Geislerová na sociální síti uvedla, že má tak nějak dobrý pocit. Důvodem bylo to, že brněnský soud zamítl žalobu kardinála Duky na kontroverzní divadelní hry. „Žaloby by měly být podávány opačným směrem. Znevažování křesťanství se v řadách katolické církve děje v mnohem závažnější formě a pan vedoucí Duka zřejmě také leckteré to ‚znevažování‘ kryl,“ poznamenela s palcem dolů Geislerová.
Žalobu kardinála Dominika Duky podanou kvůli kontroverzním divadelním hrám na brněnské Centrum experimentálního divadla (CED) a na Národní divadlo Brno zamítl včera Městský soud v Brně. Duka a jeho právník Ronald Němec, který se k žalobě připojil, žádali omluvu za zásah do svých osobnostních práv. Podle soudce Ondřeje Sekvarda o zásah do práv nešlo. Rozsudek není pravomocný, žalobci se chtějí odvolat. Němec řekl, že žalobci očekávají, že spor skončí až u Evropského soudu pro lidská práva.
„Oni se cítili uraženi, protože jejich reprezentant církve, ať už to byl Jan Pavel II. nebo Ježíš Kristus, byl zobrazen řekněme pro ně dehonestačně, ale na jejich právech se to neprojevilo. Oni nejsou nijak omezeni v další svojí činnosti praktikování víry,“ řekl soudce. Doplnil, že kdyby byl ve hře zobrazen Duka nebo Němec, mohli by se domáhat ochrany.
„Nepochybně si autoři byli vědomi toho, že zobrazit tam žijící osobu by mohl být problém,“ uvedl soudce. Dodal, že ve hře šlo o alegorie a nikdo netvrdil, že muž, který v dramatu znásilňuje muslimku, je Ježíš Kristus. Podle něj šlo o symboly. „Nešel bych na ni ani zadarmo, ale není to o tom, že já bych měl posuzovat vkus publika,“ uvedl mimo jiné soudce Sekvard.
Žaloba se týkala uvedení her režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí na přehlídce Divadelní svět. Postup divadla podle kardinála silně zasáhl do jeho vyznání. Inscenace loni vyvolaly vlnu negativních reakcí. Některým lidem vadila jejich údajná obscenita a způsob zobrazování křesťanských symbolů.
Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser rozhodnutí soudu přivítal. „Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum. Hrozně bych si přál, aby to byla tečka za tou kauzou. Myslím, že většina lidí na to, co se dělo před rokem v Brně, už zapomněla. Je to zbytečné rozdmýchávání a prohlubování příkopů, k ničemu dobrému to nepovede,“ řekl po vyhlášení rozsudku Glaser.
Němec argumentoval tím, že hry překročily hranici přijatelnosti. „Je například zákaz zpochybňování holokaustu, nelze mít divadelní hru naprosto o čemkoliv. Vždy existují hranice, za které zajít nelze,ô řekl.
Právní zástupce experimentálního divadla Michal Šalomoun namítal, že žaloba je plná pocitů a úvah, s nimiž lze obtížně polemizovat. „Soud ale musí vycházet z práva a z principu náboženské svobody a rovnosti,“ řekl. Stát podle něj nemá nikoho privilegovat ani pronásledovat, a víra v Ježíše Krista by měla mít stejnou hodnotu jako nevíra. Žalobci se podle něj snaží upřednostňovat svou víru. Dodal, že je nikdo nenutil, aby na představení šli, ani aby se na úryvky dívali na internetu. „Pokud to dělali, nemůže to být vytýkáno žalovaným,“ řekl Šalomoun.
Právní zástupce Národního divadla Brno poukázal na to, že Duka ani Němec nebyli ve hře zmíněni, ani zobrazováni a dehonestováni. „Žalobci se žalobou domáhají ochrany náboženských symbolů, které účelově ztotožňují s vlastní osobností,“ uvedl právník.
Duka s Němcem kriticky poukazují hlavně na scénu, v níž herec předstírá znásilnění ženy. Podle žaloby je zobrazen Ježíš páchající násilí na muslimce. Náznak, že Ježíš, v něhož věří a od něhož se odvíjí jejich život, spáchal tak odporný čin, je podle Duky a Němce silným zásahem do jejich práv na svobodu vyznání a svědomí.
Původně žaloba směřovala jen na Centrum experimentálního divadla, které však poskytlo jen prostor pro uvedení obou představení. Přehlídku pořádalo Národní divadlo Brno. Policie po uvedení her přijala 19 trestních oznámení směřujících hlavně na Národní divadlo Brno a jeho ředitele. Vyšetřovatelé všechny podněty odložili, trestný čin nezjistili.
Režisér Jan Hřebejk se pro změnu vymezil vůči kandidátovi na ústavního soudce Aleši Gerlochovi. Podepsal se totiž pod dopis Klubu na obranu demokracie určený všem senátorkám a senátorům Parlamentu ČR, v němž se píše, že profesor Gerloch není vhodným kandidátem na post soudce Ústavního soudu. Dopis již podepsalo více než 3300 občanů. Kromě Hřebejka podepsail dopis například i herec Jan Antonín Duchoslav, herečka Bára Štěpánová a režisérka Olga Sommerová.
Petici najdete ZDE.
Senát rozhodne o kandidatuře Aleše Gerlocha na ústavního soudce dnes. Senátní výbory se k této nominaci postavily rozdílně. Zatímco výbor pro lidská práva ji těsnou většinou nedoporučil, ústavně-právní výbor zaujal opačné stanovisko. Horní parlamentní komora má na programu také schvalování novel zákonů, většinu z nich podpoří.
Mezi Gerlochovými přednostmi jeho zastánci vyzdvihují zejména odbornost – Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity, vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva a místopředsedou Legislativní rady vlády. Kritici mu naopak vytýkají, že vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Miloše Zemana. Proti Gerlochově nominaci se už dříve vyslovili lidovci, TOP 09 nebo představitelé Starostů či hnutí Senátor 21.
Senátoři zřejmě umožní Ministerstvu zemědělství přijímat kvůli boji s kůrovcem opatření obecné povahy, kterými by zasáhlo do zákonného rámce hospodaření v lesích. Horní parlamentní komora možná upřesní novelu o finanční kontrole ve veřejné správě, která se má vztahovat nejen na obce, ale také na dobrovolné svazky obcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
