Ministr zdravotnictví Jan Blatný úvodem odpověděl na otázku, kdy se podle něj naučí Česko žít s koronavirem. „To je složitá otázka, ale naučit se to musíme. Tak jako všichni ostatní, protože koronavirus přišel a bude tady s námi. A my se s ním opravdu musíme naučit žít tak, aby to pro nás bylo bezpečné a aby nás to co nejméně omezovalo,“ uvedl. Podle jeho slov různé země, které mají různé přístupy, často je to podle něj dáno různou mentalitou. A právě každá země si musí najít ten svůj přístup, míní Blatný.
On sám se domnívá, že se nám daří hledat náš přístup. „Já si totiž myslím, že v principu ani jiná cesta není. Já jsem v principu optimista a nemyslím si, že bychom se měli soustřeďovat na ty věci, které jsou složité nebo které nejdou, vždycky takové budou. Ale je spousta těch, které se daří, a myslím si, že možná kdybychom sami na sebe občas trošku méně žehrali a méně se zlobili, takže nám i toto půjde o něco líp,“ dodal.
„Já v žádném případě nechci, abychom před něčím zavírali oči anebo abychom si namlouvali něco, co není pravda, to určitě ne,“ sdělil. „Navzdory tomu ale tvrdíte, že jsme na tom dobře, že ta cesta je dobrá, že to co máme za sebou, v jaké situaci jsme, že je pozitivní zprávou,“ kontroval Kubal.
„Já si myslím, že je to zpráva o tom, v jakém stavu teď jsme. Určitě tím nechci říct, že všechno, co se stalo, je dobře, v žádném případě nechci ani náznakem zlehčit všechny ty smutné události, ke kterým došlo včetně toho, že řada našich spoluobčanů anebo třeba i našich příbuzných bohužel zemřela. Určitě nechci zlehčovat to, že velká část lidí má potíže se zaměstnáním, ale to je dáno tou situací, to je dáno tím covidem. A až jednou, a bude to chvíli trvat, budeme mít dostatek informací a nejenom statistických, ale obecně údajů o tom, jakým způsobem ta nemoc prošla celým světem anebo celou Evropou, chcete-li. Myslím si, že zjistíme, že jsou na tom všechny země velmi podobně,“ domnívá se Blatný.
Řada lidí ministerstvo zdravotnictví za poslední dobu opustila. 1. prosince národní koordinátor testování, 14. ledna ředitel Státního zdravotního ústavu, 19. ledna politická náměstkyně, 25. ledna národní koordinátor vakcinační strategie, 26. ledna náměstek pro zdravotní péči. Co se děje na ministerstvu zdravotnictví?
„Já si myslím, že se neděje nic zásadního. Já bych připomněl, že za normálních okolností, když nastoupíte do funkce, která může být daleko méně sledovaná a třeba i méně významná, jakkoliv nechci svoji funkci vůbec přeceňovat, než ta, kterou teď zastávám, tak začnete, tak začne počítat těch 100 dní nějakého hájení nebo nějakého zvykání si na tu pozici. To z pochopitelných důvodů nebylo možné, je to tak, a s tím jsem do toho šel. Ale myslím si, že právě to, že se snažím věci nějakým způsobem hodnotit, tak zhruba teď máme ty necelé tři měsíce. Já jsem poměrně bedlivě sledoval, jak ta situace tam funguje, snažil jsem se vyvarovat jakýchkoliv ukvapených kroků. A v současné době jsem vyhodnotil řadu věcí tak, že si myslím, že ministerstvo zdravotnictví tak, jak bylo postaveno, není nebo nebylo postaveno na krizové řízení. Bylo postaveno na takzvané mírové doby a v současné době je potřeba umět ho řídit i krizově, to nemůže člověk dělat sám. A z toho mohou plynout i některé personální změny, ke kterým by třeba za jiných okolností ani nedošlo. Takže ty personální změny nejsou z mého pohledu a nebyly mířeny nějak osobně, ale byly mířeny tak, abysme, abychom došli do situace, kdy máte kolem sebe lidi, kteří jsou schopni tady tohoto krizového řízení, které je nesmírně zatěžující. A mnoho z těch lidí do té pozice šlo, aniž by tušilo, že se vůbec někdy do takové situace dostanou,“ zdůvodnil odchody z ministerstva.
Náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo po svém odchodu tvrdil, že se s ministrem de facto vůbec nesešel, že se mimo velkých porad potkali asi na patnáct minut. „Já znovu zopakuji to, co jsem řekl, a právě to je jakýmsi odrazem toho, že máte o tom řízení nebo o tom vedení trošku jiný pohled. Nebo na něho máte různý pohled. Takže já, a řekl jsem to už opakovaně, si pana profesora nesmírně vážím jako člověka i jako odborníka ve svém oboru, a využil jsem té možnosti, že vzhledem k tomu, že my v současné době, v současné době běžela zkušební lhůta na ministerstvu, tak jsem se s ním takto domluvil. A znovu tím říkám nic než to, že ty představy byly odlišné. A já jsem využil možnosti vybrat si spolupracovníky tak, aby to fungovalo co nejefektivněji z mého pohledu,“ uvedl. A věří, že trvalou náhradu budeme mít brzy, povinnostmi je zatím pověřen náměstek Černý.
Své pak Blatný řekl i k odchodu národního koordinátora pro očkování Zdeňka Blahuty. „Pan doktor Blahuta je člověk, který, a já nechci nějakým způsobem hovořit příliš o jaksi konkrétních záležitostech třeba soukromých životů jednotlivých lidí a jejich zdraví. Ale situace se eskalovala kvůli té extrémní zátěži, nyní všichni mluvíme o tom, jaké jsou problémy s vakcínami, s jejími nedostatky. Je opravdu potřeba neustále koordinovat napříč celou republikou a třeba i nutnost nějakých opravdu jako zdravotních, nebo ne nutnost, ale zdravotní potíže a podobně, mě vedly k tomu, že jsem nechtěl pana doktora vystavovat dále tomuto tlaku,“ sdělil. „Nevěděl jste začátkem prosince, když budete nabírat člověka, který se nebude věnovat pouze tomu, co sám označujete za jednu z největších logistických operací v dějinách České republiky, že se může stát, že nebude stíhat?“ zeptal se jej Kubal.
„Stát se to může, ale to si myslím, že není problém pouze pana doktora, to je problém kohokoliv. Vy si někoho berete do svého týmu, protože máte...“ odvětil Blatný. Kubal se však nedal, protože jej zaujalo, že Blahuta byl zaměstnán jen pouze na půl úvazku. „Na půl úvazku, to je pro mě to klíčové slovo. V okamžiku, kdy budu chtít někoho, komu dám nejdůležitější úkol, který mám ve svém resortu, tak si nevezmu člověka napůl úvazku...“ řekl.
"Já si... Toto je věc, kterou jsem pověřil opravdu své personální oddělení, aby zajistilo smluvní vztah. Mně je v podstatě jedno, jestli je to půl úvazku, dohoda nebo něco jiného. Já zadám práci a řeknu jim, ať to nějakým způsobem zařídí. Takže toto není něco, čím já jsem se do detailů zabýval,“ dodal.
Závěrem se pak Blatný vyjádřil k situaci kolem úmrtí na covid-19. „I když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak v ten den máme kolem 150 mrtvých,“ řekl v minulých dnech Blatný.
„Pane ministře, kolik bylo těch nehod, které se takto vykázaly?“ zeptal se Kubal. „To je krásně vytržený text nebo sdělení z kontextu. Já bych chtěl říct, že v žádném případě, nikdo ani já nezpochybňuje, že zemřeli lidé, že jich zemřelo mnoho, že bude během této doby více lidí, než kdyby tady nebyl koronavirus. Mně se jenom úplně nelíbí ta neustálá snaha o to, kdo je nejlepší a kdo je nejhorší, o neustálé srovnávání v průbězích a hodnocení různých tabulek a žebříčků. Ono to mimo jiné život těm lidem nevrátí. Já vám tady ukážu jinou tabulku, toto je třeba tabulka, která zase ukazuje poměr počtu úmrtí takzvanou, takzvaný fatality rate v určité konkrétní době. V ní zase Česká republika vychází velice dobře, protože jsme někde až v poslední třetině. Co je pravda? Tato tabulka nebo nějaká jiná? Pro mě v podstatě žádná z nich. Já konstatuji, že je tady zvýšený počet mrtvých, kteří by nezemřeli, když by nebyla epidemie covid,“ míní Blatný. Jak zásadně zvýšený, to však budeme vědět, až se to všechno spočítá.
„Já si myslím, a naznačují to všechna data tak, jak se postupně shromažďují, že až se za nějakou dobu, protože zejména statistiky mrtvých jsou něco, co se vždy a ve všech zemích dopočítává s určitým časovým odstupem, tak zjistíme, že většina zemí je na tom nějakým způsobem podobně, že ty rozdíly nejsou zásadní, protože my čelíme biologickému procesu, který jde napříč Evropou. My se s ním snažíme něco dělat, ale nemůžeme ho zastavit. Snažíme se různě a je to různě posunuto v čase, takže tato tabulka třeba za 14 dní bude vypadat úplně jinak. A proto, a to je jediné sdělení, které jsem chtěl říct, v žádném případě tím neznevažuji všechny, kteří nebo všechny, jejichž příbuzní zemřeli, ať už na koronavirus nebo cokoliv jiného, to v žádném případě, chci jenom říct, že hádat se o to, kdo je lepší, horší, nejlepší nebo nejhorší z tohoto pohledu, není správné,“ vysvětlil.
„Omlouvám se, ale když uslyším od ministra zdravotnictví, že vlastně říká, že ty dlouhodobé statistiky, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví, že tak úplně jako nesedí a nejsou úplně tak přesné, že nevypovídají o tom, jaká ta, jak ta situace je vážná, moje přirozená reakce bude: Aha, takže to nebude tak vážné,“ oponoval Kubal.
„Ale to v tom případě tu statistiku i ten můj výrok čtete jinak, než já ho říkám,“ odvětil Blatný. „Tak mi vysvětlete, jak jste to myslel, tu statistiku a ten výrok,“ chtěl opět Kubal.
„Protože když budete chtít, a to se netýká jenom koronaviru, to se týká všeho. Vy vždy musíte nakonec určit, co je tou zásadní příčinou smrti. Ono je to v podstatě jedno, protože člověk zemřel, a to je ta smutná zpráva. Ale těch možností bývá hodně. A je tam zhruba 60 % případů, u kterých kromě koronaviru je nějaká jiná diagnóza. Já s tím vůbec nezpochybňuji, že třeba ten člověk nezemřel, protože měl tuto diagnózu a k ní měl covid, kdyby ho neměl, tak by nezemřel. Na druhou stranu, kdyby neměl tuto diagnózu a měl by jenom covid, třeba by také nezemřel, ale to jsou všechno spekulace. Takže já ji...“ odvětil Blatný.
„Jsou to spekulace o lidských osudech, které skončily tragicky. A těch lidských osudů je téměř 16 tisíc, pane ministře,“ zmínil Kubal.
„To je to, co říkám. To je naprosto závažná informace, a tu já jsem nikdy nezpochybnil a nezpochybňoval. Takže to, že je nadúmrtí, to, že lidí umřelo a pravděpodobně ještě umře větší počet, než kdyby tady nebyla epidemie, to je zcela bez diskuse. Já jenom odmítám hádání se o to, jestli zrovna v tuto dobu jsme horší než Německo nebo lepší než Německo, protože to bude za 14 dní jinak. A to, co byl můj výrok, byl jenom odpovědí právě na podobný výrok jednoho z poslanců, takže byl opravdu z mého pohledu, a to taky nemyslím jako kritiku, jenom jako vysvětlení, byl vytažen z toho kontextu a zmedializován formou, která si myslím, že nepomůže,“ míní však Blatný.
„Pokud se podíváme na statistiku nadúmrtí, tak oproti dlouhodobému průměru je to 17,5 tisíce nadúmrtí. Zemřelých na covid je 10 600. To znamená, že i mezi těmito dvěma čísly je rozdíl 7000. Kde se vzaly?“ ptal se Kubal Blatného. „Jako covid není jediná nemoc, která tady je, a covid není jediná nemoc, na kterou se umírá,“ odvětil Blatný. „Vy teď směšujete dvě věci s dovolením. Vy teď říkáte jednak, že tato 2 čísla nesedí, a ta nesedí, protože covid není jediným důvodem úmrtí, a nyní říkáte, že tato 2 čísla se spojují, což samozřejmě znamená ano, covid má vliv na smrt...“ pokračoval dál Blatný.
„Navzdory tomu... A já říkám, že ta čísla se nespojí, protože tady vidíme úmrtí na covid a tady vidíme nadúmrtí. A tady ten zásadní rozdíl v těch statistikách covidových úmrtí není. Navzdory tomu, že to viditelně koreluje,“ nedal se Kubal.
„Znovu se vrátím jenom k tomu, že je tím pádem zcela jasné, že je i řada ostatních onemocnění, která k tomu, k těm smrtím a k tomu nadúmrtí vedou. Jedním z nich je například to, o tom jsme se bavili už při analýze té první vlny, že tím, jakým způsobem, a to je jedna z mých jako velkých obav, že nemůžeme vlastně používat ten zdravotní systém v té plné míře tak, jak by mohl být a jak by měl být používán, tak je pravděpodobné, že část těch lidí, která zemře, zemře sice kvůli stávající situaci, ale může to být díky třeba zanedbání té péče, která musela být odložena,“ odvětil Blatný.
„A jak si vysvětlujete, že umírali zrovna v těch měsících, kdy vrcholila epidemie?“ zeptal se ještě Kubal. „Já si myslím, že to jsou dvě věci, které se na sebe superponují. Znovu říkám, že takovéto křivky jako můžeme udělat tímto způsobem, můžeme se na ně podívat třeba za rok nebo za dva, a jenom se moc přimlouvám, abychom z průběžných dat tak, jak vznikají, protože takto opravdu není vhodné hodnotit s maximální přesností stávající situaci, tam budeme moudřejší až s nějakým odstupem a můžeme si za rok nebo za dva o tom znovu pohovořit,“ uzavřel Blatný.
autor: vef
