„V tomto období, kdy my budeme předsedat, není úlohou prosazovat jednu myšlenku. Je třeba ale udělat vše pro to, aby Evropská unie vydržela jako úžasný projekt spolu. Aby se více netříštila. A abychom byli čestnými vyjednavateli,“ podotkl úvodem k úkolům slovenského předsednictví Kiska. Slovensko je podle něj krásná země s úžasnými lidmi. „A občas toho nevyužívá,“ dodal Kiska s tím, že jej mrzí malá propagace země.
„Na jedné straně máme mnoho nesmírně kvalitních lidí a mnohé společnosti, které jsou u nás na Slovensku a zároveň i v cizině, říkají, že od nás vycházejí absolutně nejvíce kvalitní pracovníci,“ podotkl Kiska s tím, že se mu nedávno dostalo pochvaly od jednoho z ředitelů firem, jež mají pobočku i v Německu. Slováci jsou podle něj motivovaní a snaží se.
Nebát se věci pojmenovat pravými jmény
Řeč byla také o komunismu a socialismu a případném adorování dřívějších komunistických postav, například se vyjádřil k nedávno odhalenému pomníku komunistického pohlavára Vasila Biľaka. „Máme demokracii a nemůžeme některým lidem podle mého zakazovat nostalgii, především starším lidem. Když ta demokracie je, tak každý si může říkat, co chce. Ať už směrem k Rusku, nebo k Evropské unii. Komunismus páchal velmi mnoho zla,“ dodal Kiska. Extremismus vnímá citlivěji. A to z toho důvodu, že se mezi extrémní hnutí zapojují i mladí lidé. „Selhává stát. Lidé mají pocit, že stát tu není pro lidi. Že lidé jsou tu pro stát, ale stát není pro lidi. Selhává nám také částečně školství, neboť mladí lidé nevědí, jaké to tu bylo za Slovenského štátu,“ řekl Kiska. Svou roli sehrávají také média.
„Podle mého názoru je nesmírně důležité nebát se pojmenovat věci pravými jmény. Kdo je neonacista nebo fašista. Je také nutné pojmenovat pravidla hry,“ řekl Kiska. Vyjadřoval se tak mimo jiné i k předsedovi Ľudové strany Naše Slovensko Marianu Kotlebovi.
Migrační krize jako největší výzva EU
Prezident Slovenska se následně vyjádřil k uprchlické krizi. „Systém kvót nebyl absolutně šťastným řešením. Tak jako je pro úspěšného člověka morální povinností pomáhat lidem, kteří neměli tolik štěstí, stejně jako je morální povinností úspěšnějších zemí pomáhat ostatním zemím. Jsme lidé a chceme pomoci, a to je jedna ze základních zásad, kterou bychom se měli řídit,“ podotkl Kiska s tím, že tím, co dělá on sám, nadačními fondy, se snaží motivovat i ostatní.
„Tou největší výzvou, před kterou nyní Evropská unie stojí, je právě tato otázka,“ myslí si o migrační krizi Kiska. „Evropská unie je jedním velkým projektem míru. Úkolem je zůstat jednotní a nacházet řešení migrační krize. Abychom dokázali najít optimální model fungování,“ sdělil.
Ruskou federaci Kiska vnímá jako bezpečnostní riziko. „Ruské společnosti jsou zapojené do toho, aby se zde šířila proruská propaganda. Ta snaha o rozdrobování Evropské unie Ruskem je opravdu velmi velká. Apeloval jsem nedávno na ministra vnitra, abychom jasně bojovali proti webovým stránkám či facebookovým stránkám, které šíří extremismus,“ dodal.
V Česku je podle slovenského prezidenta, který zde má syna i dceru, větší zájem o veřejný prostor.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
