O spolku NaZemi se v poslední době hovoří zejména v souvislosti s propagací hnutí „nerůstu“ i nákladnými aktivitami, na něž šlo z veřejných rozpočtů dohromady již přes 46 milionů korun. Například na projekt „Škola emancipace“ v roce 2020 tato organizace dostala až 23 358 355 Kč z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Spolek se „proslavil“ zejména skrze osobu Tadeáše Žďárského, jenž v něm pracuje od roku 2020 a od minulého roku je také v jeho předsednictvu. Právě Žďárský je též nejvýraznějším hlasatelem „nerůstu“ – teorie požadující zastavit ekonomický růst, okupovat podniky, rozdělit prostředky mezi pracující, stanovit maximální výdělek či omezovat bohaté.

„Ve společnosti posedlé růstem a s obrovskými nerovnostmi v rozdělení zdrojů je ale také důležité začít otevírat otázku limitů. Je nutné zajistit, aby omezené zdroje na planetě lidé nevyužívali na úkor ostatních či na úkor budoucích generací. Je tedy nutné zavést politiky zajišťující to, že se nepřekročí tzv. ekologické maximum. V této oblasti se nejčastěji diskutuje politika maximálního příjmu – tedy násobek příjmu minimálního, po jehož překročení by se všechny další příjmy danily 100 procenty,“ píše kupříkladu Tadeáš Žďárský ve své knize „Čas dorůst. Metody, jak dosáhnout vytyčených cílů“.

Kromě rozvoje této teorie se pak spolek věnuje taktéž výuce na školách. Jedním z projektů byla třeba „Škola emancipace“, na niž neziskovka NaZemi jen v roce 2021 obdržela 5 249 000 Kč od českého Ministerstva školství.

Projekt hlásal, že chce změnu přístupu k výuce, její „demokratizaci“, rozvoj kritického myšlení a hlavně zapojení témat, která je podle těchto aktivistů nutné u dětí rozvíjet – například týkající se genderu a LGBTQ+. Připojen byl též návod, jak by měli přistupovat k žákům i samotní učitelé. Třeba s ohledem na to, že se prý stále více žáků a studentů identifikuje jinak než muži a ženy. Učitelé by kupříkladu měli ve škole svým žákům dovolit, jakým jménem i rodem budou oslovováni.

Spolek NaZemi se však nesnaží jen měnit prostředí na školách, nýbrž i samotné studenty – konkrétně se tak snaží například skrze projekt „Generace symbiocén“.