Došlo k mírnému nárůstu podpory ČSSD, která o procento předstihla KSČM. Nadále roste i podpora mimoparlamentním subjektům, řada voličů se však rozhoduje hned mezi několika politickými nabídkami, díky čemuž až deset politických subjektů má potenciální šanci zasednout po volbách do sněmovních lavic. Aktuální šetření formou volebního potenciálu bylo provedeno na vzorku 1078 respondentů v rámci celé republiky, ve dnech 13. 8. - 9. 9. 2017.

Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti.

Nejlepší změřený volební potenciál má více než měsíc do sněmovních voleb hnutí ANO 2011, a to 28,2 procenta (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta voličských hlasů). Oproti předchozímu měření však zaznamenalo pokles o dvě a půl procenta. Stát za tím může především hojně medializované téma Čapího hnízda (vše o tématu) a údajného dotačního podvodu. V té souvislosti byl jak Andrej Babiš, tak Jaroslav Faltýnek Sněmovnou 6. září vydán k trestnímu stíhání.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory, 13,9 procenta, dosáhla ČSSD, již reprezentovaná volebním lídrem Lubomírem Zaorálkem (v roce 2013 dosáhla na zisk 20,45 procenta hlasů od voličů). Poměrně těsně za sociální demokracií se umístila KSČM, kterou by v tuto chvíli potenciálně volilo 12,9 procenta respondentů (v roce 2013 obdržela 14,91 procenta).

Potenciál subjektů