Analytik připomněl vztah, o kterém média mlčí. Vine se mezi Sobotkou, Bakalou a Havlem

05.04.2014 14:31

TÝDEN V MÉDIÍCH Veřejný spor Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky o OKD je hlavním tématem pravidelného ohlédnutí Petra Žantovského za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích. Poukazuje přitom na spojení Bohuslava Sobotky a Zdeňka Bakaly s Václavem Havlem, o němž média mlčí, ale i na to, jak tato kauza přihrála předsedovi hnutí ANO do ruky líbivou kartu, jejíž sílu ještě násobí jím vlastněná média.

Analytik připomněl vztah, o kterém média mlčí. Vine se mezi Sobotkou, Bakalou a Havlem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto
reklama

V úvodu svého pravidelného ohlédnutí se Petr Žantovský věnuje veřejnému sporu ministra financí Andreje Babiše a premiéra Bohuslava Sobotky. Týká se uvažované více než miliardové státní podpory pro OKD, pokud se firma zaváže k tomu, že bude provozovat ztrátovou těžbu v Dole Paskov o dva roky déle, než plánovala, a pokud podporu schválí Evropská komise. Spor považuje za zajímavý z mnoha pohledů, přičemž se některé ventilují, jiné méně a některé vůbec.
 
Samozřejmě za velmi podstatnou považuje roli Zdeňka Bakaly a i na něm se pokusí poukázat na souvislosti, které se v médiích nezmiňují. „Určitě si všichni vzpomeneme, že k panu Sobotkovi vedly dlouhá léta nitky od Václava Havla. A pan Bakala byl mnohá léta financiérem a neformálním poradcem téhož Václava Havla, čili vazba mezi panem premiérem Sobotkou a panem Bakalou je nabíledni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Sobotka patřil vždy k havlovské části politického spektra

Přitom o historické úloze bývalého prezidenta Václava Havla se nedočetl ani nedoslechl nikde v žádném médiu. „Myslím si, že to je chyba, protože to je velmi podstatná okolnost. Pan Sobotka vždy patřil k té havlovské části politického spektra, a tudíž má pochopitelně k panu Bakalovi takový ohleduplnější vztah, než kdyby na jeho místě seděl třeba pan Hašek, nebo pan Rusnok, kteří nemají tuto vazbu z minulosti,“ upozorňuje Petr Žantovský na jednu souvislost.


 
Zaujalo ho také, že se Zdeněk Bakala i Andrej Babiš vyjadřují, že v žádném případě nejednají ve shodě. „No já nevím. Možná je spousta věcí méně viditelná, než se nám na první pohled zdá, a nechme se překvapit do budoucna, jak to s tou shodou, či neshodou opravdu je. Fakt je, že pro pana Babiše v tuto chvíli, když bojuje proti té miliardové dotaci pro OKD, aby se uzavřel Důl Paskov o dva roky později, než bylo v plánu, je to samozřejmě velká politická karta, kterou hraje a bude jí hrát, jak jen to půjde,“ podotýká mediální odborník.

Babiš v miliardě pro Bakalu vystihl svou politickou příležitost

Vždyť více než miliarda ze státního pro firmu boháče Zdeňka Bakaly se nikomu z veřejnosti nelíbí a Andrej Babiš vystihl svou politickou příležitost. „Všimněte si, že pan Babiš nikdy nemluví politicky. Nikdy jsme ho neslyšeli říct jediné politické vyjádření, nějaký politický názor. On veškerou svoji politiku řeší přes tyhle ekonomicko-finanční argumentace, kde je doma, kde ví, co a komu má říkat, což vůbec není špatný ani hloupý postoj,“ myslí si Petr Žantovský.


 
Postoj předsedy hnutí ANO a ministra financí pak ještě dává do kontextu s deníky z vydavatelství Mafra, které vlastní Agrofert Andreje Babiše. „Sice se nechal veřejně slyšet, že s Mafrou nijak nekomunikuje, ani ji neovlivňuje, nicméně to, že většinu jeho stanovisek v tuto chvíli pouští do světa právě Mafra a především MF Dnes, tak to určitě není náhoda,“ domnívá se mediální odborník a zároveň upozorňuje na to, že Mafra stejně jako ostatní vydavatelé denního tisku řeší značné meziroční poklesy prodeje.

Líbivou politickou kartu posílí seriál MF Dnes na pokračování

„Už několik let se pohybují kolem deseti procent, nejlépe je na tom Blesk a nejhůře na tom bývají zpravidla Lidové noviny nebo Deník. Když si vezmu jenom čísla za pultový prodej, tak u MF Dnes i u Lidových novin to bylo přes dvacet procent meziročního poklesu. To je šílené číslo. A je naprosto zřejmé, že paní Slonková jako šéfredaktorka MF Dnes tuhle situaci řeší. A řeší ji tím, jak ona jedině umí, tedy vytvářením skandální atmosféry. Dělá efektní zpravodajství a myslí si, že na to efektní zpravodajství natáhne větší počet zájemců o ty noviny. Nevím, jestli se jí to podaří,“ poznamenává Petr Žantovský.


 
Každopádně ve spojení Andreje Babiše a deníku MF Dnes spatřuje velkou sílu. „To si možná uvědomujeme až teď, rok potom, co pan Babiš Mafru koupil. Ta síla spočívá v tom, že Babiš vyndá velmi líbivou politickou kartu, v tomto případě boj proti dotaci za Bakalu, a MF Dnes z toho udělá seriál na pokračování. To je velmi dobrá kombinace, která může být účinná. A bůh suď, jestli na konci tohoto řetězce je někde úmysl pana Babiše konečně vyautovat pana Sobotku z premiérského postu. Protože to, jak mu STEM přidává procenta každým měsícem, mu jistě posiluje jeho sebevědomí a možná i jeho ambice do budoucna,“ míní mediální odborník.

Stachanovský výkřik o poklesu nezaměstnanosti v Evropské unii

K tomu, že by měl Andrej Babiš ve sporu s premiérem spojence na Pražském hradě, se však tváří odmítavě. „Spekuluje se, že v tom má prsty pan prezident, ale to jsou čiré spekulace, ty bych do toho vůbec nepouštěl. Myslím, že je zbytečné, že to novináři tak rozmazávají, protože pro to nemají jediný důkaz nebo argument. To, že se pan Sobotka panu Zemanovi nelíbí dlouhodobě, to všichni vědí, ale to není argument, abych mohl obvinit prezidenta z toho, že se paktuje s ministrem financí,“ komentuje Petr Žantovský domněnku, která se v médiích často objevuje.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Druhé téma je zahraničně-ekonomické a týká se informace pondělních Událostí, komentářů ČT24, že letos v únoru bylo v Evropské unii bez práce o 65 tisíc lidí méně než v předchozím měsíci. „Toto sdělení proběhlo ve vítězoslavném duchu a nebylo nijak dál komentováno. Mně to silně připomínalo takové ty stachanovské výkřiky, že parta dělníka Franty Jonáše překročila normu o půl promile a vyrobila o dvě mechanické pily víc než v minulém roce nebo nějaké podobné banality, jimiž jsme byli zásobeni nadšeným komunistickým žurnalismem v minulém režimu,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Katastrofální ekonomický a demografický barometr značí, že eurozóna je mrtvá

Když se totiž nad touto informací zamyslíme, tak zjistíme, že je skutečně na úrovni toho promilového vyjádření se stachanovcem. V Evropské unii se nyní pohybuje celková nezaměstnanost kolem 11 procent, v eurozóně kolem 12 procent. Celková nezaměstnanost v EU se týká 26 milionů lidí. „Když si na jednu stranu dáme 26 milionů a na druhou 65 tisíc, tak jsme u toho stachanovce. Tohle je informace, kterou jsme nedostali od našich novinářů v České televizi ani jinde. To je velká škoda, protože pak by ta původní nadšená informace o poklesu nezaměstnanosti nevyzněla zdaleka tak nadšeně a zdaleka tak optimisticky,“ poukazuje Petr Žantovský.


 
A pozastavuje se u zvláště sledované kategorie nezaměstnaných do 25 let, tedy čerstvě vystudovaných mladých lidí. Těch je v EU pět a půl milionu, z toho v eurozóně tři a půl milionu. „To jsou dvě třetiny té skupiny v eurozóně, která tak slavně všechny podporuje, dotuje, všem všechno platí. Tři a půl milionu nezaměstnaných do 25 let je naprosto katastrofální ekonomický a demografický barometr, který sám o sobě už znamená, že eurozóna je mrtvá. Už tohle jedno číslo je znamením, že ten projekt je úplně špatně. To ale v našich médiích nezaznívá. Zaznívá jen ten stachanovec, který zpevňuje normu o dvě automatické kosy navíc,“ konstatuje mediální odborník.

Novináři přišli o dům, ale stát svůj slib nesplnil

Závěrem se pak věnuje poměrně čerstvé události, o níž napsaly Lidové noviny, ale jejíž příčiny jsou velmi zaprášené a pocházejí z roku 1967. „Historka se týká Svazu novinářů, dnes Syndikátu novinářů, jehož původní sídlo bylo v místě, kde dnes jezdí auta mezi Vinohradskou třídou a Národním muzeem. Tam na rohu Vinohradské byl dům, který patřil Svazu novinářů. Tento dům padl za oběť slavnému Kapkovu ZÁKOSu, když se stavěly ty silnice, tak byl Svaz novinářů odstěhován do sídla v Pařížské ulice,“ připomíná Petr Žantovský.
 
Tam fungoval bez problémů do roku 1989, po němž byl vystřídán statutárním nástupcem Syndikátem novinářů České republiky. „Ovšem jak se tak revidovaly různé vlastnické vztahy po listopadu 1989, tak se samozřejmě došlo i k tomu, že tenhle dům Syndikátu novinářů nikdy nepatřil, že tam syndikát byl jen v nějakém institutu dočasného nebo vydržovacího práva, dočasného užívání, protože stát tehdy slíbil Svazu novinářů, že mu za ten zbouraný dům na Vinohradské postaví nějakou novou budovu, a to nikdy neučinil,“ vysvětluje mediální odborník.

Soud přiznal syndikátu nárok na odškodnění

A právě o to se Syndikát novinářů více či méně úspěšně pře se státem už více než dvacet let. „Já jsem chvilku byl poměrně nablízku u tohoto sporu, protože jsem byl zástupcem syndičky, tehdy Ireny Válové, a viděl jsem, jakým způsobem se stát choval vůči novinářské organizaci. Viděl jsem také, jakým způsobem se novinářská organizace nebyla schopna vzmoci a chovala se velice neschopně vůči zástupcům státu, ať už to byl tehdy ministr financí nebo ministr kultury a další lidé, kteří velice radikálně chtěli Syndikát novinářů z Pařížské ulice vyhodit,“ vzpomíná Petr Žantovský
 
Důvod byl nasnadě, protože dům v Pařížské ulici byl sice zchátralý a v hrozném stavu, ale byl na zlaté adrese. „To je nejlepší adresa ve střední Evropě a oni to samozřejmě všichni velice dobře věděli. Proto mě teď docela překvapila zpráva, že Obvodní soud pro Prahu 1 přiznal Syndikátu novinářů nárok na odškodnění za ten zbouraný dům 191 milionů korun plus nějaké úroky,“ konstatuje mediální odborník.

Stát se umí u soudů účinně a po léta bránit

Upozorňuje však na to, že se stát samozřejmě odvolal, takže bude následovat další soudní jednání. „Musím říct navzdory tomu, že opakovaně všude říkám, že Syndikát novinářů v dnešní podobě je zbytečná organizace, tak si docela přeju, aby tahle zbytečná organizace ten soud vyhrála, protože svým způsobem na to má vysoce morální právo. Ale nechme se překvapit. Známe z jiných příběhů, že stát se umí u soudů účinně bránit,“ říká Petr Žantovský a dokládá to na příkladu soudního projednávání protiprávně odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

„O tom také něco vím, protože jsem byl jejím členem a byl jsem jedním z těch, kteří to dali k soudu. Ten jsme vyhráli po dvou letech. V roce 2003 proběhlo odvolání, v roce 2005 jsme dostali od soudu plnomocné rozhodnutí, že naše odvolání bylo v rozporu se zákonem. A od té doby se soudíme se státem o odškodnění, to je – prosím pěkně – devět let. To je docela dlouhá doba. Nepřeju proto Syndikátu novinářů, aby se mu to protáhlo o dalších devět let, protože by se mohlo stát, že do té doby zanikne,“ dodává pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Volný vystoupil. Všichni v šoku: Organizovaný zločin! Chystá se provokativní umrtí pacientů... Tady se vyrábí další Breivik, jestli někomu rupne v kouli. Varuji vás

17:15 Volný vystoupil. Všichni v šoku: Organizovaný zločin! Chystá se provokativní umrtí pacientů... Tady se vyrábí další Breivik, jestli někomu rupne v kouli. Varuji vás

Poslanec Lubomír Volný dnes opět na plénu Poslanecké sněmovny hovořil bez roušky. Mluvil mimo jiné o…