Podle ní se nepodařilo plně prokázat, že Adams nabízel úplatek tehdejšímu náměstku ministryně obrany Martinu Bartákovi, a proto rozhodla podle zásady „in dubio pro reo“. Rozsudku předcházelo velmi emotivní a typicky americky teatrální vystoupení samotného Adamse. Ten k soudu přišel dnes vůbec poprvé, navíc se značným zpožděním.

„Nikdo z nás tam nebyl. Jediní, kdo znají pravdu, jak se to celé odehrálo, jsou pánové Adams a Barták,“ odůvodnila své rozhodnutí zbavit Adamse obžaloby soudkyně Duchková. Podle ní tak soud musel věc posoudit ve prospěch obžalovaného, tak jak jí ukládají zásady českého, resp. římského práva. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro odvolání. „Spravedlnost zvítězila. Očekávali jsme to,“ konstatoval Adams při odchodu ze soudní síně. To, že stín pochybnosti ovšem v celé kauze nadále zůstává, připustila i soudkyně, když podle ní se ve výpovědích svědků svědčících ve prospěch Adamse vyskytly vážné rozpory.

Americká show pod Špilberkem

Svůj výslech zahájil Adams četbou hodinového prohlášení, nebo lépe řečeno smrští osobních útoků na korunního svědka obžaloby, exministra obrany Martina Bartáka. Toho ve svém emotivním prohlášení ve stylu seriálu JAG, ve kterém navíc často odbíhal od projednávané věci a dokonce si protiřečil, nazval celkem dvanáctkrát lhářem, ve zjevné snaze ho v očích soudkyně Šárky Dufkové znevěrohodnit. Své prohlášení si navíc nechal přeložit do češtiny od své osobní asistentky, kterou si vzal s sebou i k líčení, pravděpodobně proto, že soudkyní určené soudní tlumočnici nedůvěřoval.