Diskusí o prvním kole prezidentských voleb ve Francii, které se v pořadu Události, komentáře zúčastnili europoslanci Pavel Telička, Kateřina Konečná, Pavel Svoboda a Petr Mach, začíná Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Řídil ji pan Takáč a byla velice zvláštní. Nejen proto, že posadila na jednu stranu jakoby názorového spektra pana Macha s paní Konečnou a na druhou stranu pana Teličku s panem Svobodou. To samo o sobě je velice bizarní, protože jak víme, paní Konečná je komunistka, pan Mach je Svobodný, respektive tedy konzervativec. Pan Telička je politicky zcela bezbarvý a pan Svoboda je hlavním ideologem a příslušníkem jediné strany, a ta se jmenuje Pavel Svoboda,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Lidovecký zástupce totiž mluví zásadně sám za sebe. „Ovšem to sám za sebe znamená, že opakuje fráze, které vyslechl v Evropském parlamentu nebo v zákulisí různých evropských institucí. Když se chceme dozvědět oficiální stanovisko, co si dnes povídají v Evropském parlamentu nebo v Evropské komisi a chceme ho mít v mediálně předžvýkané podobě a náležitě propagandisticky upravené, tak si poslechneme kdykoli na jakékoli téma pana Svobodu. Je to unikátní příklad člověka, který se tak identifikoval s tou institucí, až ztratil vlastní osobnost, pokud vůbec někdy nějakou měl. Pamatuji si ho jako ministra pro legislativu české vlády a nevybavuji si, že by někdy za sebou zanechal nějaké dílo, které by zasloužilo vzpomenout. Takže do Evropského parlamentu se hodí velice ústrojně, tam jsou většinově takoví zasloužilí jedinci,“ poznamenává ironicky mediální analytik.
Český europoslanec v České televizi hájil ignorování českých zájmů
Na europoslanci za KDU-ČSL ho fascinovalo, jak přesvědčeně hovoří o vícerychlostní Evropě. „Přitom to je na první pohled naprosto diskriminační opatření silných států, Německa a Francie, i když kdoví, jak to dopadne ve Francii, pokud zvolí prezidentku, a ne pana Macrona. Svoboda říká, že buď budeme jen pasívně konat podle předpisů té eurozónové prvorychlostní Evropy, nebo budeme moci ovlivňovat rozhodování. Tedy že bychom byli ti lepší, ti více nalepení na to prvorychlostní evropské schéma. Ale to je přece absurdní a z mnoha důvodů naprostý nesmysl. Za prvé je naše hlasovací síla už z principu – jsme malá země – velmi malá. Je také omezená tím, že naše ekonomika je velmi závislá na německé, čili naše hlasovací síla je odvozena od německého názoru, o čemž samozřejmě pan Svoboda nemluvil,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Navíc jsme se Lisabonskou smlouvou, kterou jsme před lety ratifikovali, odsoudili do pozice černého vzadu, který musí poslouchat a čekat, až mu spadne ze stolu něco drobků, aby se o ně popral s jinými podobně postiženými, s Bulharskem, Chorvatskem či Rumunskem. „To je tak diskriminační, až je to do nebe volající. A jestliže český, podtrhuji český, europoslanec v České, podtrhuji České, televizi takto brutálně obhajuje ignorování českých zájmů v Evropském parlamentu, v Evropě a v jakékoli geopolitické konstelaci, tak bychom se měli zamyslet, jestli tam takové zástupce chceme a jestli se něčeho takového vůbec chceme účastnit. Jinými slovy, myslím si, že je nejvyšší čas začít debatu o ‚czexitu‘. Protože jestli nás v těch institucích zastupují lidé tohoto typu nebo typu pana Teličky, který se doškrábal do vysoké funkce, což je asi to nejdůležitější v jeho politické kariéře, tak to je dost tristní,“ míní mediální odborník.
Moderátor nechal Teličku, aby bez obalu urážel jiného účastníka debaty
Nedá mu to, aby se nezastavil u moderátora pořadu Daniela Takáče. „Byl jsem jeho výkonem úplně fascinován. Když pan Telička naprosto bez obalu urážel pana europoslance Macha a měl naprosto otevřené a poměrně hrubé narážky na jeho zřejmě tedy domněle sníženou inteligenční potenci, tak to pan Takáč nechal být. Nechal pana Teličku domluvit všechny ty urážky, neurovnal to, nepostavil se k tomu, jak by jako moderátor veřejnoprávní televize měl. Neusadil tedy Teličku, nebyl schopen mu říct: ‚Podívejte se, tyhle způsoby si nechte do Evropského parlamentu, ale ne do České televize, tady se k sobě chováme slušně.‘ Zřejmě mu to neřekl proto, že to neplatí a že se k sobě v České televizi slušně nechovají,“ domnívá se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Na moderátorovi mu také vadilo, že po celou diskusi stavěl jakousi umělou dichotomii, dělil její účastníky do dvou skupin. „Ale to je nejen Takáčova věc nebo věc České televize, to je věc valné části mainstreamových médií a politiků, že stavějí uměle dva světy proti sobě. Jeden svět tzv. ‚proevropský‘ a druhý tzv. ‚protievropský‘, což je naprostý nesmysl. Za prvé je to lingvistický nesmysl proto, že nemůžeme být proevropští ani protievropští prostě proto, že jsme součástí kontinentu zvaného Evropa. Nejsme jedenapadesátým státem USA, nejsme kolonie Austrálie nebo Gabunu. Ale i kdybychom byli kolonií Gabunu, tak bychom stále byli kolonií na kontinentu Evropa, takže jsme součástí Evropy a nemůžeme být protievropští. Ledaže bychom to tady zlikvidovali, obyvatelstvo vyhnali na jiné kontinenty. Neumím si představit, jakým způsobem by se mohla realizovat naše protievropskost,“ přiznává mediální analytik.
Pokrytecky se zaměňuje postoj k Evropě za postoj k Evropské unii
Autoři takového dělení tím ve skutečnosti míní, že je někdo prounijní, nebo protiunijní. Podezírám je, že to takto pletou záměrně, že to není chyba jen v názvosloví, ale je to propagandistický kousek. Protože jestli řeknete, že jste protiunijní, tak to znamená, že máte nějaké kritické výhrady vůči Evropské unii jako instituci. Když řeknete, že jste protievropský, tak jste totální ničitel všeho: evropské kultury, evropských dějin od helénských, římských, židovsko-křesťanských tradic. Toho všeho jste ničitel, protože jste protievropský. Ale jestliže jste jenom protiunijní, tak jste jenom názorově jinde, než je ta instituce, která dnes rozhoduje o většině Evropy. To je základní pokrytectví, které nám naše mainstreamová média neustále podkládají, a proto jsou nenapravitelná. Proto nemají žádný potenciál ke zlepšení a ke změně, když používají tento způsob argumentace-neargumentace a pravdy-nepravdy,“ tvrdí Petr Žantovský.
Za druhé téma si zvolil čtvrteční roztržku mezi předsedou a prvním místopředsedou vlády, tedy mezi pány Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem. „To je záležitost, která se bude nepochybně ještě nějak vyvíjet, není uzavřená, určitě se dozvíme ještě spoustu zajímavých věcí. Mě na tom zaujalo více aspektů, které bych charakterizoval jako politická sebevražda pana premiéra v přímém přenosu. Ale ne proto, že útočí na svého vlastního prvního zástupce, ale proto, že rozkládá důvěru svých latentních voličů v sebe sama. Hezky to řekli ve čtvrtek v České televizi v Událostech, komentářích politolog Stanislav Balík a komentátor Bohumil Pečinka. Oba dva jinými slovy shodně říkali, že Sobotkův výpad proti Babišovi je hloupý minimálně z jednoho důvodu, a to, že teď už má jen dvě možnosti,“ připomíná mediální odborník.
Lidé v Česku bývají solidární s těmi, na nichž se páchají svinstva
Jednou z nich je ta, že bude důsledný a Andreje Babiše z vlády odvolá. „A to se mu velice vymstí, protože z Babiše, jak správně říkal pan Balík, udělá hrdinu, který bude mít půl roku na to, aby jezdil po českých městech a dělal ze sebe mučedníka. Pak zvítězí ne s třiceti procenty, ale třeba s pětačtyřiceti. I to se může stát za takových okolností, protože lidé jsou na tyto situace velmi citliví. Vzpomeňme si na Sarajevský atentát, kdy velmi nechutná akce pana Pilipa s panem Rumlem odstranila Klause z vlády, donutila ho k demisi, ale vyvolala úplně opačnou reakci, než její iniciátoři očekávali. Tedy vlnu spontánní lidové sympatie s Klausem, protože český lid přece jenom, ať si o něm Václav Havel myslel cokoli ošklivého, má jednu výbornou vlastnost. A tou je solidarita s lidmi, jimž bylo nějak ublíženo, prostě nemáme rádi, když se na lidech páchají taková svinstva,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To se ukázalo u Sarajevského atentátu i v následném opětovném vzestupu Václava Klause. „Může se to vymstít i panu Sobotkovi. A když Babiše neodvolá, tak se stane totálně směšným a naprosto politicky vyřízeným. A teď si položme otázku, jestli to náhodou není mnohem sofistikovanější, než si myslíme a jestli to třeba nezačalo slovem ‚ojebat‘, které někdo vnutil panu Sobotkovi do úst, ačkoli mu je absolutně cizí a v jeho rétorice nic takového nikdy nebylo. Jestli se tedy nejedná o snahu Sobotku dehonestovat a v podstatě mu namydlit schody. Možná dokonce poškodit tu stranu ve volbách, aby bylo možné pana Sobotku odstranit z jejího vedení, protože to by konečně byl důvod. To se tak dělá, je to tak zvykem ve slušné společnosti. Také pan Klaus odešel z vedení ODS, když v roce 2002 strana neuspěla ve volbách podle svých představ. Předseda strany nese za její volební výsledek zodpovědnost,“ podotýká mediální analytik.
Možná to není premiérovo sebevražedné počínání, ale snaha ho „ojebat“
Tuto svou úvahu odvozuje i od zdrženlivých reakcí některých funkcionářů ČSSD. „Například pana Chovance. A aniž bych chtěl rozvíjet konspirační teorie, tak myšlenka o tom, zda nejde náhodou o snahu ‚ojebat‘ pana Sobotku, když použiju slovo, které použil on, tak to není úplně nesmyslné. Tak by bylo dobré připomínat ještě další věci, které se nepřipomínají. Panu Sobotkovi v tuto chvíli nerozumím. Málokdy se mi stane, že bych neměl nějaké vysvětlení pro nějaký čin, v tomto případě ale pro to žádné politicky přijatelné vysvětlení nemám. Skutečně mi to připadá jako sebevražedné počínání, protože pan Sobotka je v tuto chvíli velmi snadný terč. Mohu připomenout to, co se připomíná docela dlouho, že to byl pan Sobotka, kdo prodal na Ostravsku doly Bakalovi a spoluzpůsobil tam desítkám tisíc lidí velké problémy se zaměstnáním, ohledně bytů a tak dále. Ten kšeft přece udělal ministr financí Sobotka a bylo to za vlády sociální demokracie,“ poukazuje Petr Žantovský.
„Také bychom si měli připomínat, že Andrej Babiš byl – a nikdy se tím netajil a byla toho tehdy plná média – přátelsky spojen se Stanislavem Grossem a jeho kruhy a jeho rodinou a pomáhal mu financovat nějaké estrády před volbami. To všechno se provádělo za vlády ČSSD a v té vládě seděl pan Sobotka. Tak kde se teď v panu Sobotkovi objevil naráz ten Jánošík, který chce prověřovat Babišovo podnikání, když u toho celá ta léta byl? Viděl do něj, pokud do něj neviděl, tak tam neměl co dělat, a tím víc by měl dnes mlčet. Každopádně Česká televize zatím, jak jsem si povšiml – od té doby, co řekli, že na něco mají mít názor, si na to dávám velký pozor – na to nemá názor. To je dobře, protože to znamená, že je to mnohem sofistikovanější, než všichni ti názorotvůrci v České televizi. Jsem na ten vývoj zvědav, určitě o tom nemluvíme naposledy,“ nepochybuje mediální odborník.
Asi náhodou byli generální ředitelé ČT a ČTK zvoleni v tu samou dobu
Na závěr si nechal volby generálních ředitelů České televize a ČTK. „Své posty obhájili pan Dvořák a pan Majstr a bylo to ve stejný den. Já na náhody moc nevěřím, takže si těžko umím představit, že se to všechno odehrálo náhodně podle stejného scénáře. Obnovený mandát obou dosavadních ředitelů ve stejný den přece nemůže být náhoda, to by na tom světě bylo asi něco zvláštního. Druhý pohled na věc je ten, že Česká tisková kancelář samozřejmě nemá ten fatální význam, jak si někteří politici myslí, že má Česká televize, ale má jiný vliv. Musíme si uvědomit, že to je jediná česká tisková agentura, která je tím prvním sítem na propouštění informací k veřejnosti skrze potom další různá transferová místa, média a jiné komunikační prostředky,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský na adresu instituce, která se zapsala do historie tím, že nevídanými čachry znemožnila v roce 2009 právoplatně zvolenému generálnímu řediteli ujmout se své funkce.
Samotná Česká tisková kancelář může ze své podstaty fungovat jako první cenzorní bariéra. „Ať už tím, že přes ni určité typy informací neprojdou nebo že jiné typy informací jsou třeba ve svém významu naddimenzovány. Nebo tím, že se mluví jenom o nich, a tak se mluví méně nebo vůbec o jiných a tak dále. Toto dělá Česká tisková kancelář a má to v principu v popisu práce. To je její vliv. Proto bych tedy vůbec nepodceňoval volbu ředitele České tiskové kanceláře, i když v médiích se to moc nerozmazávalo, protože Dvořák s Českou televizí je přece jen více na ráně, je víc vidět a více se o tom diskutuje. Ale ČTK vůbec není bez významu, jak si mnozí myslí. A nepodceňoval bych to. Proto říkám, že to nemůže být náhoda, že se to odehrálo podle stejného scénáře a ve stejný den,“ zdůrazňuje mediální analytik.
Dramaticky vyhlížející čísla radní od volby toho jediného neodradila
K volbě Petra Dvořáka napsal pro dnešní Mladou frontu Dnes celostránkový analytický materiál, z něhož považuje za nejdůležitější to, co se týká ekonomických ukazatelů. „To, jaké důvody a jaké průvodní jevy mohly provázet volbu Petra Dvořáka, jak se k němu staví jednotlivé politické subjekty, tam popisuji. Ale absolutně nejdůležitější na té volbě je to, když pominu, že patnáct nula je opravdu legrační výsledek, to je skutečně Severní Korea, že těch patnáct lidí, kteří hlasovali pro pana Dvořáka, zcela ignorovalo veřejně dostupný materiál, který přednesl 11. dubna na konferenci v Senátu inženýr Žádník. Dokumentoval v něm způsob, jakým hospodaří Česká televize. Ten materiál je veřejně dostupný, i když třeba Seznam TV, který konferenci natáčel, potom o ní referoval a její záznam dal na své stránky, tak příspěvek inženýra Žádníka v něm vynechal a téměř o něm nebylo ani řeči,“ upozorňuje Petr Žantovský.
MATERIÁL RADKA ŽÁDNÍKA SI MŮŽETE PROSTUDOVAT ZDE
Ing. Kateřina Konečná
Z toho plyne, že argumentace jasně mluvícími čísly je velmi nemilá a nepříjemná lidem, kteří nechtějí poslouchat tento typ skutečnosti. „A je s podivem, že patnáct lidí takto hlasovalo, ačkoli tyto informace museli mít k dispozici. Pokud je nemají k dispozici, tak nemají v té radě co dělat, pokud si nejsou schopni obstarat základní informace o tom, co, kde a kdy proběhne o České televizi, co o ní kdo, kde, jaký odborník, nebo neodborník řekne. A pokud se jim dostanou do ruky tato poměrně dramaticky vyhlížející, ale na skutečných podkladech nebo analýzách postavená čísla, a nezadají okamžitě audit hospodaření a místo toho odmění člověka, který to tam šest let tímto způsobem vede, novým mandátem na dalších šest let, tak to je docela zajímavá situace. Takže pak si klaďme otázku, proč to tak je. Na tuto otázku si asi umí odpovědět každý, kdo to trošku zblízka sleduje,“ dodává mediální odborník.
Ředitel může vyrazit za zvýšením poplatků a rozšířením i na jiné nosiče
Znovuzvolený generální ředitel ČT Petr Dvořák má v tuto chvíli nejsilnější pozici, jakou kdy v životě měl. „Dostal politiky na kolena, vnutil jim myšlenku, že díky České televizi uspějí ve volbách, to je celé. Chiméra o vlivu České televize byl jediný a hlavní důvod jeho zvolení. On je v tuto chvíli v tak silné pozici, protože volby jsou za půl roku, že může naprosto veřejně vystoupit se žádostí o zvýšení koncesionářského poplatku a rozšíření poplatného i na jiné nosiče. Nejenom na televizi, ale třeba i na počítač, tablet nebo mobil, protože tam všude lze sledovat obsah České televize. Já bych to, kdybych měl v sobě dostatek cynismu, na jeho místě udělal, protože v této chvíli má politiky na lopatě a může je velice snadno přimět, aby v podstatě sebevražedně před volbami s takovou věcí souhlasili. Protože ono po volbách je po potopě. To už je úplně jedno, politici něco odmávnou a Česká televize dostane nějaký bonus a než jí toho bonusu zbaví nějaká jiná politická reprezentace, tak to potrvá další hromadu let,“ připomíná Petr Žantovský.
_profil_top.jpg)
Z pohledu staronového šéfa veřejnoprávní televize jde tedy o naprosto úžasnou příležitost. „Teď máme šest let na to dělat si, co umíme, tak si na to přece musíme vystavět co nejlepší podmínky. Takhle bych uvažoval na místě pana Dvořáka, kdybych byl vybaven značnou mírou cynismu. Uvidíme, jak si bude počínat, uvidíme, v jakých krocích a v jaké rychlosti všechny tyto věci přijdou. Avšak o tom, že by měly být zpoplatněny počítače, tablety a mobily, mluvil pan Dvořák už před časem, tak na to jako by veřejnost už připravil, čili by to vlastně nebylo nic nového. A o zvýšení koncesionářského poplatku mluvil i někdejší šéf zpravodajství ČT Karel Novák, takže to také není nic nového, že se tady operuje argumentací, že poplatek už nebyl tolik a tolik let valorizován, a tudíž není možné za něj vyrobit více a lépe. Nu je to celé samozřejmě Potěmkinova vesnice a já jsem moc zvědav, jak rychle císařovi spadnou ty nové šaty,“ uzavírá mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
