Na úvod Höschl poznamenává, že v Evropě od 90. let minulého století klesá volební účast. Zarážející je to především u občanů zemí bývalých sovětských satelitů, kde lidé získali svobodu, mohou volit, ale stále víc lidí toto právo hází jakoby do koše.

„Jedním z vysvětlení může být podle Caramaniho i určitá deziluze z toho, že významná proporce starých struktur přešla bez ztráty kytičky z bývalého režimu do nového a vládne a kumuluje majetek v neztenčené míře dál, proměnivši svou původní moc politickou v nynější moc ekonomickou. Dalším důvodem však může být opotřebení tradičních forem zastupitelské demokracie ruku v ruce s nástupem nových informačních technologií a sociálních sítí. Informace se šíří lavinovitě a postoje se dají vyjadřovat spíše spontánními nástroji přímé demokracie než osobní angažovaností v klasických stranických a parlamentních volbách,“ míní Höschl.

Letošní volby budou podle psychiatra v jedné věci nové. Deziluze vede k tomu, že se nemalá část voličů posunula od klasického pravo-levého středu na novou linii, linii, kterou narýsoval Andrej Babiš (ANO). V jeho podání je lhostejné, jestli jste liberál, konzervativec, levičák nebo pravičák. Podstatné je podle Babiše jen to, jestli věříte starým politickým stranám, nebo Babišovi jako novodobému Jánošíkovi. Tak to alespoň vidí Höschl.