bych rozhodně nedělal z francouzského prezidenta nějakého externího pracovníka Kremlu. Myslím si, že jeho pohled plyne z negativní zkušenosti s rozšířením EU o naše země,“ upozornil generál Pavel. Konstatoval, že V4 je dnes v EU hodně kritickým uskupením a Macron se obává, že po rozšíření EU by se tábor kritických zemí, které nenabízejí pozitivní řešení, ještě rozšířil.
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?Anketa
Pavel to přikládá tomu, že politici o EU mluví v poslední době přece jen o něco pozitivněji než před pár lety.
V Maďarsku či v Polsku se staví k EU lidé kritičtěji, protože EU upozorňuje na tamní problémy v justici či v oblasti snahy o ovládnutí různých institucí. Přibáň konstatoval, že i v Česku máme s justicí určité problémy, např. byl vyměněn ministr spravedlnosti v době, kdy byl předseda vlády stíhanou osobou, ale pořád jsou naše justiční problémy o řád menší než právě v Polsku a v Maďarsku.
Naším problémem však prý je, že v nových členských státech EU se zpochybňují nepsaná pravidla, podle kterých instituce fungují. Zpochybňují se např. nepsané ústavní zvyklosti. To se ve Francii či Velké Británii neděje. Tam podle Přibáně občané spoléhají, že ať už zemi povede sebevětší populista, neodváží se porušit zákon a vytáhnout do boje proti klíčovým institucím.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
