Hosty čtvrtečního pořadu České televize Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové byli prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, senátor ODS Jaroslav Zeman, místopředseda ČMKOS Vít Samek, šéf personální agentury Tomáš Surka, předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter, zastupitel a člen rady města Přerova Jiří Kohout, zaměstnavatel Jan Heřmanský a zaměstnanec Ladislav Kašuka.
V Česku nyní najdeme asi sto tisíc volných pracovních míst, a to i navzdory tomu, že je bez práce přes čtyři sta tisíc Čechů. Znamená to tedy, že se už neobejdeme bez imigrantů v českém průmyslu. Jaroslav Hanák si to myslí, jenže senátor Zeman je razantně proti. Příliš asi nepřekvapí, že pan Heřmanský názorově stojí na straně Hanáka, zatímco Kašuka na straně Zemana.
Psali jsme:
„Je to nesmysl,“ udeřil Zeman. Abych se dostal k vám do televize, musel jsem si přinést i občanský průkaz, ti uprchlíci často žádné doklady nemají. To, že nám chybějí pracovníci, je spíše problém českého školství,“ konstatoval člen horní komory. Pracovníků tu prý máme dost. Hanák oponoval, že nám už teď chybí pět tisíc pracovníků. „Já jsem byl na té srbsko-maďarské hranici. Bohužel musím říci, že ty lidi Česká republika nezajímá. Oni chtějí do Německa,“ posteskl si Hanák. V tu chvíli vstoupil do debaty Kašuka: „A víte, proč to tak je? Oni chtějí vysát tamní sociální systém,“ udeřil. Hanák to označil za zbytečné strašení, protože s řadou uprchlíků mluvil, a Kašuka doplnil, že uprchlíci prostě lžou, protože muslim podle jeho názoru často musí lhát, aby se dostal dál do Evropy.
Tuto myšlenku velmi zpochybňoval pan Heřmanský. „Nám chybí několik desítek dělníků, my nepotřebujeme lidi vysokoškolsky vzdělané, těch máme dost,“ prohlásil. V Čechách lidé čekají, až práce přijde za nimi, jenže ona nechodí,“ konstatoval. Podle Marcela Wintera to ale není tak snadné. I vyučení člověka chvíli trvá. „Nedělejme si iluze, že k nám z Afriky přijdou vyučení frézaři, obráběči a další.“
Pořad Máte slovo s moderátorkou Michaelou Jílkovou (ReproFoto: ČT)
Práci tu nabízí třeba Babiš, jestli máte odvahu...
A přišel další úder pana Kašuky, který před kamerami vysvětloval, proč se občas Češi nehrnou do práce. „Víte, proč to je? Protože dáváte lidem třetinu toho, co dostávají v Německu... To je vaše lakota,“ obořil se na Hanáka. Ten okamžitě přešel do protiútoku. Podobné fráze označil za pusté řeči člověka, který jen sedí v kanceláři a nikdy nezaměstnával nikoho jiného. „Práci tady nabízí i pan Babiš, který teď shání pět set až šest set lidí pro daňovou správu,“ doplnil Hanák. Touto větou se obrátil na jednu dámu z publika, která si stěžovala, že teď nemůže sehnat práci, když vystudovala cestovní ruch.
Na adresu ministra financí Andreje Babiše zaznělo z úst Hanáka i jiné vyjádření. Odboráři prý opakovaně volají po růstu platů zaměstnanců, ale příliš je netrápí, že se majitel firmy musí starat o konkurenceschopnost svého podniku, investovat do modernizace a obecně musí dbát na to, aby podnik dlouhodobě udržel nad vodou. „Já musím o vše pečovat s péčí řádného hospodáře, jinak na mě pan Babiš pošle své komando,“ upozornil Hanák.
Psali jsme:
Mezi pány Samkem a Hanákem se rozvinula diskuse o tom, do jaké firmy by bylo možné poslat toho či onoho nezaměstnaného a Jílková musela zasáhnout, aby se hosté znovu začali věnovat tématu uprchlíků. Heřmanský konstatoval, že cizinci pracující v Česku často mají vyšší motivaci k práci, když posílají peníze chudší rodině kdesi v cizině. „Cizinci, kteří mají chuť pracovat, mohou přijít. My máme vybrané lidi v Mongolsku, v Nepálu i na Ukrajině, ale úřady nevyřizují patřičná povolení,“ posteskl si podnikatel Heřmanský.
V tu chvíli znovu vstoupil do debaty senátor Jaroslav Zeman. „Já chápu, že pan Heřmanský má dobrou zkušenost s některými pracovníky, ale to, co se sem dnes hrne, to není dobře,“ varoval člen českého Senátu. Mladá žena z publika mu v tom dala za pravdu. Např. uprchlíci z Calais podle jejího názoru nejsou žádní chudáci, ale jde o lidi, kteří míří tam, kde dostanou vyšší dávky. „A pokud to není pravda, proč nezůstanou v jiné zemi, kde je mír, proč tak moc chtějí do Calais,“ rozčílila se mladá žena.
Psali jsme:
Práce tu prý je, ale kdy ji budou mít naši Romové?
Ve druhé polovině pořadu se debata znovu stočila k zaměstnávání českých občanů. V publiku sedící pan Jiří Kohout, který se pokusil nabídnout práci lidem, kteří pobývali na úřadech práce nejdéle a slyšel od nich velmi originální výmluvy. „Víte, já mám velmi pomalé pracovní tempo, já mám křečové žíly, já neumím plavat, já nesmím na sluníčko a tak podobně. Řada z nich to nakonec vyřešila tak, že si šla pro potvrzení k doktorovi a nepracovala,“ popsal své ne právě pozitivní zkušenosti host z publika.
Odborář Samek si v této souvislosti postěžoval na stát. „Tenhle stát rezignoval na funkce úřadu práce. S nezaměstnanými se přestalo pracovat,“ rozčiloval se. A to nebyla jediná stížnost, kterou vzhledem ke státu vznesl. „Tady se stát přestal starat o rozvoj školství, výběr profesí se nechal na volné ruce trhu. Chtěli jsme to, tak ty svobodné trhy máme tady. Důsledkem toho je, že tu máme řadu humanitně vzdělaných lidí, kteří obcházejí firmy a nemohou najít práci,“ pokračoval v kanonádě Samek.
S tím však velmi nesouhlasila mladá žena, která v publiku dostala mikrofon. „Já jsem právě dokončila školu a myslím, že tu práce je. Podle mě je problém, že Čechům chybí motivace. Mě osobně by ani nenapadlo jít na pracovní úřad,“ poznamenala.
V závěru pořadu vystoupil romský pracovník prevence kriminality a položil prostou otázku: „Proč nemají práci čeští Romové?“ Obsáhlejší odpovědi už se mu však nedostalo. Vyslechl si jen myšlenku o nutnosti podstoupit rekvalifikaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
