V ten den se od 17:00 uskuteční na pražském Staroměstském náměstí protestní happening Světlo pro budoucnost, ne komunistickému temnu. Iniciativa očekává, že přijdou stovky lidí, účast přislíbily i známé kulturní a politické osobnosti. Akce má připomenout minulost a varovat před snahou současných komunistů zpochybňovat zločiny jejich režimu.
Dobrovolníci z iniciativy Bez komunistů.cz dnes postavili před vchod do budovy komunistické strany žebřík a snažili se pověsit několik oprátek. Jelikož akce byla neohlášená, a proto rychlá, podařilo se jim připevnit pouze jednu. Komunisté na akci nereagovali a po chvíli oprátku odstranili.
Oprátky označili lidé z iniciativy za symbol komunismu. Reakci komunistů ani nečekali, jelikož se doposud neomluvili ani za zločiny režimu. "Spíš očekáváme reakci veřejnosti, že konečně začne nahlížet na komunistickou stranu tak, jak by měla. Že strana vůbec nepatří do demokratické společnosti a Parlamentu," řekl zástupce Bez komunistů.cz Petr Marek.
Aktivisté se pustili i do Semelové za portrét Havla
Aktivisté také kritizovali postoje šéfky pražských komunistů Marty Semelové, která žádá, aby na budově pražského Národního muzea nevisel portrét Václava Havla. Už v minulosti zpochybňovala zločiny komunismu a bagatelizovala proces s Miladou Horákovou. Protest byl namířen i proti výstavě, kterou v centrále KSČM uspořádal první místopředseda Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. Ten je nevlastním bratrem zesnulého diktátora Kim Čong-ila. Na některých panelech byla hesla o Dni zářící hvězdy; dni narození věčného generálního tajemníka korejské strany soudruha Kim Čong-ila.
Na happening k 25. únoru si lidé mají přinést svíčky. Tak jako loni vytvoří světelný řetěz, při němž uctí památku obětí komunismu. Tento den není pro Čechy podle Marka jen pouhou historickou událostí, ale skutečností, která stále zasahuje a ovlivňuje současný život. "Po listopadu 1989 jsme se jasněji nevyrovnali s dobou komunistického režimu a bohužel o následky zakopáváme neustále," řekl dnes médiím.
Během únorového převratu 1948 převzala moc v zemi komunistická strana po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se pak dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až v listopadu 1989.
Iniciativa pořádá také řetězovou hladovku, která upozorňuje na oběti komunismu. Na dnešek připadá vzpomínka na tisící oběť, konkrétně salesiánského kněze Josefa Kašíka, jenž zemřel v komunistickém vězení. Hladovku za něj drží známý salesiánský kněz a písničkář Ladislav Heryán.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra, čtk
