Kolem padesáti především mladých lidí bylo přítomno diskusi pravicových kandidátů do Evropského parlamentu. Poslechli si Alexandra Vondru za ODS, Radku Trylčovou (ODS), členku Rady Plzeňského kraje, emeritního profesora ekonomické fakulty Západočeské univerzity Miloše Nového (TOP 09) a nejmladšího kandidáta do Evropského parlamentu za KDU-ČSL Františka Talíře.
Proč ten radar (sakra) není u nás?
Na první dotaz mladého muže na radar v Brdech, „co nakonec rozhodlo, že tam není? V té době šlo ještě takové kladné povědomí o NATO“, odpověděl Alexandr Vondra: „Jel jsem přes Míšov a tam jsem u bufetu rituálně zastavil a vzpomínal jsem, jak to mohlo být krásné,“ zavzpomínal Vondra na nedávnou cestu. „Nebyl jediný důvod, aby tam Američané neměli nějaký strategický prvek, který by chránil nejenom nás, ale i je. Kdyby tomu tak bylo, tak měli o důvod víc se na nás nevykašlat. Když máte v nějaké bance peníze, tak vám přece jen na ní záleží víc než na té, kde má něco uloženo váš kamarád. Proč to nevyšlo? Z velké části si za to můžeme hlavně my sami. Tehdy se to dalo zvládnout. Když jsem to začínal propagovat a byl v první Topolánkově vládě jako ministr obrany, tak jsem se nějakým způsobem se socany dohodl. A součástí toho bylo, že sem Američané dají radar a ne rakety, protože ty prý dají do Polska, protože Poláci jsou tvrďáci. Češi jsou takové holubice, na radar by se dívali jako na jemnější nástroj než na ty rakety. Mělo to ze začátku šedesát procent podpory,“ konstatoval Vondra.
„Jenomže pak Paroubek zjistil, že nebude ve velké koalici a rozehrál, a hlavně Luboš Zaorálek, tvrdou populistickou hru. Začal úplně nesmyslně hrát na ty nejtemnější pudy, nesmysly, že radar jsou uši a že po nás pak budou střílet. Podařilo se jim do jisté míry překlopit veřejné mínění. Typická nezodpovědná politika,“ zhodnotil věc jednoznačně exministr.
„Druhý moment bylo také to, že tomu příliš nenahrála změna ve Spojených státech. Nastoupil Barack Obama, který se začal z Evropy více stahovat a všiml si, že s tím máme vnitropolitický problém. Chtěl demonstrovat změnu a systém změnil,“ uvedl smutně Vondra. „Výsledek je, že zde je systém, který má své prvky ne v Česku a Polsku, ale v Polsku a Rumunsku. Tedy nás nahradilo Rumunsko a systém je designován trochu jinak. Takže chuť Američanů je teď trochu nižší. Je to škoda, bohužel to ukázalo vysokou nezodpovědnost české politiky. Pamatuji se na to, protože do poslední chvíle ještě jako místopředseda vlády, když byl ministrem Karel Schwarzenberg, zkoušel hledat nějaké kompromisy. Dokonce Američané ještě pomýšleli, že se to s tou smlouvou dá nějak dohrát, zároveň tam byla taková odkládací klausule, až se potvrdí, že Írán je bezpečnostní hrozbou. Bylo to dojednané, odlétal jsem zpět do Evropy a pak nějací čtyři poslanci ‚popravili‘ vládu. Byl konec, Obama se řítil do Prahy a všichni velcí politici si to zúžili na jeden moment, a to si s ním udělat fotku,“ zhodnotil Saša Vondra.
Talíř k tomu dodal: „Nálady ve společnosti se mění, vstupovali jsme referendem do Evropské unie, dnes by někteří vystupovali. Když by tu byl takový barák, jako je radar, tak je to určitě garance, a proto mne to mrzí.“
Fotogalerie: - Pochod pro život
Problematický soused – pozor na něj!
Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
„Německo je potencionální problém. Nemám z toho radost, moje babička byla poloviční Němka a já jsem kus svého profesního života strávil tím, že jsem vyjednal česko-německou deklaraci, která vztahy velice zlepšila a zklidnila. S Německem jsou nyní nejlepší vztahy, jaké kdy historicky byly. A nepřeji si nic jiného, než aby toto zůstalo. Je tam však skryto několik opravdu těžkých výzev a problémů,“ reagoval vážně Vondra.
„Za prvé si myslím, že Německo dnes příliš potlačuje svobodnou diskusi. Francouzi jsou sice bordeláři, mají tam každou sobotu nějaké demonstrace, ale alespoň pod tou pokličkou nějaká pára uniká. Německo neupouští páru a tak hrozí výbuch. A my víme, co to nese. Druhý problém je, jak odcházejí Angličané z EU, tak mizí evropská rovnováha. Francouzi jsou slabší než Němci, dříve se to vyvažovalo mezi Londýnem, Berlínem a Paříží. To končí a znovu je ve hře velikost Německa. Euro je výhodné pro Němce, ale není výhodné pro jižní země, které zaostávají. Za třetí, v NATO si Američané více a více kladou otázku - co s Evropou. A není to o Trumpovi, protože tam se za demokraty jako hlavní kandidát ukazuje Sanders. A to ochraňuj nás pán Bůh, to je na úrovni Honzy Kavana, zlatý Zaorálek. Prostě to je nebezpečný člověk. Američané si tedy kladou otázku, že prodělávají na vztahu s Evropou – Evropané neplatí dost za obranu, v čele neplacení je Německo a my jsme menší hráč. I když budeme zítra platit dvě procenta, tak rozhodovat se bude v Německu, Itálii a Španělsku. Tedy v zemích, které nedávají dost. Evropa má přebytek obchodu s Amerikou. A ten má zejména Německo, Francie to má vyrovnané.“
Jsme podle Vondry subdodavatelem německého byznysu: „Německo by mělo něco udělat, ale kdyby zvedlo rozpočet na dvě procenta, bude jej mít větší než Rusko. A když si Španělé a Italové řeknou, že oni mají dávat a Německo ne, tak to bude konec. Německo prostě musí něco udělat, třeba snížit cla na evropská auta dovážená do Ameriky, která jsou dvakrát větší a já v tom nějaký pokrok nevidím.“
Miloš Nový k tomu podotkl: „V případě Německa si musíme uvědomit obrovskou historickou zátěž, kterou táhnou. Němci byli původci první i druhé světové války, je za nimi holokaust. Musíme tedy v tomto kontextu vnímat jejich vojenskou roli. Za počátkem integračních procesů byl tandem německo-francouzský, Britové se zpočátku nezúčastnili. Euro je pochopitelně výhodné pro Německo, ale i pro jižní státy Evropy. To, že tyto země mají hospodářské problémy, není vina eura, euro pouze obnažuje, jestli hospodářskou politiku děláte dobře nebo špatně. Za vlastní národní měnou můžete ukrýt chyby vlastní hospodářské politiky.“
Trylčová si pak přisadila: „Mne přináší obavy ze smlouvy Francie a Německo. Spojené státy přinesly na konci obou světových válek vítězství do Evropy. Zajímavý je příklad Německa a Angely Merkelové k Rusku.“
Psali jsme:
Rychle do nejrychlejší rychlosti
František Talíř burcoval: „Musíme si uvědomit, kam patříme. Pokud vzniká dvourychlostní Evropa, všemi deseti se musíme vtlačit do toho jádra. Často nevíme, nemáme názor, čekáme, až nám jej někdo naservíruje. A tak fungujeme i ve Visegrádu. Poláci a Maďaři jsou pořád na barikádách. Slováci jsou pragmatičtí a když je potřeba, změní názor. A my se jen vezeme a nevíme. Proto bych byl rád, abychom byli konstruktivní. V Nizozemí jsou velmi kreativní, těží v rámci Beneluxu ze spolupráce. A nebo Rakousko, které je početně slabší a jakou má silnou zahraniční politiku!“ uvedl Talíř z KDU-ČSL.
Čína, Indie, Rusko – všechno alespoň částečně špatně
„Ekonomika jede, Číňané musí ale všechno politicky povolit. Byznys tam ale je, je tam kapitalistický komunismus, jako je třeba v Indii. My občané málokdy chceme být odpovědní. Neumíme si poradit se svobodou. Někteří říkají, že se jim lépe žilo, protože měli všechno nalajnované. To je daň minulosti, která se projevuje v řadách voličů starších ročníků,“ uvedla Trylčová, bývalá šéfka regionální Hospodářské komory a nyní krajská radní za životní prostředí.
„Jsou u nás dvě skupiny obyvatel, kteří vzhlížejí k Rusku nebo Číně. Ta větší, to je typický elektorát komunistů, kteří očekávají, že stát nebo báťuška car se o všechno postará,“ vypočítával Alexandr Vondra. „Pak je druhá, menší skupina, to jsou hodně konzervativní lidé, kteří se najednou cítí ztraceni v lavině západního pokrokářství, progresivismu, socialismu, který destruuje všechny instituce mezi jednotlivcem a státem. Putin – pozor, to není komunista! Putin na Leninovi nenajde nic jiného než to nejhlubší pohrdání. Ale Stalin, to je něco jiného! Co dnes v Rusku vidíme, tak Putin je car. Náš problém je, že tak trochu sníme, že Rusko bude jednou jako my. K tomu ale já musím být skeptický. To se od Západu odlišuje. Ve středověku, v době napětí, tady vznikala svoboda. Tím Rusko neprošlo. Tam bylo vše na jednom místě, patriarcha byl vždy ve stínu mocnáře.“
Většina méně schopných potřebuje jistoty
„My si tady sami rozbíjíme své instituce. Deset procent obyvatel – to jste vy všichni – jste schopní,“ pochválil přítomné. „Tito lidé mohou snídat v Plzni, obědvat v Bruselu a večeřet v New Yorku. Těch devadesát procent bude snídat, obědvat i večeřet tady v Plzni. A když jim rozbijeme všechny instituce, rodinu, církev – to jsou brutální útoky progresivistů a ti lidé budou ztraceni. A přichází báťuška Putin a nabízí, že je ochrání. Tady si musíme dát pozor! Já znám část konzervativců, kteří na toto skáčou. Neuvědomují si, že Putin je hydra, která nás jednou sežere, když dostane příležitost. O žádné hodnoty mu vůbec nejde! A ty hodnoty jsou historicky jinak nastaveny. Abychom vybrali tuto zatáčku, musíme chránit hodnoty, které tu jsou po staletí. Ti nejlepší je možná nepotřebují, ti se prosadí. Ale většina společnosti je potřebuje.“
„Proč někteří politici hledí východním směrem? To jsou ti, kteří byli odmítnuti Západem. Na východ se lidé také obracejí z neznalosti. S Leninem je spojován výraz ‚užitečný idiot‘. Ten, který o dané věci neví vůbec nic, ale dělá černou práci za někoho jiného. A pak jsou lidé, kteří mají na Východě své vlastní, především pak ekonomické zájmy. A to už můžeme spekulovat o konkrétních jménech z naší politické a podnikatelské sféry,“ uvedl mnohovýznamně profesor ZČU a člen TOP 09 Miloš Nový.
Východ se (bohužel) pozápadit nenechá, Východ se zase bojí Západu
Talíř k tomu podotkl: „Problém je, že si lidé myslí, že nás Rusko zachrání. I na Západě byl názor, že se Východ musí nějak pozápadit. Na Východě zase je obava, že se musí bránit všemu, co přichází ze Západu. Dnešní integrace by tam ani nijak neprospěla. Demokracie je vlastně nepohodlná, protože musíte studovat volební programy, musíte se rozhodovat, politiků a stran je hrozně moc, a proto je pohodlnější to hodit na jednoho reprezentanta, který se o to nějak postará. To je dáno tím, že tu nemáme až tak dlouhou demokratickou tradici. Bude tu potřeba několik generací, které budou mít chuť se více informovat a vézt dialog,“ zaprognózoval mladý kandidát do europarlamentu. „Musíme si naslouchat, mluvit spolu, protože jinak se oni budou utvrzovat ve svém provýchodním názoru a směřování.“
Vondra pak na závěr zdůraznil: „Lenin a Stalin, to je zásadní rozdíl. Lenin není ruský produkt! Lenin je produkt Západu, slepé marxistické víry. On využil situace. Stalin na leninismus narouboval tu východní despocii, která přinesla desítky miliónů mrtvých. Stalin je jejich produkt a Putin na to nějakým způsobem navazuje. Ale Lenin je náš produkt a na to si musíme dávat pozor, aby nám tu nevyrostl znovu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
