Martin Hrabálek na úvod připomněl historii agentury Frontex a její poměrně malý mandát řešit ochranu hranic. „Frontex může pomáhat členským státům, pokud jde ale konkrétně o operace ve Středozemí, je extrémně závislý na členských státech. Když mu nedají personál a techniku, nemůže fungovat, protože nemá mechanismy, jak členské státy přimět ke spolupráci. Řekové dlouhodobě odmítali pomoc Frontexu, proto pak přišla pozdě,“ uvedl Martin Hrabálek. To by se podle něj do budoucna mohlo změnit, když loni Evropská komise přišla s návrhem zřízení evropské pohraniční stráže, která by mohla zasahovat i ve státech, které by si to nepřály. „Je zřejmé, že musí dojít ke změnám, aby ochrana vnějších hranic mohla efektivně fungovat,“ dodal Martin Hrabálek.

Přehnaná očekávání od Frontexu

Podle Štefana Füleho je jednoduché dělat soudy, podle nichž agentura vše vyřeší. „Lze vést debatu, která země je zodpovědná za ochranu vnějších hranic EU, jestli je to Bulharsko na vnější hranici, nebo Maďarsko na vnitřní hranici s Bulharskem. Jakmile země vstoupí do EU bez ohledu na to, jestli je součástí Schengenu, nese odpovědnost za vnější ochranu hranic,“ uvedl Štefan Füle a poukázal na skutečnost, že Frontex má koordinační roli, v některých politicích ale vyvolává falešné iluze a oni se pak například jako nejmenovaný český představitel ptají, jak může Frontex fungovat, když má na ochranu vnější hranice EU „dvě lodičky“. „Nemůže, protože mu nikdo takový mandát nedal. Problém je v tom, že členské státy nepřistupují k ochraně vnějších hranic a s tím spojené společné azylové politice podle pravidel, na kterých se původně dohodly. To je základní problém, a jestli se nezmění přístup členských zemí, jestli se budou schovávat za evropské instituce a samy nijak nepřispějí svým národním dílem, můžeme měnit mandáty a přejmenovávat věci, ale nic to nezmění,“ řekl Štefan Füle.